Nejvyšší správní soud se zabýval kasační stížností obce Branov, která brojila proti vymezení Národního parku Křivoklátsko. V rozsudku je několik bezesporu zajímavých částí, které jsou použitelné i v jiných kauzách, kde se s ochranou životního prostředí střetávají zájmy ekonomické. Níže v tomto textu citujeme k jednotlivým kapitolám rozsudku to nejdůležitější. Tyto závěry se budou hodit třeba pro odůvodňování územních plánů.
Ochrana přírody a národní parky
Soudci v rozsudku uvedli: „V českém ústavní pořádku je ochrana přírody garantována již v preambuli Ústavy, v první větě prvního právního předpisu samostatné České republiky. Ta uvádí, že stát zakládající občané jsou ‚odhodláni společně střežit a rozvíjet zděděné přírodní a kulturní, hmotné a duchovní bohatství‘. Jde tak o jednu z hodnot stojících v základu českého státu. Obdobně dle čl. 7 Ústavy dbá stát ‚o šetrné využívání přírodních zdrojů a ochranu přírodního bohatství‘…
Zájem na ochraně přírodního prostředí a na šetrném využívání zdrojů z přírody je považován za zájem obecný, jeho účelem je zachování této veřejné hodnoty pro všechny občany, pro svět i pro budoucnost. Z pohledu jednotlivce je klíčový čl. 35 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, dle kterého má každý právo na příznivé životní prostředí… Ochrana přírody má nejen (územní) prostorovou, ale také významnou časovou dimenzi. Předně v tom, že má být uchráněna pro budoucnost… Prizmatem uvedených obecných úvah je třeba přistupovat i k národním parkům. Národní park se nevyhlašuje jen s ohledem na tady a teď, ale v širším časovém i sociálním kontextu. Jedná se o právní nástroj ochrany přírody směřující do budoucna…
Konkrétně dle § 15 odst. 2 uvedeného zákona musí být využití národních parků podřízeno zachování jejich ekologicky stabilních přirozených ekosystémů. Dle § 15 odst. 3 tohoto zákona je dlouhodobým cílem ochrany národních parků zachování nebo postupná obnova přirozených ekosystémů včetně zajištění nerušeného průběhu přírodních dějů v jejich přirozené dynamice na převažující ploše území národních parků a zachování nebo postupné zlepšování stavu ekosystémů, jejichž existence je podmíněna činností člověka, významných z hlediska biologické rozmanitosti, na zbývajícím území národních parků.“
Význam mapování biotopů
„Správní orgány užily pro doložení přirozenosti ekosystému na území NP Křivoklátsko mapování biotopů… Biotop je tak soubor činitelů vytvářející určité prostředí pro určitého jedince či skupinu. Je tedy uspořádán kolem konkrétního jedince či skupiny. Naopak ekosystém je, jak již název napovídá, systém vzájemně propojený vazbami zakotvený v místě a čase. Je pojímán primárně funkčně…
Stěžovatelka pouze obecně namítá, že biotop a ekosystém jsou něco jiného. Toho si ale byl vědom i městský soud,… který u uvedeného neustal a odůvodnil, proč považuje údaje z mapování biotopů za relevantní a prokazující úroveň přirozenosti ekosystémů na území NP Křivoklátsko. Zdůraznil, že biotopové mapování představuje objektivně kvantifikovatelné kritérium, na jehož základě lze stanovit převažující povahu dotčeného území… Biotopy lze rozdělit na přírodní a nepřírodní. Nepřírodní biotopy se jistě nebudou překrývat s přirozenými či málo pozměněnými ekosystémy. Naopak přírodní biotopy budou… Posouzení správních orgánů je tak třeba číst s ohledem na to, že uvádí, jaké lesy jsou v daném území přirozené. Na to navazuje biotopové vymezení, které potvrzuje, že právě takovéto biotopy (tedy takové soubory činitelů, které ve vzájemném působení vytvářejí životní prostředí určitého druhu, respektive takové místní prostředí, které splňuje nároky charakteristické pro konkrétní druh rostlin či živočichů) tu jsou. Zjednodušeně řečeno, je-li přirozeným ekosystémem na území určitý listnatý les (např. dubohabřina) a zároveň je na stejném místě zmapován např. přírodní biotop L3.1 Hercynské dubohabřiny (dub i habr jsou listnaté stromy), tak lze mít za to, že je zde přirozený ekosystém…
Obecně lze vycházet z překryvu přírodních biotopů a přirozených či málo pozměněných ekosystémů… Podpůrně lze rovněž upozornit, že vyhláška č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v § 1 písm. a) uvádí, že biocentrum je biotop nebo soubor biotopů v krajině, který svým stavem a velikostí umožňuje trvalou existenci přirozeného či pozměněného, avšak přírodě blízkého ekosystému. Samy právní předpisy tedy se souvislostí biotopů a ekosystémů počítají. Určitý biotop (soubor biotopů) představuje hmotný základ konkrétního ekosystému. Lze tedy konstatovat, že tímto úhlem pohledu je biotop (či jejich soubor) základnější než ekosystém.“
Podle rozsudku NSS ze dne 29. 7. 2025, čj. 9 As 16/2025 – 79.
Rozhodovací praxi NSS sledujeme pravidelně zejm. ve věcech územního plánování. Více našich článků k rozsudkům NSS najdete zde.