Nový stavební zákon stále rozděluje dvě fáze pořizování územně plánovací dokumentace – společné jednání o návrhu zejména s dotčenými orgány a veřejné projednání návrhu s veřejností. Jak na sebe tyto dvě fáze navazují a je skutečně možné sloučit veřejné projednání se společným jednáním?

Co se děje po zpracování návrhu ÚPD

Zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon (stavební zákon) říká v § 93 odst. 5, že pořizovatel musí spolu s určeným zastupitelem vyhodnotit návrh územně plánovací dokumentace (ÚPD), který mu předá projektant. Pokud je vše v pořádku, musí do sedmi dnů od ukončení „vyhodnocovacího procesu“ učinit několik kroků:

  • vložit návrh ÚPD a případně i vyhodnocení vlivů do Národního geoportálu územního plánování (NGÚP), zde samozřejmě s odchylkou pro „přechodné bypass období“;
  • oznámit dobu a místo společného jednání subjektům podle § 94 odst. 1 a
  • oznámit skrze veřejnou vyhlášku místo a dobu konání veřejného projednání a také místa, kde je možné do návrhu nahlédnout.

Den konání společného jednání

Společné jednání se musí konat v určitém intervalu, konkrétně nejdříve 15 dnů, nejpozději však 30 dnů od oznámení příslušným subjektům podle § 94 odst. 1 stavebního zákona. Oznámeno by mělo být prakticky týž den, kdy je těmto subjektům informace prostřednictvím datové schránky zaslána.

Třicetidenní lhůta by tedy podle všech zákonitostí pro počítání lhůt měla začít běžet den následující po rozhodující skutečnosti, tedy po doručení oznámení datovou schránkou.

Den konání veřejného projednání

Veřejné projednání musí být na úřední desce oznámeno v souladu s § 172 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“) nejméně 15 dnů předem.

Nejprve je tedy třeba určit, kdy nastane okamžik oznámení. Pro doručování veřejné vyhlášky platí standardní pravidla správního řádu obsažená v jeho § 25 odst. 2. Znamená to, že doručeno je 15. dnem od vyvěšení vyhlášky, přičemž patnáctidenní lhůta začne běžet den následující po vyvěšení.

Otázkou je, co znamená spojení „15 dnů předem“. Toto spojení by se mělo vykládat tak, že jde o další patnáctidenní lhůtu, která začne běžet den následující po dni doručení, může se veřejné projednání konat nejdříve 30. den od vyvěšení veřejné vyhlášky. Spojení „15 dnů předem“ tedy musíme vykládat tak, že už patnáctý den se může veřejné projednání konat, a nikoliv až v den následující po uplynutí patnáctého dne.

Argumentaci, že by se patnáctidenní lhůta měl počítat uvedeným způsobem, lze podpořit i zněním § 52 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon: „Upravený a posouzený návrh územního plánu, vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, pokud se zpracovává, a oznámení o konání veřejného projednání pořizovatel doručí veřejnou vyhláškou. Veřejné projednání návrhu a vyhodnocení se koná nejdříve 15 dnů ode dne doručení.“

Uplatní se pravidla pro běh lhůty?

Je také možné, že soudy s ohledem na judikaturu k informování o konání zasedání zastupitelstva obce řeknou, že lhůta začíná běžet již od dne doručení veřejné vyhlášky, tedy že se nezačíná počítat až ode dne následujícího. NSS totiž říká: „Smyslem a účelem uveřejnění informace na úřední desce je informování veřejnosti o konání zasedání zastupitelstva. Tohoto účelu je dosaženo i v případě, kdy se do doby zveřejnění informace započítá den, kdy byla informace o konání zasedání zveřejněna. Na základě zveřejnění informace o místě, době a programu totiž nezačíná běžet žádná lhůta ke splnění povinnosti a není proto důvodu aplikovat § 40 odst. 1 písm. a) zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, podle kterého se do běhu lhůty nezapočítává den, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty.“ (Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 5. 2010, čj. 8 Ao 1/2007 – 94)

Je totiž otázkou, zda v souvislosti s konáním veřejného projednání, začíná běžet žádná lhůta, ve které by měla být splněna povinnost (uplatněna připomínka).  Připomínky je třeba dodat pořizovateli do 15 dnů od skončení veřejného projednání. Teoreticky by tak počítáním lhůty tak, že první den připadá už na den doručení veřejné vyhlášky, nikoliv na den následující byli vlastníci pozemků o jeden den k podání připomínky ochuzeni. Proto doporučujeme pořizovatelům, aby byli opatrní a raději počítali s přísnější variantou počítání lhůt.

Shrnujeme tedy, že by patnáctidenní lhůta měla začít běžet až ode dne následujícího po dni doručení veřejné vyhlášky.

Pozor na víkendy a státní svátky

Problém může nastat, když poslední den patnáctidenní lhůty při doručování veřejné vyhlášky připadne na sobotu, neděli nebo svátek. To by si měl pořizovatel dobře spočítat.

Můžeme si to vysvětlit na tomto příkladu. Dejme tomu, že pořizovatel dokončil vyhodnocení návrhu 3. 3. 2025. Nejpozději 10. 3. by měl dát návrh do NGÚP, oznámit ho dotčeným orgánům a spol. a vyvěsit veřejnou vyhlášku. Pokud to udělá v tento den, pak:

  1. se společné jednání smí konat nejpozději 9. 4. 2025
  2. veřejná vyhláška bude doručena 25. 3. 2025
  3. veřejné projednání se smí konat nejdříve 9. 4. 2025.

Kdyby ale pořizovatel učinil všechny úkony 16. 4. 2025, dopadlo by to takto:

  1. společné jednání by se mohlo konat nejpozději 16. 5. 2025
  2. veřejná vyhláška by byla doručena 2. 5. 2025
  3. veřejné projednání by se mohlo konat nejdříve 19. 5. 2025.

Veřejné a společné jednání by nebylo možno konat společně, a to ani kdyby zastupitelstvo rozhodlo ve smyslu § 111 odst. 4 stavebního zákona o tom, že společné jednání a veřejné projednání sloučí. Stavební zákon totiž neříká, že by se § 172 odst. 3 správního řádu neměl použít a nestanoví zvláštní pravidla pro oznamování místa a času veřejného projednání veřejnosti.

Více našich odborných textů k územnímu plánování najdete zde.