Během pořizování územního plánu se musí zveřejňovat řada dokumentů. Většina odpovědnosti je na pořizovateli, tedy na úřadu. Pokud je obecní úřad pořizovatelem územního plánu pro svoji obec, pak není co řešit. Na úřední desku se jednoduše vyvěšuje všechno, co musí zveřejňovat pořizovatel. Problém nastává u obce, která si nechává územní plán pořizovat od úřadu územního plánování.

Návrh zadání územního plánu

Pořizovatel (zde tedy úřad územního plánování z ORP) má za úkol na své úřední desce vyvěsit veřejnou vyhlášku, kterou oznámí zveřejnění návrhu zadání v Národním geoportálu územního plánování (NGÚP), resp. v přechodném období zveřejnění návrhu zadání na webu pořizovatele. Doporučujeme do veřejné vyhlášky dát ideálně přímý proklik na místo, kde se návrh zadání nachází. Na úřední desce nemusí být samotný návrh zadání, i když je to samozřejmě uživatelsky příjemnější.

Obec má za úkol podle § 88 odst. 2 zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon návrh zadání na své úřední desce zveřejnit. Neděje se tak veřejnou vyhláškou, která by měla nějaké procesní důsledky, zřejmě se má skutečně na úřední desce jen pro informaci vyvěsit návrh zadání. Pro běh lhůty, která je určující pro podávání podnětů je podle § 89 odst. 5 písm. b) stavebního zákona důležitý okamžik doručení veřejné vyhláška pořizovatele.

Návrh územního plánu

Po schválení zadání je zpracován návrh územního plánu. Pořizovatel má za úkol hotový návrh v souladu s § 93 odst. 5 písm. a) zveřejnit v NGÚP, resp. na svém webu v přechodném období. Pak musí veřejnou vyhláškou, kterou dá na svou úřední desku, oznámit místo a dobu konání veřejného projednání a místa, kde je možné do návrhu územního plánu nahlédnout.

Obec, pro kterou se pořizuje, nemá stavebním zákonem určen žádný úkol. Tady je ale třeba nahlédnout do zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. V jeho § 172 odst. 1 se píše, že návrh opatření obecné povahy s odůvodněním (tedy návrh územního plánu) správní orgán (pořizovatel) vyvěsí na své úřední desce a na úředních deskách obecních úřadů v obcích, jejichž správních obvodů se má opatření obecné povahy týkat.

Pořizovatel samozřejmě nemůže sám na úřední desku obce nic vyvěšovat, ale zašle vyhlášku obecnímu úřadu a požádá o zajištění jejího zveřejnění. Pro běh lhůt je významné jen vyvěšení na desce pořizovatele.

Vydaný územní plán

Upozorňujeme, že v této části neřešíme, co se děje v přechodném „bypassovém“ období, protože je to strašlivý zmatek a můžeme jen doufat, že už brzy se ničím takovým obce nebudou muset zabývat. Pokud by vás to zajímalo, psali jsme o tom podrobně v našem předchozím článku.

Popišme si nyní, co se bude dít po skončení přechodného období.

Poté, co zastupitelé finální návrh územního plánu schválí na zasedání zastupitelstva svým usnesením, musí dojít k jejímu vydání. To je velice zapeklitá záležitost.

V podstatě lze shrnout, že vydání územního plánu oznamuje zastupitelstvo svojí veřejnou vyhláškou na úřední desce obce, pro kterou se územní plán pořizuje. Teprve po tomto řádném vydání nastupuje pořizovatel.

Pořizovatel vydaný územní plán vloží do NGÚP a adresu jejího uložení oznámí svojí veřejnou vyhláškou na své úřední desce. Od této veřejné vyhlášky (jejího doručení) se odvíjí okamžik nabytí účinnosti územního plánu.

Opravdu nevíme, jestli by ve smyslu § 173 odst. 1 správního řádu měla být tato veřejná vyhláška pořizovatele ještě jednou zveřejněna i na úřední desce obce, pro kterou se pořizuje, ale možné to docela dobře je, protože jak jinak budou občané dostatečně informováni o tom, že územní plán už nabyl účinnosti.

Co když obec vyhlášky nevyvěsí?

Pokud se stane, že veřejná vyhláška pořizovatele není řádně zveřejněna i na úřední desce obce, pro kterou se pořizuje, nastává docela velký problém. NSS k tomu už dávno řekl: „Ze všech těchto ustanovení vyplývá, že jednou z podmínek toho, aby vyrozumění o veřejném projednání územního plánu obce bylo možno považovat za řádné, je zveřejnění oznámení způsobem umožňujícím dálkový přístup a to jak u pořizovatele, tak i u příslušné obce.“ (Rozsudek NSS ze dne 28.8.2008, čj. 8 Ao 1/2008 – 102)

Máme za to, že ve vztahu ke zveřejňování návrhu územního plánu nový stavební zákon nic oproti svému předchůdci nezměnil, proto se uvedení judikatura zcela jistě vztahuje i na aktuální právní úpravu. Pokud jde o veřejnou vyhlášku oznamující vložení územního plánu do NGÚP, netroufáme si ani odhadovat, jak soudy nakonec tento oříšek rozlousknou. Doporučujeme jednoznačně obcím, kterým pořizuje územní plán úřad územního plánování, aby jeho veřejnou vyhlášku oznamující vložení hotového územního plánu do NGÚP, na svou úřední desku daly. Nic tím nezkazí, naopak se díky tomu obce mohou vyhnout nepěkným potížím.

Soudy totiž dospěly k závěru, že toto „neřádné“ zveřejňování způsobuje nezákonnost opatření obecné povahy: „Odpůrce tedy chybně nepostupoval podle § 172 odst. 1 správního řádu a § 77 odst. 5 věty druhé zákona o silničním provozu. Tím zkrátil právo navrhovatelky vyjádřit se k věci, které jí obecně zaručuje v řízení o vydání opatření obecné povahy § 172 odst. 3 správního řádu (ve spojení s § 77 odst. 5 věty druhé zákona o silničním provozu). Tato vada postupu odpůrce způsobuje nezákonnost napadeného opatření obecné povahy. Zdejšímu soudu proto nezbylo než opatření obecné povahy v celém rozsahu zrušit podle § 101d odst. 2 s.ř.s. dnem právní moci rozsudku.“ (Rozsudek KSBR ze dne 23.1.2025, čj. 67 A 6/2024 – 133)

Podobně by se mohli bránit pasivní vlastníci, že se o projednání návrhu v podstatě nedozvěděli, protože desku pořizovatele logicky nesledují a starají se jen o úřední desku své obce a očekávali, že právě tam najdou potřebné informace.