Nový stavební zákon, stejně jako jeho předchůdce, umožňuje obcím, aby uzavřely smlouvu s „létajícím“ pořizovatelem, čímž se i z úřadu malé samosprávy stane pořizovatel územního plánu nebo stavební uzávěry či územní studie.  Má to řadu výhod.

Kdo je pořizovatel

Územní plán sice vydává zastupitelstvo obce v samostatné působnosti, ale samotný proces jeho přípravy a projednání má na starosti pořizovatel. Pořizovatelem může být buď úřad územního plánování, tedy úřad obce s rozšířenou působností, nebo obecní úřad „jedničkové“ či „dvojkové“ obce, pokud doloží, že spolupracuje s odborníkem, tzv. zástupcem pořizovatele. Co to přesně znamená?

Zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon v § 46 odst. 1 písm. c) říká, že pořizovatel – malá obec, vykonává územně plánovací činnost prostřednictví kvalifikované osoby, která je držitelem příslušného oprávnění. Toto oprávnění uděluje ministerstvo pro místní rozvoj. Pokud si tedy obec takového specialistu najde, může s ním uzavřít příkazní smlouvu podle občanského zákoníku. Díky tomu se z jejího obecního úřadu stane také pořizovatel. Obecní úřad pak sám řeší územní plán (nebo třeba územní studii, stavební uzávěru či regulační plán) a už nepotřebuje úředníky z ORP.

Jak se obecní úřad stane pořizovatelem?

K tomu je zapotřebí série kroků. Nejprve musí zastupitelstvo rozhodnout o pořízení územně plánovací dokumentace nebo územního opatření (stavební uzávěry). Poté rada (nebo zastupitelstvo, kde se rada nevolí) rozhodne o uzavření smlouvy s létajícím pořizovatelem. Seznam zástupců pořizovatele by měl být v Národním geoportálu územního plánování (NGÚP).

Následně je třeba požádat krajský úřad o potvrzení podle § 47 stavebního zákona. V žádosti o toto potvrzení se uvádí kromě identifikační údajů obce také informace o tom, jaká územně plánovací dokumentaci nebo územní studii se bude pořizovat. Právě proto je třeba, aby už před podáním žádosti zastupitelé rozhodli o pořizování.

K žádosti je pak třeba připojit doklad o tom, že obec bude vykonávat územně plánovací činnost prostřednictvím osoby splňující požadavky pro výkon územně plánovací činnosti. To stačí prokázat tím, že si vybrala zástupce pořizovatele ze seznamu v NGÚP.

Krajský úřad má 30 dnů na to, aby žádost prověřil a potvrzení vydal. Ministerstvo pro místní rozvoj pak obci zřídí přístup do NGÚP.

Jakmile dojde obci potvrzení, je na čase uzavřít s pořizovatelem příkazní smlouvu podle pravidel, která obec pro uzavírání smluv má.

Samozřejmě je už v mezičase možno pracovat na neformální verzi návrhu stavební uzávěry, aby se ušetřil čas.

Co když o létajícího pořizovatele přijdeme

Protože se může stát všelicos, je možné, že v průběhu pořizování obec o zástupce pořizovatele přijde. Pak je nutné situaci řešit. Jak na to, říká stavební zákon v § 48. Obecní úřad především musí okamžitě informovat jak krajský úřad, tak ministerstvo pro místní rozvoj. Krajský úřad zruší svoje potvrzení.

Obec následně může:

  1. ukončit pořizování územně plánovací dokumentace, stavební uzávěry nebo územní studie – návrh na ukončení předloží obecní úřad zastupitelstvu;
  2. najít si nového létajícího pořizovatele a uzavřít s ním smlouvu a získat znovu potvrzení krajského úřadu;
  3. požádat o dokončení ORP – úřad územního plánování (tento požadavek se považuje za obdobu žádosti o pořízení územně plánovací dokumentace nebo stavební uzávěry).

Z § 48 se víceméně zdá, že o tom, jak se bude postupovat, rozhoduje obecní úřad, ale to podle našeho názoru není dost dobře možné. Volba je opět na radě, resp. zastupitelstvu, která rozhodne a realizací usnesení obecní úřad pověří.

Uvedené dovozujeme i z dost nejasných formulací uvedených v § 48. Konkrétně se v § 48 odst. 2 uvádí, že ve sdělení má obecní úřad uvést, jakou variantu si vybral. Pak se ale v § 48 odst. 3 píše, že v situaci, kdy obec požaduje, aby pořizování dokončilo ORP, je předá krajský úřad žádost pořizovateli z ORP. Z toho plyne, že rozhoduje obec (tj. v samostatné působnosti), nikoliv obecní úřad – ten je jen realizátorem.

Změna pořizovatele – z ORP ke svému obecnímu úřadu

Někdy se může stát, že dojde k neshodám mezi pořizovatelem z ORP a obcí nebo že dochází na ORP k průtahům a podobně. Pak je otázkou, zda obec může „přesedlat“ z ORP na létajícího pořizovatele. Patrně tomu nic nebrání, i když to stavební úřad výslovně nezná. Jaký by byl postup?

Podle nás by se věc musela řešit takto (je možné, že soudy řeknou něco jiného, to zatím nevíme):

  1. rada/zastupitelstvo rozhodne, že bere zpět žádost o pořízení, kterou původně na ORP obec poslala;
  2. rada/zastupitelstvo rozhodne, že uzavře smlouvu se zástupcem pořizovatele;
  3. obecní úřad podá žádost na krajský úřad;
  4. rada/zastupitelstvo uzavře příkazní smlouvu s vybraným zástupcem pořizovatele;
  5. obecní úřad si vyžádá od úřadu územního plánování (ORP) spis.

Následně se pokračuje dál v pořizování a naváže se na poslední dokončený úkol. O zpětvzetí žádosti o pořizování by mělo být ORP informováno starostou nebo jinou pověřenou osobou ještě předtím, než si obecní úřad vyžádá spis. Není to sice povinnost, která by z něčeho plynula, ale napomůže to dobrým vztahům.

Více našich článků k územnímu plánování najdete zde.