Nejvyšší správní soud se zabýval (opět) charakterem území pražské čtvrti, a to ve sporu, v rámci kterého se MČ Praha 5 snažila zabránit realizaci jednoho většího bytového domu. Bohužel byla neúspěšná. Bytové domy podle NSS do větších měst zkrátka patří.
Na lokalitu je nutno nazírat optikou veškeré zástavby, která se na ní nachází
NSS řekl: „S ohledem na výše uvedené nemá Nejvyšší správní soud co vytknout závěru městského soudu o tom, že lokalita K Barrandovu je tzv. zahradním městem s převažujícími rodinnými domy a občasnými bytovými domy. Nejvyšší správní soud nesdílí názor stěžovatelky spočívající v tom, že by na stavby, se kterými byl záměr porovnáván, mělo být pohlíženo ve smyslu její argumentace jako na tzv. dominanty. Tyto dominanty by pak dle argumentace stěžovatelky neměly být zohledňovány v rámci posuzování charakteru dané lokality, neboť jde o stavby „výjimečné“ a převažující charakter zástavby je jiný.
Na lokalitu je nutno nazírat optikou veškeré zástavby, která se na ní nachází. Z tvrzení účastníků, obsahu rozhodnutí stavebních úřadů obou stupňů i závěrů závazných stanovisek dotčených orgánů jednoznačně plyne, že v dané lokalitě se nacházejí další stavby (celkem pět), které se indexem zastavěnosti, podlažností a výškovou hladinou takřka podobají posuzovanému záměru (dílčí rozpory v hodnotách jednotlivých parametrů, které vznikly mezi stěžovatelkou a stavebníkem v jejich podáních nejsou pro tento závěr rozhodné). Záměr nadto nebude „největší“ z těchto staveb (posuzováno optikou zmíněných kritérií) a nestane se proto „dominantou“ v daném prostoru, před čímž varuje stěžovatelka. S ohledem na počet staveb primárně srovnávaných se záměrem lze dle Nejvyššího správního soudu zároveň již jen těžko hovořit o tom, že by šlo o „výjimečné dominanty“, které se v dané oblasti vymykají. Tyto stavby už totiž dotváří charakter daného území – jak ho správně popsal městský soud a před ním žalovaný.
Pro posuzování charakteru dané lokality (K Barrandovu) proto nejde odhlížet od staveb, které nejsou rodinnými vilovými domy, jak navrhovala stěžovatelka. Takový postup nemá oporu v zákoně. Její námitka je proto nedůvodná.“
Podle rozsudku NSS ze dne 18. 8. 2025, čj. 3 As 271/2024-47.
Více našich textů k povolování výstavby najdete zde.
