Krajský soud v Brně řešil situaci, kdy jeden vlastník měl územní souhlas na vodovodní přípojku a domníval se, že takový souhlas chrání jeho legitimní očekávání, že v novém územním plánu nedojde ke změně způsobu využití jeho pozemku. Krajský soud jeho domněnku nepotvrdil.

Územní souhlas na přípojku není důvodem pro zachování zastavitelnosti

KS Brno uvedl: „NSS v rozsudku ze dne 29. 7. 2021, č. j. 2 As 176/2019 – 37, uvedl: „… souhlas s kanalizační přípojkou, která není napojena na konkrétní stavbu rodinného domu, neurčuje povahu území, jako by tomu bylo např. u rozhodnutí o umístění stavby. Není proto ani limitem využití území ve smyslu § 26 odst. 1 stavebního zákona, který by bránil přijetí napadené podoby územního plánu. Nejvyšší správní soud musí proto přisvědčit krajskému soudu a současně odmítnout tvrzení stěžovatelky, že závěry krajského soudu jsou nepřezkoumatelné.

Splaškovou kanalizaci a kanalizační přípojku, které již získaly územní souhlas, je nezbytné zohlednit v novém územním plánu, který nemůže změnou využití území usilovat o jejich odstranění. Zcela jinou věcí je však dovozovat z existence kanalizace a kanalizační přípojky nárok na zařazení pozemku do zastavitelné plochy, který by měl povahu limitu využití území ve smyslu § 26 odst. 1 stavebního zákona; takový závěr nemá vzhledem k povaze územního plánu žádnou právní oporu…

Ani územní souhlas se splaškovou kanalizací a kanalizačními přípojkami, ani jejich následná realizace rovněž nemohly založit legitimní očekávání stěžovatelky ve vztahu k zařazení jejího pozemku do zastavitelné plochy. Nejvyšší správní soud se v tomto směru zcela ztotožňuje s argumentací krajského soudu, neboť územní souhlas nijak nepředjímal nutnost další výstavby, resp. potřebu měnit územní plán.“

NSS si tedy nemyslí, že by územní souhlas pro přípojku, která není napojena na stavbu rodinného domu, byl důvodem pro změnu územního plánu. Podle zdejšího soudu lze uvedené závěry aplikovat rovněž na posuzovanou věc. Skutečnost, že navrhovatel disponuje pravomocným územním souhlasem k přípojce vody k obchodnímu centru, tedy nepředstavuje limit využití území ve smyslu § 26 odst. 1 stavebního zákona. Uvedené tedy neznamená, že by odpůrce v dané ploše nemohl měnit regulativy. Tím spíše pak není limitem využití území závazné stanovisko orgánu územního plánování a probíhající územní řízení. V posuzované věci tedy nedošlo k porušení limitů využití území.“

Podle rozsudku KS Brno ze dne 4. 9. 2025, čj. č. j. 65 A 5/2025-85)

Více našich odborných textů k územním plánům najdete zde.