Po celé ČR musí být docela dost černých staveb a dost z nich přežívá celá desetiletí, ale nakonec v některých případech přeci jen „spadne klec“ a stavební úřad nařídí odstranění stavby. Jedním takovým případem, konkrétně maringotkou umístěnou v nezastavěném území, se zabývaly Krajský soud v Brně a následně i Nejvyšší správní soud.

Povolené oplocení nelegalizuje jinou černou stavbu

Krajský soud řekl: „Na základě výše uvedeného je tak zřejmé, že maringotka i staveništní buňka č. 1 vyžadovaly opatření stavebního úřadu, kterými žalobce nedisponoval. Jelikož v zákonem stanovené lhůtě nepodal žádost o dodatečné povolení staveb, nebyly stavby ani dodatečně povoleny. Správní orgány tak postupovaly v souladu se zákonem, pokud nařídily odstranění objektů na pozemku žalobce.

Na tomto závěru nemůže ničeho změnit ani ničím nepodložené tvrzení žalobce, že jej v minulosti úředníci stavebního úřadu ubezpečovali o tom, že takové opatření není třeba. Stejně tak je pro věc nerozhodné, že žalobce v roce 1998 ohlásil stavbu plotu na dotčeném pozemku. Tato skutečnost totiž – na rozdíl od přesvědčení žalobce – neprokazuje, že žalobce disponoval potřebným opatřením stavebního úřadu ve vztahu k maringotce a staveništní buňce č. 1. Žalovaný se sice k námitce týkající se oplocení ve svém rozhodnutí výslovně nevyjádřil, nicméně soud tento dílčí nedostatek odůvodnění nepovažuje za důvod, pro nějž by měl rozhodnutí žalovaného zrušit. Neopodstatněnost této námitky totiž vyplývá jak ze zevrubné argumentace žalovaného k jednotlivým objektům, tak i z logiky věci – ze skutečnosti, že jedna stavba byla ohlášena, nevyplývá, že opatřením stavebního úřadu disponuje i stavba zcela jiná.“

Přísliby úředníků nemají žádnou váhu

NSS pak dodal: „Pokud se stěžovatel ohrazuje proti argumentaci krajského soudu, že nedoložil jím tvrzené ujištění stavebního úřadu, že povolení zapotřebí nebylo, Nejvyšší správní soud musí především poukázat na skutečnost, že krajský soud uvedl, že případné ujištění úředníků stavebního úřadu nemohlo nic změnit na závěru, že objekty jsou stavbou. Pokud by totiž taková nezávazná informace, obsahově rozporná se zákonem, stavebním úřadem stěžovateli opravdu poskytnuta byla, stejně by tato skutečnost nemohla nepovolené stavby legalizovat. Stejně tak nemůže nepovolené stavby legalizovat skutečnost, že je stěžovatel se svou rodinou dvacet let užíval. Nejvyšší správní soud proto neshledal ani namítanou nepřípustnost zásahu do vlastnického práva.“

Podle rozsudku NSS ze dne 13. 8. 2025, čj. 6 As 277/2024 – 37 a rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 20. 11. 2024, č. j. 31 A 71/2023-40.

Více našich textů k povolování výstavby zde.