Nejvyšší správní soud řešil spor o to, jestli jsou nebo nejsou vlastníci pozemku povinni zaplatit poplatek za zhodnocení stavebního pozemku stavbou vodovodu nebo kanalizace v situaci, kdy už jejich pozemek nějaké připojení na zdroj vody měl.

Proč se vlastníci soudili

Vlastníci nechtěli zaplatit závratně vysoký poplatek 9620,- Kč, protože podle jejich názoru nedošlo ke zhodnocení jejich pozemku, neboť ten byl již před vybudováním vodovodu (stejně jako pozemky dalších vlastníků) napojený na obecní studnu, která jim skýtala zdroj vody. Fakticky šlo o jakýsi historický rozvod vody samospádem ze studny v majetku obce, který v minulosti vybudovali obyvatelé obce. Takové staré řešení ale nezajišťovalo možnost nepřetržitého zásobování pitnou vodou. Z podkladů založených ve správním spise dokonce plynulo, že voda z obecní studny nebyla pitná, což potvrdili i sami vlastníci.

NSS: připojení k vodovodu je něco jiného než studna

Nejvyšší správní soud pravil: „Kasační soud nikterak nezpochybňuje, že pozemek stěžovatelů byl i před vybudováním vodovodu obcí Seletice napojený na zdroj vody (obecní studnu) a že voda přiváděná na tento pozemek mohla být v určitém období, či dokonce i po většinu času pitná (ze spisu vyplývá, že minimálně v letech 2015 a 2016 tomu tak nebylo). Situaci, kdy si stěžovatelé (či jejich právní předchůdci) svépomocí vybudovali přívod vody samospádem z obecní studny (byť k odběru této vody docházelo se souhlasem obce), však nelze klást na roveň napojení těchto pozemků na vodovod ve smyslu zákona o vodovodech a kanalizacích.

Argumentace stěžovatelů se tak do značné míry míjí s podstatou věci, neboť skutečnost, že jejich pozemek má již po desetiletí zajištěný zdroj vody (což je faktický stav, který žádná ze stran nerozporuje), není způsobilá zpochybnit zákonnost vyměření poplatku za zhodnocení pozemku v souvislosti s připojením na obcí vybudovaný vodovod, který v daném území představuje první stavbu tohoto druhu splňující všechny zákonem stanovené předpoklady. Ačkoliv měli stěžovatelé i v minulosti zajištěný přívod vody (která v některých obdobích mohla dosahovat kvality pitné vody), nejednalo se o vodovod ve smyslu zákona o vodovodech a kanalizacích, s jehož provozováním by byly spojené zákonem přesně stanovené povinnosti spočívající především v nutnosti zajistit odběratelům nepřetržité dodávky pitné vody, a to v určité kvalitě a objemu.“

Podle rozsudku NSS ze dne 6. 11. 2025, čj. 1 Afs 160/2025 – 32