Nejvyšší správní soud se zabýval dalším územním plánem a řešil vztah jednotlivých regulativů v územním plánu z hlediska jejich obecnosti a speciality. Šlo o incidenční přezkum.
Přístavba skladu musí respektovat celkový charakter lokality vnitrobloků
NSS řekl: „Regulativem ve smyslu územního plánu není pouze regulativ zachování stávající zastavěnosti ve stabilizovaných plochách, s výslovně definovanými výjimkami, nýbrž i regulativ využití daných ploch (nerušivá výroba, sklady splňující podmínky dané územním plánem) a regulativ chránící hodnotu a strukturu historického jádra a obytných vnitrobloků. Smyslem takové úpravy území jednotlivými regulativy je, aby omezovaly zásahy v území tak, že ve výsledku bude hodnotná struktura zástavby v historických centrech nejen chráněna, nýbrž i rozvíjena; působí synergicky…
Prostorový parametr zastavěnosti je pouze jedním z řady regulativů územního plánu, který k tomu slouží. Pokud by tomu tak nebylo, bylo by možné v lokalitě obytných vnitrobloků umístit jakoukoli stavbu skladu, bez ohledu na jeho tvar, velikost a použití, pouze se zdůvodněním, že jde o přístavbu stávajícího objektu… Takový výklad regulativů územního plánu by vedl k absurdním důsledkům a požadavek respektovat charakter struktury historického jádra původních vesnic a vnitrobloků při dostavbách, přístavbách a změnách staveb by se stal obsoletním.“
NSS ještě dodal: „Stěžovatel rovněž v reakci na závěry krajského soudu poukazoval na to, že přístavba skladu danou lokalitu vhodně doplňuje. To zdůvodnil tím, že zapadá do jeho areálu na již zpevněné ploše. S takovým argumentem by však stěžovatel obhájil postupné zastavění celého svého pozemku ve vnitrobloku, bez ohledu na okolní lokalitu a její charakter. Z výše citovaných požadavků územního plánu však plyne opak; jakákoli přístavba skladu musí respektovat celkový charakter lokality vnitrobloků jádra D., nikoli snad jen zapadat do stávajícího areálu, jak se stěžovatel snaží argumentovat. Územní plán totiž nebrání existenci staveb, které jsou s ním v rozporu, pokud byly dříve řádně povoleny. Neumožňuje však takové stavby dále rozšiřovat a tím prohlubovat rozpor mezi územním plánem a skutečnou zástavbou.“
Podle rozsudku NSS ze dne 5. 6. 2025, čj. 8 As 155/2024-72.
Více našich textů k územnímu plánování najdete zde.