Poté, co v roce 2010 vstoupil v účinnost Protokol č. 14 k Úmluvě, začal ESLP řešit takřka nezvladatelný nápad stížností řešit tím, že stížnosti zjevně neopodstatněné začaly být odmítány zrychlenou procedurou – rozhodnutím samosoudce. Pokud někdo má zkušenosti s podáváním stížností k ESLP, zná stručný „odmítavý“ dopis, který v těchto případech štrasburský soud posílal.
Sice se tak podařilo zvládnout obrovský nápad stížností, které na štrasburský soud směřují (ještě v roce 2010 u ESLP čekalo na projednání přes sto tisíc případů), ale stěžovatelé a jejich právní zástupci přišli o možnost dozvědět se, proč vlastně byla stížnost posouzena jako neprojednatelná, a poučit se z této skutečnosti. Například pokud jde o ČR, tak v roce 2016 bylo u ESLP rozhodováno o 346 stížnostech, přitom 339 věcí bylo prohlášeno za nepřijatelné nebo vyšrtnuto ze seznamu.
Toto se nyní mění. Po přijetí Bruselské deklarace ESLPod června 2017 svou praxi mění a bude nyní namísto jednoduchého dopisu častěji zasílat rozhodnutí, kde poukáže na některý z důvodů nepřijatelnosti stížnosti. Rozhodnutí by mělo být zasíláno v angličtině či francouzštině společně s průvodním dopisem v národním jazyce stěžovatele.
ESLP stále může například v případě, že stížnost obsahuje pouze množství nepodložených námitek, využít dosavadní praxi všeobecného odmítavého dopisu. Lze ale doufat, že k tomu bude docházet co nejméně a že stěžovatelé boudou mít lepší možnost z textu rozhodnutí samosoudce seznat, co bylo důvodem, proč byla jejich stížnost odmítnuta.