Před třemi měsíci jsme na našich stránkách uveřejnili základní informace určené odsouzenému připravujícímu se na nástup do vězení a jeho rodině (dostupné zde). V souvislosti s přípravou návrhu na přeřazení do jiného typu věznice, který zpracováváme v advokátní kanceláři pro našeho klienta, jsme se rozhodli výše uvedené informace rozšířit i o problematiku přeřazení do jiného (mírnějšího) typu věznice.
Jednotlivé druhy věznic
Jednotlivé věznice se člení podle způsobu vnějšího střežení a zajištění bezpečnosti do čtyř základních typů. Těmito typy jsou věznice:
- s dohledem,
- s dozorem,
- s ostrahou,
- se zvýšenou ostrahou.
Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „trestní zákoník“) pak v ustanovení § 56 upravuje podmínky, za kterých soud zpravidla zařadí odsouzeného pachatele do konkrétního typu věznice:
Ad a) Soud zpravidla zařadí do věznice s dohledem pachatele, kterému byl uložen trest za přečin spáchaný z nedbalosti a který dosud nebyl ve výkonu trestu pro úmyslný trestný čin.
Ad b) Soud zpravidla zařadí do věznice s dozorem pachatele, kterému byl uložen trest za přečin spáchaný z nedbalosti a který již byl ve výkonu trestu pro úmyslný trestný čin, nebo pachatele, kterému byl uložen trest za úmyslný trestný čin ve výměře nepřevyšující tři léta a který dosud nebyl ve výkonu trestu pro úmyslný trestný čin.
Ad c) Do věznice s ostrahou soud zpravidla zařadí pachatele, kterému byl trest uložen za úmyslný trestný čin a nejsou zároveň splněny podmínky pro umístění do věznice s dozorem nebo se zvýšenou ostrahou, a pachatele, který byl odsouzen pro přečin spáchaný z nedbalosti a nebyl zařazen do výkonu trestu odnětí svobody do věznice s dohledem nebo s dozorem.
Ad d) Do posledního typu věznice, do věznice se zvýšenou ostrahou, soud zpravidla zařadí pachatele, kterému byl uložen výjimečný trest (§ 54 trestního zákoníku), kterému byl uložen trest odnětí svobody za trestný čin spáchaný ve prospěch organizované zločinecké skupiny (§ 108), kterému byl za zvlášť závažný zločin (§ 14 odst. 3 trestního zákoníku) uložen trest odnětí svobody ve výměře nejméně osmi let, nebo který byl odsouzen za úmyslný trestný čin a v posledních pěti letech uprchl z vazby nebo z výkonu trestu.
Soud může zařadit pachatele do věznice jiného typu, než do které má být podle výše uvedeného zařazen, má-li se zřetelem na závažnost trestného činu a na stupeň a povahu narušení pachatele za to, že bude působení na něj, aby vedl řádný život, v jiném typu věznice lépe zaručeno. Avšak do věznice se zvýšenou ostrahou zařadí soud vždy pachatele, jemuž byl uložen trest odnětí svobody na doživotí.
Vedle základních typů výše uvedených věznic (s dohledem, s dozorem, s ostrahou, se zvýšenou ostrahou) se zřizují i zvláštní věznice pro mladistvé pachatele.
Ustanovení § 8 zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o výkonu trestu odnětí svobody“) umožňuje, aby v rámci jedné věznice byla zřízena oddělení různých typů, pokud tím nebude ohrožen účel výkonu trestu. Podrobné informace k jednotlivým věznicím je možné najít na stránkách Vězeňské služby ČR: http://www.vscr.cz/.
Návrh na přeřazení do jiného typu věznice
O přeřazení odsouzeného do věznice s mírnějším režimem rozhodne soud v případě, že chování odsouzeného a způsob, jakým plní své povinnosti, odůvodňují závěr, že přeřazení přispěje k jeho nápravě (§ 57 odst. 2 trestního zákoníku). O přeřazení odsouzeného do věznice s mírnějším režimem rozhoduje soud, v jehož obvodu se trest odnětí svobody vykonává (§ 324 odst. 1 trestního řádu).
Soud může rozhodnout o přeřazení odsouzeného do věznice jiného typu, který se od věznice, v níž dosud odsouzený trest vykonává, liší o jeden stupeň (§ 57 odst. 1 trestního zákoníku). Uvedené omezení platí jak pro zpřísnění stávajícího zařazení, tak i pro jeho zmírnění. Z věznice s ostrahou může být tudíž odsouzený v případě zmírnění přeřazen do věznice s dozorem, nikoliv do věznice s dohledem.
Před rozhodnutím o změně způsobu výkonu trestu odnětí svobody musí být odsouzený vyslechnut (§ 324 odst. 2 trestního zákoníku).
Návrh na přeřazení odsouzeného do jiného typu věznice může podat a) přímo odsouzený, b) ředitel věznice nebo c) státní zástupce. Soud však může rozhodnout o přeřazení odsouzeného i z vlastního podnětu, aniž by kdokoli z výše uvedených osob navrhl změnu (§ 324 odst. 1 trestního řádu).
Ad a) Odsouzený může podat návrh na přeřazení do jiného typu věznice, pokud ve stávajícím typu věznice vykonal nepřetržitě alespoň jednu čtvrtinu uloženého trestu odnětí svobody, nejméně však 6 měsíců(to neplatí pro odsouzeného, kterému byl uložen trest odnětí svobody na doživotí a vykonává jej ve věznici se zvýšenou ostrahou).
V případě, že návrh na přeřazení do jiného typu věznice podá přímo odsouzený, je ředitel věznice povinen zaslat soudu i bez jeho výzvy všechny přílohy uvedené níže (pod bodem B).
Není-li návrhu podanému odsouzeným vyhověno, může jej odsouzený opakovat až po uplynutí šesti měsíců od skončení řízení o jeho předchozím návrhu.
Ad b) Ředitel věznice je dle ustanovení § 11 odst. 1 zákona o výkonu trestu odnětí svobody povinen podat soudu návrh na přeřazení odsouzeného do jiného typu věznice, má-li za to, že přeřazení přispěje k dosažení účelu výkonu trestu. K návrhu na přeřazení odsouzeného do věznice jiného typu ředitel věznice vždy připojí
- vyhodnocení průběhu a účinnosti programu zacházení s odsouzeným (podrobněji viz ustanovení § 39 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 345/1999 Sb., kterou se vydává řád výkonu trestu odnětí svobody),
- zhodnocení průběhu a úspěšnosti výkonu ochranného léčení, pokud bylo odsouzenému uloženo, a
- uvede i další skutečnosti, které mohou mít význam pro rozhodnutí soudu.
Ředitel věznice současně označí všechny důkazy, které navrhuje provést, pokud to soud bude považovat za potřebné.
Podmínka vykonání jedné čtvrtiny uloženého trestu odnětí svobody, nejméně však 6 měsíců, se neuplatní v případě, že návrh podává ředitel věznice, popř. státní zástupce.
Omezující podmínky pro zmírnění režimu u odsouzeného
Trestní zákoník v ustanovení § 57 odst. 4 stanoví omezující podmínky pro zmírnění režimu u odsouzeného, který vykonává trest odnětí svobody ve věznici se zvýšenou ostrahou, jež je nejpřísnějším typem věznice. Z věznice se zvýšenou ostrahou nelze přeřadit odsouzeného, kterému byl uložen trest odnětí svobody na doživotí a který dosud nevykonal alespoň deset let tohoto trestu, a jiného odsouzeného, který trest vykonává ve věznici se zvýšenou ostrahou, před výkonem alespoň jedné čtvrtiny uloženého trestu.
Dle ustanovení § 57 odst. 5 trestního zákoníku nelze do věznice s dozorem a věznice s dohledem přeřadit odsouzeného, který se má na základě rozhodnutí soudu podrobit ochrannému léčení v ústavní formě, nebo odsouzeného, kterému byl uložen trest vyhoštění.
Opravné prostředky
Proti rozhodnutí o návrhu na přeřazení do jiného typu věznice je dle ustanovení § 324 odst. 3 trestního zákoníku přípustná stížnost, jež má odkladný účinek.
Andrej Lobotka