Nový stavební zákon přinesl do praxe spoustu zmatku. Obce i pořizovatelé mají mnoho otázek, na které jen složitě hledají alespoň nějakou kloudnou odpověď. Jedním z dotazů je, jak správně naložit s návrhem vyhodnocení připomínek, které pořizovatel obdržel k návrhu územního opatření o stavební uzávěře. Je zapotřebí poslat návrh vyhodnocení dotčeným orgánům, aby mohly ještě jednou uplatnit stanovisko, jako u pořizování územně plánovací dokumentace nebo ne?
Návrh vypořádání připomínek se zasílá DOSSům jen v případě územně plánovací dokumentace
Zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon v § 127 odst. 5 říká, že se na vyhodnocení připomínek uplatněných k návrhu se použije obdobně § 98 odst. 2 stavebního zákona. Návrh vyhodnocení připomínek má pořizovatel zpracovat jako samostatný dokument.
V § 98 odst. 2 stavebního zákona, na který se odkazuje, se uvádí, že se připomínky vyhodnocují s ohledem na cíle a úkoly územního plánování. Návrh vyhodnocení musí obsahovat odůvodnění, jestliže je navrženo připomínce nevyhovět nebo vyhovět pouze částečně. Věcně související připomínky lze i u stavební uzávěry vyhodnotit společně.
Požadavek na zaslání návrhu vyhodnocení připomínek zaslaných k návrhu územně plánovací dokumentace se objevuje až v § 98 odst. 5 stavebního zákona. Na ten ale § 127 odst. 5 už neodkazuje, proto se evidentně použít nemá.
Zaslání dotčeným orgánům není chyba
Jiné ustanovení stavebního zákona, ze kterého by vyplývala povinnost zaslat návrhy vyhodnocení připomínek k návrhu stavební uzávěry, už není možné dohledat. Proto uzavíráme, že se vyhodnocení připomínek k návrhu územního opatření nemusí zasílat dotčeným orgánům ke stanovisku. Nic takového neplyne ani z důvodové zprávy.
Pokud pořizovatel návrh vyhodnocení připomínek dotčeným orgánům přece jen zašle, nic se nestane a nepůjde o procesní chybu, jen dotčené orgány zřejmě nebudou tak úplně nadšené z další práce.
Více našich textů k problematice stavebních uzávěr najdete zde.