V našich článcích obvykle zdůrazňujeme význam kvalitního územního plánu. Ten může nastavit vhodná pravidla a podmínky pro výstavbu na území obce. Opomíjenou možností, kterou samosprávy mají, je ale také účast v řízení před stavebním úřadem. Podle nového stavebního zákona je obec účastníkem řízení o povolení záměru, je ale potřeba sledovat doručovanou poštu a včas reagovat.

Obec je účastníkem řízení, i když není výstavbou dotčen její pozemek

Podle „starého“ stavebního zákona (č.183/2006 Sb.) byla obec účastníkem územního řízení. Nový stavební zákon (č. 283/2021 Sb.) pak zná v podstatě jen jedno řízení – řízení o povolení záměru (ať již jde o dělení pozemků nebo samotnou výstavbu). A podle § 182 je účastníkem tohoto řízení vždy obec.

Specifičnost postavení obce jako účastníka řízení před stavebním úřadem vyplývá ze skutečnosti, že se jedná o územní samosprávný celek, na jehož území má být výstavba realizována. Obec tedy hájí zájmy svých občanů, jak dovodily soudy již v judikatuře k předchozí právní úpravě:

Žalobkyně jakožto obec zaujímá v územním řízení specifické postavení, které je dáno tím, že její účastenství v řízení není vázáno na možnost dotčení obce na jejích věcných právech k nemovitostem, jak tomu je u většiny ostatních účastníků územního řízení. Obec hájí v územním řízení zájmy územní samosprávné jednotky, tedy zájmy občanů obce. Dle § 2 odst. 2 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), pečuje obec o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů, při plnění svých úkolů chrání též veřejný zájem.

Dle § 35 odst. 2 obecního zřízení je výkonem samostatné působnosti obce péče o vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče a pro uspokojování potřeb svých občanů. Jde především o uspokojování potřeby bydlení, ochrany a rozvoje zdraví, dopravy a spojů, potřeby informací, výchovy a vzdělávání, celkového kulturního rozvoje a ochrany veřejného pořádku. Byť může obec v územním řízení sehrát významnou roli, vystupuje-li v něm aktivně, není možné její postavení v něm přeceňovat. Z hlediska procesního totiž obec nemá postavení dotčeného orgánu, bez jehož souhlasu nelze územní rozhodnutí vydat a jehož podmínkám musí být vyhověno, nýbrž „pouhého“ účastníka řízení, který v něm může uplatňovat významná procesní práva, avšak vyhovění žádosti není vázáno na souhlas obce, resp. Splnění podmínek uplatňovaných obcí. Obec může rozvoj svého území dostatečně efektivně regulovat územněplánovací dokumentací, kterou vydává v samostatné působnosti.

Ze zvláštního charakteru účastenství obce v územním řízení vyplývají též specifika její aktivní žalobní legitimace. Jde především o to, že obec pro splnění podmínky aktivní žalobní legitimace nemusí (a začasté ani nemůže) tvrdit, že byla napadeným správním rozhodnutím zkrácena na svém vlastnickém či jiném věcném právu. Žalobkyně ostatně v žalobě tvrdí, že hájí zájmy občanů obce, kteří se vyjadřují proti stavbě slévárny na území obce, a že byla jako účastník řízení zkrácena na svých procesních právech (samotné tvrzení o zkrácení na právech by bylo dostatečné pro založení žalobní legitimace obce dle § 65 odst. 2 s. ř. s., viz rozsudek NSS ze dne 28. 2. 2007, čj. 8 As 44/2005 – 70, publ. pod č. 2051/2010 Sb. NSS). Soud tedy dospěl k závěru, že podmínky aktivní žalobní legitimace byly naplněny. (rozsudek NSS ze dne 14. 11. 2012,  č.j. 1 As 85/2012 – 45)

Doručování obci

Zásadní moment, na který je nutné si dát pozor, pokud obec zvažuje možnost uplatnit svá práva účastníka řízení, je oznámení o zahájení řízení a stanovení lhůty pro podání námitek ze strany stavebního úřadu. Obec je privilegovaným účastníkem řízení a vždy se mu na základě § 188 odst. 4 vyrozumění o zahájení řízení doručuje jednotlivě (do datové schránky), a to i v případě, že se jedná o řízení s velkým počtem účastníků, ve kterém se jinak doručuje veřejnou vyhláškou.

Je tedy potřeba pro tyto případy mít zejm. dobře nastavené interní procesy, aby se o tom, že bylo zahájeno řízení o nějakou kontroverznějším záměru, dostalo včas do povolaných rukou, aby bylo možné zhodnotit, zda obec bude uplatňovat svá práva účastníka řízení.

Lhůta pro podání námitek

Stran lhůty pro podání námitky mohou nastat 2 situace. Častější je případ, kdy v oznámení o zahájení řízení stavební úřad stanoví lhůtu pro podání námitek, která nesmí být kratší než 15 dnů. Druhou možností je, že stavební úřad v oznámení o zahájení řízení informuje o konání ústního jednání (to se musí oznámit opět alespoň 15 dní předem) – pak ale má obec možnost podat námitky pouze do data konání ústního jednání (§ 190 odst. 1).

Pokud obec zvažuje podání námitek, doporučujeme co nejdříve si vyžádat dokumentaci od stavebního úřadu (přinejmenším souhrnnou technickou zprávu, situační nákres, ale také stanoviska dotčených orgánů a zpracovávané posudky). Pokud obec bude chtít oslovit specializovaného advokáta, aby námitky zpracoval, je vhodnější, když už má dokumentaci k dispozici (nebo si o ni zažádala), může to ušetřit čas.

Důležité je, že podle § 190 odst. 1 stavební úřad k později uplatněným námitkám přihlédne a vypořádá je pouze tehdy, týkají-li se nově doplněných podkladů pro rozhodnutí, k nimž nebylo možné uplatnit námitku dříve. Proto je potřeba znát obsah spisové dokumentace a vše důležité namítat již ve lhůtě stanovené stavebním úřadem, nebo alespoň co nejdříve podat odůvodněnou žádost o prodloužení lhůty. V návaznosti na to pak odvolací stavební úřad nepřihlíží k odvolacím námitkám, které mohl účastník uplatnit dříve (§ 226 odst. 2).

Je dotčen obecní pozemek? Pak je postavení samosprávy nejsilnější

Specifickou situací je ta, pokud musí stavebník kupř. vodovodní nebo kanalizační přípojku vést přes obecní pozemek. V takovém případě je obec účastníkem řízení i jako vlastník dotčeného pozemku, navíc ale platí, že stavebník je povinen stavebnímu úřadu doložit souhlas vlastníka pozemku (obce). Zde má obec možnost tento souhlas neudělit, nebo udělit jen za určitých podmínek, které se sjednají v plánovací smlouvě. Blíže o postavení obce jako vlastníka dotčeného pozemku píšeme zde.

Závěrem

Pokud obec není vlastníkem dotčeného pozemku, není to tak, že by stavebník bez jejího souhlasu nemohl výstavbu realizovat. Na druhou stranu obec má možnost v rámci své samostatné působnosti uplatňovat poměrně široce koncipované námitky a chránit tak zobecní zájmy a zájmy občanů obce. V praxi se nám v řadě případů podařilo dosáhnout kupř. v odvolacím řízení přehodnocení původně kladných stanovisek dotčených orgánů, které stavebníka vedly k tomu, že záměr musel přepracovat.

Stále platí často námi zdůrazňovaný fakt, že výstavbu obec nejlépe ovlivní skrze dobře nastavený územní plán. Ten ale není přijat zde dne na den a dokonce ani stavební uzávěru obec nepřipraví dříve než řádově za čtvrt roku. V mezidobí je ale možné uplatnit oprávnění účastníka řízení a zájmy obce  a jejích občanů prosazovat tímto