Nejvyšší správní sodu dospěl k zajímavým názorům ve vztahu k povinnosti obcí zveřejňovat spolu se změnou územního plánu taky jeho úplné znění – v podstatě řekl, že to není potřeba.

Územních plánů schválených před rokem 2007 se povinnost zveřejnit úplné znění netýká

NSS řekl: „Samostatnou otázkou nicméně je, zda tak byl povinen činit i odpůrce ve vztahu k ÚP, který byl pořízen ještě předtím, než vyhláška č. 500/2006 Sb. nabyla účinnosti, a který proto nemá náležitosti této vyhlášky a ani takové náležitosti podle stavebního zákona mít nemusí… Dle názoru NSS je tudíž na tuto otázku třeba odpovědět záporně. Bylo by jistě absurdní, neměl-li by odpůrce povinnost podřídit této vyhlášce obsah samotného ÚP, ale zároveň musel zveřejnit úplné znění, jehož obsah by této vyhlášce musel plně odpovídat. V takovém případě by totiž povinnost stanovená vyhláškou č. 500/2006 Sb. šla nad rámec povinností stanovených stavebním zákonem…

Jinými slovy – po odpůrci nelze požadovat, aby zpracoval úplné znění těch částí ÚP, které ÚP vůbec neobsahuje, neboť je dle stavebního zákona (resp. nového stavebního zákona) obsahovat nemusí. To je případ zejména grafické části odůvodnění (včetně koordinačního výkresu), kterou právní úprava před 1. 1. 2007 neznala. Je proto třeba uzavřít, že v případě obcí, jejichž územní plán byl schválen před rokem 2007, nelze na požadavku zveřejnění úplného znění definovaného § 2 odst. 2 této vyhlášky trvat. V takovém případě postačí, zveřejní-li obec územní plán ve znění reflektujícím všechny provedené změny. Učiní-li tak, naplní podmínku zveřejnění úplného znění ve smyslu § 55 odst. 7 stavebního zákona, a změna územního plánu tak může nabýt účinnosti.“

Nevložení OZV do Sbírky

Zajímavý je tento názor NSS: „Za nedůvodnou rovněž NSS považuje námitku, že vyhláška č. 2/2004 nebyla vložena do Sbírky právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů. V době vydání napadené změny ÚP v roce 2024 stále plynula tříletá přechodná lhůta (§ 9 odst. 1 zákona č. 35/2021 Sb., o Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů), během které nepublikace v této sbírce nevyvolávala žádné právní následky. V době vydání napadené změny ÚP (viz § 101b odst. 4 s. ř. s.) tak byla vyhláška platná a účinná, a byla dostupná na webových stránkách odpůrce.“

Argumentace NSS je poněkud zvláštní (nebyla v podstatě potřebná), když se přímo v § 9 odst. 5 zákona č. 35/2021 Sb., o Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů uvádí, že  obecně závazné vyhlášky, jimiž byla vymezena závazná část územně plánovací dokumentace sídelního útvaru nebo zóny, územního plánu obce nebo regulačního plánu, vydané přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které se podle stavebního zákona považují za opatření obecné povahy, se ve Sbírce právních předpisů nezveřejňují.

Anonymizace OOP neznamená nezákonnost

NSS dále uvedl: „Nezákonnost napadené změny ÚP nezakládá ani anonymizace osobních údajů připomínkujících osob. Je pravdou, že NSS v minulosti uvedl, že taková anonymizace snižuje srozumitelnost vypořádání těchto připomínek a zároveň může u připomínkujících osob vyvolávat pochybnosti ohledně vypořádání jejich připomínky… Jednak každá osoba, která proti napadené změně ÚP podala námitky či připomínky, obdržela od odpůrce jedinečný identifikátor, pod kterým mohla navzdory anonymizaci vyhodnocení své námitky či připomínky v napadené změně ÚP najít. Rovněž, jak správně poznamenal již krajský soud, neanonymizované znění námitek a připomínek – včetně jejich vypořádání – je součástí spisu… a je do něj tak za splnění zákonných podmínek možné nahlížet.“

Podle rozsudku NSS ze dne 28. 8. 2025, čj. 9 As 33/2025 – 186.

Více našich odborných textů k územnímu  plánování najdete ZDE.