Naši klienti nesouhlasili s vybudováním parkoviště ve vnitrobloku stávající zástavby, v těsné blízkosti jejich rodinných domů. Vadilo jim, že by byli obtěžováni hlukem a celkově měli za to, že do daného prostoru parkoviště nepatří. Proto jsme připravili podnět k přezkumu stanoviska orgánu územního plánování, podle kterého byla výstavba parkoviště a další infrastruktury z hlediska územního plánu přípustná. Krajský úřad stanovisko změnil tak, že výstavbě přípustná není.

Ochrana veřejného prostranství v Brně

Krajský úřad dospěl k názoru, že tento prostor nemá charakter „vnitrobloku blokové struktury zástavby“ ve smyslu regulativů územního plánu, ale veřejného prostoru umístěného mezi obytnou zónou a občanskou vybaveností. Tento názor podtrhuje zjištění, že statutární město Brno v portálu GIS Brno eviduje v grafické příloze plochy veřejných prostranství podléhající místnímu poplatku, jejichž součástí je i předmětný pozemek (zeleň, ostatní plocha) o výměře 2 086 m2 dotčený záměrem.

Z tohoto důvodu krajský úřad dovodil, že pro pozemek evidovaný jako „veřejné prostranství“ je závazný následující regulativ územního plánu:

„Veřejná prostranství (zpevněná i nezpevněná), a to i ta, která nejsou v ÚPmB konkrétně vymezena v rámci místních komunikací a jsou součástí jiných funkčních ploch (zde BO), musí být zachována…“ (viz Zásady regulace území, kap. 1 – Prostorové uspořádání území města). Současně se jedná o pozemek ve vlastnictví města, který je volně přístupný bez omezení ze strany vlastníka a svou povahou slouží veřejnému užívání jako evidovaná veřejná zeleň.

Krajský úřad naznal, že OÚPR MMB se nezabýval relevantními regulativy územního plánu. Krajský úřad na základě uvedeného posouzení dospěl k závěru, že záměr je v rozporu s regulativy platného územního plánu, a proto je v území nepřípustný.

Rozpor s cíli a úkoly územního plánování

Vedle toho krajský úřad dospěl k závěru, že záměr je v rozporu se závaznou urbanistickou koncepcí, nevyhovuje tedy ani cílům a úkolům územního plánování podle § 18 a § 19 stavebního zákona, a proto je nepřípustný.

Nezákonná změna územního plánu prostřednictvím úpravy směrné části

Konečně pak krajský úřad poukázal na to, že problematikou úpravy směrné části územního plánu se významně zabývaly soudy s konstatováním, že měnit podmínky v území lze pouze formou opatření obecné povahy (viz rozsudky Krajského soudu v Brně č. j. 64 A 1/2015-87 ze dne 29. 5. 2015; č. j. 67 A 2/2013-134 ze dne 6. 3. 2014).

Jediným správným postupem je prověření změny v územním plánu, a tím i veškerých parametrů nově navrženého funkčního využití plochy BO dodatečně vyčleněné z plochy OS, a tedy i dopravní obslužnost a ostatní související vazby v území.

Závěr

Závěrem krajský úřad uvedl, že „vyhodnotil podnět podatele zpochybňující zákonnost souhlasného závazného stanoviska OÚPR MMB jako oprávněný. Zjistil, že závazné stanovisko obsahuje vady, jež způsobují jeho věcnou nesprávnost a nezákonnost. Ověřil, že vady závazného stanoviska lze zhojit změnou provedenou postupem podle § 98 a 149 odst. 8 správního řádu, a závazné stanovisko změnil“.

Více našich článků problematice územního řízení najdete zde.