Zastupitelstvo obce rozhoduje podle stavebního zákona nejen o pořízení územního plánu nebo jeho změny nebo o jejich vydání, ale také může v jakékoliv fázi procesu říct, že se proces pořizování ukončuje.

Zamítnutí návrhu zadání a návrhu ÚPD

Zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon výslovně umožňuje zastupitelům, aby v některých fázích procesu zamítli schválení návrhu zadání nebo návrhu ÚPD. Konkrétně jde o tyto okamžiky:

  • 90 odst. 2 stavebního zákona: Pokud zastupitelstvo nesouhlasí s předloženým návrhem zadání územního plánu, může buď vrátit návrh pořizovateli s pokyny k úpravě (po úpravě dojde k novému projednání návrhu zadání), nebo návrh rovnou zamítne. Takovým rozhodnutím zastupitelé samozřejmě ukončí pořizování ÚPD.
  • 104 odst. 2 stavebního zákona: V případě, že zastupitelstvo nesouhlasí s návrhem územního plánu nebo jeho změny, buď schválí pokyny k jeho úpravě, které předá pořizovateli, nebo návrh zamítne a ukončí tím pořizování.
  • 114 odst. 1 písm. c): Stavební zákon předpokládá, že po zrušení změny územního plánu nebo její části soudem nebo krajským úřadem se jaksi automaticky obnoví proces jejího pořizování, a proto zastupitelé musí rozhodnout, že se proces ukončuje. Je to trochu nelogické, ale je to tak. Čistě formálně by tedy zastupitelé měli dokonce povinně rozhodnout, pokud chtějí nechat regulaci tak, jak byla v územním plánu před zrušenou změnou, o tom, že se proces pořizování změny po rozhodnutí soudu nebo krajského úřadu ukončuje.

Specifická je situace s návrhem zadání změny územního plánu, kde podle § 111 odst. 3 stavebního zákona, neboť platí, že zastupitelé současně rozhodují o pořízení změny a schvalují návrh jejího zadání. Jestliže návrh zadání zamítnou, tak ani nedojde k zahájení pořizování změny, tedy se rozhodnutím zastupitelstva žádný proces neukončuje.

Ukončení v jiných fázích procesu pořizování

O pořízení nového územního plánu nebo změny toho stávajícího rozhodují výhradně zastupitelé, protože územní plánování spadá do samostatné působnosti obce. Žádný jiný orgán nemá takovou pravomoc, samozřejmě ani pořizovatel, ať už jde o orgán územního plánování nebo o zástupce pořizovatele (dříve známého jako létající pořizovatel). Úkolem těchto úředníků je pouze zajistit proces pořizování, zejména komunikaci s dotčenými orgány a veřejné projednání včetně vypořádání stanovisek a připomínek, ale nemohou obci mluvit do toho, jestli se bude územně plánovací dokumentace pořizovat, nemohou určovat, jestli má obec vydat změnu nebo nový územní plán nebo jestli se pořizování zastaví. Toto rozhodnutí je zkrátka na samosprávě.

Protože je rozhodnutí o samotném pořízení i následné vydání čistě věcí zastupitelů, platí, že zastupitelé, i když to stavební zákon výslovně neříká, mohou kdykoliv ukončit proces pořizování změny i mimo dva výše popsané momenty – zákon jim to totiž nezakazuje.

Na základě takového usnesení pořizovatel přestane činit úkony, které by jinak udělat měl a do evidence územně plánovací činnosti (do budoucna snad už do Národního geoportálu územního plánování), zanese informaci o tom, že pořizování ÚPD bylo ukončeno. Pořizovatel nesmí rozhodnutí zastupitelstva zpochybňovat nebo jakkoliv hodnotit či dokonce tvrdit, že jej neakceptuje a že bude ÚPD prostě dál pořizovat, ať obec chce, či nechce, neboť jde o usnesení vydané v samostatné působnosti a pořizovatel není nadřízeným orgánem zastupitelstva. Usnesení platí s ohledem na princip presumpce jeho správnosti. Pokud by mělo být usnesení podrobeno kontrole, pak jedině postupem podle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích.

Můžeme tedy uzavřít, že obecně mohou zastupitelé kdykoliv ukončit proces pořizování ÚPD. Existují z tohoto pravidla nějaké výjimky?

Změna pořizovaná na základě zprávy o uplatňování

Někoho by mohlo napadnout, jestli je nějaký rozdíl mezi změnou, která se pořizuje na základě „klasického“ zadání a změnou, která se pořizuje na základě zadání obsaženého ve zprávě o uplatňování. Odpověď je jednoduchá – rozdíl mezi těmito dvěma změnami není vůbec žádný a zastupitelstvo samozřejmě může ukončit i pořizování změny, jejíž zadání bylo součástí zprávy o uplatňování.

U změn pořizovaných na základě zprávy se často stává, že potřeba jejich pořízení vyplynula např. z nutnosti doplnit bílé místo v územním plánu vzniklé po rozsudku soudu, nebo potřeby reagovat na změnu nadřazené územně plánovací dokumentace nebo zanést do územního plánu nově vymezené záplavové území. Zdálo by se tedy, že jde o jakési „povinné“ změny, u kterých zastupitelstvo nemá na výběr. To není samozřejmě pravda.   Obecně platí, že ani tyto změny není zastupitelstvo povinno vydat a samozřejmě může podle § 104 odst. 2 stavebního zákona jejich návrh zamítnout. Bude to ale znamenat, že problém je stejně zapotřebí vyřešit, nevydáním změny nezmizí a rozumná obec nic takového nechce a nemá k takovému jednání ani důvod.

Ukončit pořizování těchto „povinných“ změn by tedy obec neměla jen tak. Přistoupit k tomu ale rozhodně může typicky v situaci, kdy si postupem času uvědomí, že by chtěla řešit ještě další problémy v území, na které zpráva třeba nemyslela nebo ne dostatečně, a rozhodne se raději pro pořízení nového územního plánu. To platí zejména pro případy, kdy je platný územní plán zastaralý a samospráva by chtěla změnit celkovou koncepci rozvoje a zaměřit se na jiné aspekty než doposud, třeba na řešení environmentálních potíží nebo by chtěla upustit od výstavby rozsáhlých průmyslových zón s montovnami a obřími sklady a směřovat spíše k podpoře podnikání v oblasti moderních technologií.

Doplnění bílého místa po zrušení části územního plánu

Jiným případem, kdy by obec neměla ukončit pořizování změny bez dalšího, je situace, kdy je třeba doplnit bílé místo v územním plánu. To vzniká tehdy, když je zrušena část nového územního plánu a vůči konkrétním pozemkům pak není v územním plánu obsažena žádná regulace. V takové situaci zastupitelé musí bezodkladně rozhodnout o tom, že se pořídí nová změna územního plánu. Pokračovat v pořizování územního plánu, jehož část byla zrušena, a navazovat na poslední úkon, který ještě nebyl zrušením dotčen, jak to umožňuje § 114 odst. 1 písm. a) stavebního zákona, asi bude chtít jen málokterá samospráva, protože je to komplikované a hrozí, že se zbytečně udělá další chyba. Proto v našem článku o tomto postupu ani neuvažujeme.

Kdyby zastupitelé bezodkladně nerozhodli o tom, že se bude pořizovat nová změna, aby se regulace doplnila, jednalo by se o nezákonný zásah zpravidla vůči vlastníkovi dotčených pozemků. Ukončení pořizování změny bez náhrady by tedy vedlo k dalšímu nezákonnému zásahu.

Může se taky stát, že soud zruší část územního plánu, ale faktické bílé místo, tedy plocha bez regulace, nevznikne. K tomu může dojít například tehdy, pokud jsou soudem zrušeny jen výškové limity nebo požadavek na pořízení územní studie a podobně, ale zbytek funkčního využití a regulativů je zachován. Skutečné bílé místo sice nevzniká, zbytek regulace zůstává, ale pořád platí, že byla zrušena část územního plánu a v souladu s § 114 odst. 1 písm. b) musí obec bezodkladně rozhodnout, že se bude pořizovat změna územního plánu (nový územní plán se nejspíše pořizovat nebude a § 114 odst. 1 písm. a) stavebního zákona se podle nás z výše popsaných důvodů zpravidla neuplatní).

Sama obec přitom bude mít často v popsané situaci zájem na tom, aby se regulace do nejdříve srovnala, jinak může dojít k dalším sporům o územní plán nebo by se mohla samospráva dopustit nezákonného zásahu vůči těm, kdo výškovými limity omezeni jsou. Zastupitelům proto ani v tomto případě nelze doporučit, aby ukončovali pořizování takové změny, aniž by došlo k rozhodnutí o pořízení jiné změny, která by třeba řešila problém systémově (třeba nastavením nové a vhodnější výškové regulace ve všech srovnatelných plochách).

V případě změny, která reaguje na vzniklé bílé místo je nutné myslet i na to, že by proces jejího pořizování ideálně neměl trvat příliš dlouho. Obec totiž má podle § 82 odst. 1 stavebního zákona povinnost mít územní plán pro celé své území. Porušování tohoto pravidla je nežádoucí.

Změna nadřazené ÚPD

Změnám územního plánu, které mají doplnit regulaci pro výše popsaná bílá místa, se do značné míry podobají změny, které mají reagovat na změnu nadřazené ÚPD. Stavební zákon totiž v § 112 odst. 1 požaduje, aby obce bez zbytečného odkladu uvedly své územní plány do souladu se zásadami územního rozvoje nebo územním rozvojovým plánem. Význam tohoto požadavku potvrzuje fakt, že dokud se tak nestane, nelze rozhodovat podle částí územních plánů, které jsou v rozporu s nadřazenou ÚPD.

Pokud tedy obec rozhodne o pořízení změny územního plánu, která mění regulaci tak, aby byl územní plán v souladu s nadřazenou ÚPD, neměla by tuto změnu bez dalšího ukončovat. Pokud by to bylo třeba, mělo by být co nejdříve rozhodnuto buď o pořízení nové změny (řešící území obec a její problémy komplexněji) nebo rovnou o pořízení nového územního plánu, pokud by to bylo vhodnější.

Jednou ukončené pořizování je prostě skončené

Jestliže zastupitelé proces pořizování ukončí, je tento proces prostě doopravdy zastaven. Zastupitelé sami nesmí svoje usnesení revokovat a tím obnovovat proces. Jediná možnost je rozhodnout o pořízení nové změny nebo nového územního plánu tak, jak to předpokládá stavební zákon.

Pokud zastupitelstvo svým usnesením ukončí proces pořizování, nezbývá pořizovateli než to vzít na vědomí. Pořizovatel nesmí zastupitelstvo jakkoliv úkolovat, posuzovat, zda je usnesení zákonné nebo dokonce nicotné, protože zastupitelé dle názoru pořizovatele neměli pravomoc takové usnesení přijmout. Jak jsme psali výše, jedinou cestou, jak zrušit usnesení zastupitelstva a tím, zřejmě obnovit proces pořizování, je soudní spor vyvolaný dle pravidel zákona č. 128/2000 Sb., o obcích. Jedná se spíš o akademické úvahy, že by soud usnesení zastupitelstva zrušil, zejména tehdy, když by obec rozhodla současně o pořízení nového územního plánu nebo jiné systémové změny územního plánu, je velice nepravděpodobné.

Shrnutí

Zastupitelstvo obce rozhoduje jako jediný orgán o tom, jestli se bude územní plán nebo jeho změna pořizovat a stejně tak jako jediný orgán zastupitelstvo rozhoduje o tom, jestli se proces pořizování ukončí.

Je možné, aby zastupitelstvo ukončilo pořizování jakékoliv územně plánovací dokumentace, a to v jakékoliv fázi jejího pořizování.

V některých případech si ale zastupitelé musí uvědomit, že svým rozhodnutím mohou způsobit tzv. nezákonný zásah. To platí zejména pro situace, kdy je třeba změnou doplnit bílé místo v územním plánu nebo kdy by mělo dojít k uvedení územního plánu do souladu s nadřazenou ÚPD. I v těchto případech mohou zastupitelé sice ukončit proces pořizování změny, ale měli by co nejdříve nebo ideálně současně rozhodnout buď o pořízení nového územního plánu nebo případně komplexní změny revidující územní plán, je-li to zapotřebí (pokud v území došlo ke změně dalších podmínek, na které je třeba reagovat v souladu s § 16 stavebního zákona).

Více našich odborných textů k územnímu plánování najdete zde.