Nejvyšší správní soud se vyjádřil k zajímavé otázce – jak se mají a dají upřesňovat rozvojové (a obdobně i akcelerační) oblasti v navazující územně plánovací dokumentaci. Podobně závěry platí třeba i pro zužování nadregionálních biokoridorů. NSS se sice vyjadřoval k přebírání rozvojových oblastí z politiky územního rozvoje do zásad, ale pravidla platí stejně i pro jiné nástroje územního plánování.

Zužování je možné

NSS řekl: „Samotná Politika územního rozvoje České republiky tak předpokládá, že rozvojové oblasti budou způsobem předvídaným v § 36 odst. 1 stavebního zákona konkretizovány až v zásadách územního rozvoje, například prostřednictvím vymezení rozvojových zón nadmístního významu. Konkretizace rozvojových oblastí sice musí vycházet z Politiky územního rozvoje České republiky, to ale neznamená, že by s ohledem na konkrétní podmínky v jednotlivých obcích nemohlo být vymezení rozvojových zón nadmístního významu užší, aniž by tím byl zpochybněn účel rozvojových oblastí. Není ani vyloučeno, že některá z obcí, jejichž území tvoří rozvojovou oblast, nebude součástí žádné rozvojové zóny.“

Uvedené je důležité z hlediska možností krajů a obcí vhodně přizpůsobit podmínkám v území akcelerační oblasti, které budou vymezeny v územním rozvojovém plánu, jehož změna č. 2 se právě připravuje. K tomuto přizpůsobení může dojít třeba jejich zúžením nebo na úrovni územního plánu nastavením konkrétních podmínek, a to dokonce v podrobnosti prvků regulačního plánu pro uspořádání výstavby OZE v akceleračních zónách. Myslíme si, že obce rozhodně nemohou být nuceny k tomu, aby případné akcelerační zóny přebíraly do územních plánů bezhlavě a bez zpřesnění.

Územní studie se někdy může lišit od ÚPD

NSS se také vyjadřoval k tomu, v jaké situaci se může územní studie odchylovat od územně plánovací dokumentace: „Má-li být územní studie podkladem pro zásady územního rozvoje nebo jejich aktualizaci, je zřejmé, že řešení jí navrhovaná, prověřovaná či posuzovaná se mohou lišit od stávajících zásad územního rozvoje. V opačném případě by jakákoli změna na jejich základě byla nemožná. Takto pojatý rozpor Studie Jihozápad se Zásadami územního rozvoje Plzeňského kraje nemůže odůvodnit závěr o její nezpůsobilosti.“

Podle rozsudku NSS čj. 5 As 119/2024 – 65 ze dne 27. 2. 2026.

Více našich článků  k územním plánům najdete zde.