Dnes si v naší advokátní kanceláři dáme na oslavu znojemské pivo Old Cock, protože slavíme velký úspěch – podařilo se nám ve prospěch našich klientů po složité bitvě zrušit část Územního plánu města Brna, která se týká výstavby u Lužánek. Jsme na naši práci náležitě hrdí a doufáme, že se z toho brněnští plánovači a pořizovatelé poučí – i pro ně totiž platí stejně jako pro malé obce povinnost územní plán pořádně odůvodnit.

Na Brno se vztahují stejná pravidla jako na malé obce

Územní plán Brna trpí jednou poměrně vážnou vadou – je mimořádně obecně odůvodněn a mnohé námitky dotčených vlastníků zůstaly bez adekvátní odezvy. Něco takového soudy nerady vidí, proto také NSS část územního plánu zrušil.

Soudci nejdřív stručně popsali nepoměr mezi obsahem námitky a reakcí pořizovatele na ni: „Nejvyšší správní soud ze spisu zjistil, že navrhovatel uplatnil při pořizování územního plánu námitku čítající zhruba 15 stran textu včetně mapek, obrázků a grafických prvků… Odpůrce v odůvodnění rozhodnutí o námitce uvedl ve třech odstavcích textu, že k vymezení plochy v lokalitě Po-4 došlo na základě požadavku určeného zastupitele, neboť původně byla tato plocha určena pro výstavbu zimního stadionu… Krajský soud konstatoval, že odpůrce se v rozhodnutí o námitkách s námitkami vypořádal stručně a některé z nich nevypořádal vůbec. Odpovědi na všechny námitky lze však dle krajského soudu nalézt v odůvodnění územního plánu, a proto je rozhodnutí o námitkách přezkoumatelné.“

Nejvyššímu soudu na rozdíl od krajského soudu pár obecných frází namísto odůvodnění nestačilo a řekl: „V nynější věci odpůrce na podrobné námitky navrhovatele reagoval stručným shrnutím úvah, které vedly k vymezení lokality jako plochy smíšené obytné všeobecné (SU) s tím, že je takové využití charakteristické pro kompaktní území města. Dále v zásadě jen odkázal na budoucí „soutěžní dialog“, v němž bude řešena konkrétní podoba využití území. Rozsah a podrobnost odůvodnění rozhodnutí o námitkách by přitom měly být přímo odvislé od podrobnosti a kvality námitek… Navrhovatel v nyní projednávané věci předestřel v námitkách konkrétní a rozsáhlou argumentaci, k níž se však odpůrce nijak nevyjádřil a omezil se jen na výše uvedená povšechná konstatování. Jak bylo vysvětleno výše, judikatura Nejvyššího správního soudu připouští určité zmírnění požadavků na odůvodnění rozhodnutí o námitkách s přihlédnutím k tomu, že je součástí odůvodnění územního plánu a v kontextu s tímto odůvodněním musí být posuzováno. Přesto nelze na odůvodnění rozhodnutí o námitkách zcela rezignovat, jak to učinil odpůrce v nynější věci.“

Nejasné pojmy a floskule do odůvodnění nepatří

NSS dodal: „Nedostatky vypořádání námitek ještě zvýrazňuje užití nejasného pojmu „soutěžního dialogu“ bez upřesnění, v čem by měl takový „dialog“ spočívat, na základě jakého právního předpisu má proběhnout a v jakém časovém rámci. Pojem „soutěžního dialogu“ je tedy zde pouhou floskulí bez významu, která jen zamlžuje faktické mlčení odpůrce k obsahu námitek navrhovatele.

Nejvyšší správní soud nemohl přehlédnout hrubou disproporci mezi námitkami navrhovatele, jež jsou strukturované, podrobně odůvodněné srozumitelnou argumentací a podpořené odkazy na odborné podklady, a odůvodněním rozhodnutí o námitkách, v němž se odpůrce omezil na strohé a obecné konstatování ve smyslu, že vše bude řešeno v budoucím „soutěžním dialogu“. Odpůrce samozřejmě není povinen na námitky reagovat stejně rozsáhlým odůvodněním, nicméně v nynějším případě je popsaná disproporce příliš markantní a jen dosvědčuje ledabylost odpůrce při vypořádání uplatněných námitek. Nejvyšší správní soud tak uzavírá, že odpůrce se v rozhodnutí o námitkách nevypořádal ani s podstatou argumentace uplatněné navrhovatelem, a rozhodnutí o námitkách je tudíž nepřezkoumatelné.“

Odkazovat se na vyhodnocení vlivů fakt nestačí

Krajský soud tvrdil, že je odůvodnění rozhodnutí o námitkách dostatečné, protože se prý důvody dají najít ve vyhodnocení vlivů územního plánu. Jenže tuhletu obhajobu NSS (naštěstí) neposvětil:

„Krajský soud tedy shledal, že nedostatky odůvodnění samotného rozhodnutí o námitkách jsou zhojeny tím, že odpovědi na námitky vyplývají z odůvodnění územního plánu, nicméně k tomu odkázal na vyhodnocení vlivů ÚP, které součástí odůvodnění územního plánu není. Nadto, při posouzení, zda jsou odpovědi na uplatněné námitky patrné alespoň z odůvodnění územního plánu, je třeba vždy přihlédnout ke konkrétním okolnostem dané věci.

V nynějším případě je napadený územní plán značně rozsáhlý; jen textová část jeho odůvodnění bez příloh se skládá ze čtyř svazků, přičemž svazek obsahující zprávu o vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území čítá 110 stran. Tím spíše tak nelze konkrétní a podrobnou v námitce uplatněnou argumentaci vypořádat jen strohým a zcela obecným konstatováním s tím, že osoba uplatňující námitku může odpovědi na ni nalézt v rozsáhlém odůvodnění územního plánu (na jehož konkrétní část rozhodnutí o námitce ani neodkazuje).“

Brno musí myslet na vlastníky bytů v okolí

NSS na závěr připomněl: „Řádné odůvodnění rozhodnutí o námitkách musí být dle Ústavního soudu pravidlem, z něhož lze nebezpečí přehnaných požadavků usuzovat pouze výjimečně, v konkrétně vymezených poměrech věci. V nyní projednávané věci je navrhovatel vlastníkem nemovitosti přímo sousedící s dotčenou plochou a jeho zájem na pokud možno nerušeném užívání z hlediska hluku, teplot apod. je zjevný. Je též patrné, že jeho námitky se přímo týkají ochrany užívání jeho nemovitosti, tedy i jeho ústavně zaručeného vlastnického práva. S ohledem na tyto okolnosti nynější věci tedy nelze požadavek, aby se odpůrce přezkoumatelně vypořádal alespoň s podstatou navrhovatelovy argumentace, považovat za nepřiměřený.“

Jsme opravdu rádi, že se nám právě v této kauze podařilo pomoct lidem žijícím v sousedství plánované obrovské výstavby, která by značně poškodila místo, kde žijí. Brno se zkrátka bude muset pokusit o regulaci v územním plánu ještě jednou, a to dost lépe a s ohledem na své občany. V lokalitě u Lužánek je navíc samo Brno majoritním vlastníkem obrovských a cenných pozemků, které by šly jistě využít ve prospěch Brňanů a ne jen k tuctovému komerčnímu developmentu.

Podle rozsudku NSS čj. 21 As 226/2025 – 78 ze dne 26. 2. 2026.

Více našich textů k územním plánům najdete zde.