Stavební zákon řeší to, co se stane po zrušení územně plánovací dokumentace nebo její části, v § 114. Bohužel, stejně jako mnoho jiných jeho ustanovení, ani toto není zrovna nejprecizněji formulováno a zasloužilo by si při některé novelizaci doladit.

Zrušení nového územního plánu

To, že by někdy došlo ke zrušení celého nového územního plánu je dost nepravděpodobné. Stát by se do mohlo například tehdy, pokud by dokumentace jako celek byla stižena nějakou opravdu vážnou procesní chybou. Protože jde spíše o problém akademický, nebudeme se mu věnovat, jenom poznamenáme, že v takové situaci by zastupitelstvo muselo bezodkladně rozhodnout buď o:

  • pokračování v pořizovaní zrušeného opatření obecné povahy s tím, že by se navázalo na poslední úkon, který nebyl zrušením dotčen,
  • nebo by se začal pořizovat nový územní plán.

Stavební zákon nepřipouští, že by se obec mohla rozhodnout být bez územního plánu, pokud už ho jednou vydala. Jednoduše musí zahájit pořizování nového dokumentu, který ale současně nemá povinnost vydat.

Po dobu pěti let od zrušení územního plánu se za zastavěné území považuje zastavěné území, které bylo vymezeno zrušeným územním plánem. To neplatí, pokud by i toto vymezení bylo nezákonné a tato nezákonnost by byla důvodem pro zrušení onoho územního plánu (§ 114 odst. 5 stavebního zákona). V takovém případě by obec měla co nejrychleji vymezit zastavěné území samostatným postupem podle § 117 a násl. stavebního zákona.

Zrušení části nového územního plánu

Na rozdíl od předchozí situace se v praxi mnohem častěji stává, že je zrušena část nového územního plánu. To je docela nepříjemné, protože obvykle pak v územním plánu zeje bílé místo bez úplné regulace. Může se přitom stát, že:

  • zrušením části územního plánu vzniklo opravdové bílé místo, tedy pozemek nebo pozemky nemají skutečně vůbec žádnou regulaci, protože ta je zrušena jako celek;
  • zrušením části územního plánu nevzniklo skutečné bílé místo, ale jen byly zanikly některé regulativy, jako třeba výškové parametry staveb nebo třeba podmínka uzavření plánovací smlouvy či pořízení územní studie. To je samozřejmě taky nevhodná situace, protože kvůli tomu může být územní plán po zásahu soudu diskriminační nebo prostě neřeší území tak, jak si to obec představovala.

Po zrušení části územního plánu má obec taky dvě možnosti a:

  • buď rozhodne, že bude pokračovat v pořizování původního územního plánu, resp. jen té jeho části, která byla zrušena a doplní do ní regulaci, přičemž zase musí navázat na poslední úkon, který nebyl zrušením dotečen. Tato varianta je docela náročná a hrozí, že dojde je zbytečným chybám. Vedle toho neumožňuje řešit i jiné plochy, pokud by se vada dotýkala. Není tedy možné změnit regulaci jako takovou a kupříkladu zvýšit nebo snížit výškovou hladinu ve všech plochách se stejným způsobem využití, nebo
  • rozhodne o pořízení změny územního plánu. Takový postup je častější a mnohdy jednodušší.

V každém případě zastupitelstvo musí po zrušení změny na svém zasedání aktivně skrze usnesení rozhodnout, kterou z variant si vybírá.

Zrušení změny územního plánu nebo její části

Pokud dojde ke zrušení změny, je situace obce o něco komplikovanější. Buď se může pořídit nová změna (pokračování v pořizování nebude ani tady časté) anebo si zastupitelé mohou říct, že nechají věci tak, jak jsou a nic dělat nebudou. Po zrušení změny se totiž obnovuje regulace, která byla v územním plánu před touto změnou.

Z právní úpravy totiž není tak úplně jasné, co se s původní změnou stalo – obnovuje se automaticky proces jejího pořizování nebo ne?

V § 114 odst. 1 písm. a) a b) stavebního zákona se píše, že v případě, kdy je zrušena ÚPD nebo její část (tedy i změna územního plánu), musí zastupitelstvo projevit aktivitu bezodkladně rozhodnout o tom, že se buď pokračuje v pořizování původní ÚPD nebo se pořizuje nová změna územního plánu či nový územní plán. Z toho by se zdálo, že se proces pořizování automaticky neobnovuje a je to logické. Jsou to přece zastupitelé, kdo musí vybrat, jestli se pokračuje nebo se „jede od začátku“.

Stavební zákon požaduje aktivní krok ze strany zastupitelstva

Současně se ale v § 114 odst. 1 písm. c) stavebního zákona píše, že zastupitelé musí aktivně rozhodnout i o tom, že se po zrušení změny územního plánu nebo její části pořizování zastaví. Co z toho plyne? Obnovuje se proces pořizování změny jaksi automaticky, a proto je nutné jej výslovně ukončit, nebo se neobnovuje, a proto je nutné rozhodnout o pokračování v pořizování zrušené změny nebo o nové změně? Těžko říct. Každopádně by zřejmě zastupitelé, aby učinili za dost stavebnímu zákonu, měli po zrušení změny soudem nebo krajským úřadem výslovně rozhodnout, jak to bude s územním plánem dál, ať už se bude nebo nebude pořizovat nová územně plánovací dokumentace.

Doplňujeme, že po zrušení změny územního plánu, jak jsme již uvedli, platí územně plánovací dokumentace ve znění před touto změnou (§ 114 odst. 2 stavebního zákona). Zpravidla bude zapotřebí, aby pořizovatel zajistil úpravu úplného znění, aby bylo každému jasné, jaké je aktuální regulace obsažená v územím plánu.

Více našich odborných textů k územnímu plánování zde.