Zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon přináší několik novinek do projednávání změn územního plánu. Už jsme psali o tom, jak se má správně zahájit proces pořizování změny. Tentokrát se zaměříme na to, jak se (ne)projednává návrh zadání změny územního plánu.
Jak se zahajuje pořizování změny územního plánu
Stavební zákon zná tři způsoby, jak zahájit proces pořizování změny. Konkrétně se tak může stát na základě:
- zprávy o uplatňování územního plánu,
- kvalifikovaného podnětu (zpravidla vlastníka některého pozemku v obci),
- vlastního podnětu zastupitelstva.
Návrh zadání je buď součástí kvalifikovaného podnětu na změnu územního plánu nebo je součástí podnětu zastupitelstva anebo zastupitelé schválí jen prostý podnět a následně zpracovává návrh pořizovatel v součinnosti s určeným zastupitelem.
Postup pořizování změny
Stavební zákon je bohužel napsán velice špatně, i pokud jde o postup pořizování změn územního plánu. Někdo proto může být zmatený, jak se nakládá s návrhem zadání změny. Podle našeho názoru se změny projednávají v podstatě stejně, jako tomu bylo ve starém stavebním zákoně u tzv. zkráceného postupu. To znamená, že:
- se připraví návrh zadání a k němu se získají potřebná stanoviska orgánu příslušného k posuzování vlivů na životní prostředí a orgánu ochrany přírody;
- zastupitelstvo rozhodne o pořízení změny a současně schválí zadání této změny,
- návrh zadání se nezveřejňuje a neprojednává ani s veřejností, ani s dotčenými orgány;
- připraví se návrh změny, který se projedná ve společném jednání a veřejném projednání (pozor na spojování těchto dvou řízení, není to vůbec snadné, stavební zákon je špatně napsaný i v tomto ohledu),
- teprve v této fázi se návrh zveřejní a projedná s veřejností a dotčenými orgány.
Návrh zadání změny v. návrh zadání nového ÚP
Z textace § 111 odst. 1 stavebního zákona by se mohlo zdát, že se nezveřejňování a neprojednání návrhu změny územního plánu týká jen situací, kdy návrh zadání zpracovává na základě podnětu zastupitelstva pořizovatel. Není tomu tak jednoduše proto, že se teprve současně se schválením návrhu zahajuje proces pořizování změny. Před rozhodnutím o zahájení tohoto procesu tedy není co projednávat. S veřejností a dotčenými orgány se řeší jen návrh zadání nového územního plánu.
Tento postup potvrzuje i metodika MMR, kde se uvádí: “U všech zmíněných postupů je třeba připomenout, že zadání změny územního plánu se neprojednává s dotčenými orgány (s výjimkou příslušného úřadu a orgánu ochrany přírody, které uplatňují k návrhu zadání změny ÚP stanoviska OP a ŽP SEA) ani s veřejností.”
Z uvedeného plyne, že by si stavební zákon zasloužil brzkou novelu, která napraví aspoň některé z jeho nejhorších vad. Když o tom tak člověk přemýšlí, musí dospět k závěru, že starý stavební zákon nebyl vlastně vůbec tak hrozný. Jednoduše platí, že nikdy není tak zle, aby nemohlo být ještě hůř, i když jde o územní plánování.