Včera nám přišel rozsudek v jedné z našich kauz. Hájili jsme práva vlastnice dotčené nezákonnou stavební uzávěrou. Obce totiž stále dělají při pořizování opatření obecné povahy, ať už územních plánů nebo právě uzávěr, celou řadu chyb, které pak dopadají nemile a nepříjemně na občany. V tomto případě nám dal soud za pravdu, že byla vlastnice diskriminována vůči jiným majitelům pozemků v obci, na které se stavební uzávěra bůhví proč nevztahovala.

Obec nezveřejnila veřejnou vyhlášku při vydání stavební uzávěry

Zajímavým aspektem celé kauzy byl fakt, že obec nezveřejnila veřejnou vyhlášku jako formálně samostatný dokument, ale na úřední desku dala pouze samotné územní opatření (textovou a grafickou část) bez čehokoliv dalšího. Soud řekl, že takový postup je v pořádku s tímto odůvodněním:

„Na účinnost a zákonnost napadeného OOP nemá žádný vliv, zda při zveřejnění napadeného OOP po jeho vydání byla (či nikoliv) společně s napadeným OOP na úřední desce vyvěšena listina formálně označená jako „veřejná vyhláška“, anebo došlo pouze k vyvěšení textu a grafické části samotného napadeného OOP.

Pojem vyhláška má dva významy. Prvním je vyhláška ve smyslu podzákonného právního předpisu vydávaného orgány veřejné moci v rámci jejich zákonného zmocnění, jež nese toto formální označení (např. obecně závazné vyhlášky obcí). Druhým (obecnějším) významem tohoto pojmu je postup orgánů veřejné moci při zveřejňování (vyhlašování) jakéhokoliv sdělení tak, aby veřejnost mohla být seznámena s jeho obsahem. Správní řád přitom nestanoví žádné formální či obsahové požadavky na způsob jejího provedení.

Klíčový je však účel zveřejnění veřejné vyhlášky, a tím je seznámení občanů obce a adresátů regulace se skutečností, že došlo k vydání OOP a s jeho obsahem. Pokud tedy odpůrkyně po stanovenou dobu zveřejnila na fyzické úřední desce úplný text a grafickou část napadeného OOP včetně údaje o dni vydání a doložky o vyvěšení, naplnila tím plně účel oznámení veřejnou vyhláškou, neboť seznámila veřejnost s obsahem napadeného OOP ve finální podobě (po zapracování stanovisek dotčených orgánů a uplatněných námitek či připomínek). Zákon výslovně nepožaduje, aby v takovém případě byla na úřední desce spolu se zveřejňovanou písemností vyvěšena i další písemnost formálně označená jako veřejná vyhláška, byť to je běžnou praxí.“

Jak se soud vypořádal s opačným názorem NSS?

Soud se musel vypořádat s opačným názorem NSS, i když tvrdil, že o rozpor nejde (s tímto nesouhlasíme, judikaturu by měl nejspíše sjednotit rozšířený senát NSS): „Tento závěr není v přímém rozporu s judikaturou NSS, kterou citovala navrhovatelka.

V případě projednávaném NSS v rozsudku ze dne 20. 1. 2021, č. j. 2 As 320/2019-66 (obec Ráby), se jednalo o skutkově mírně odlišnou situaci. Veřejnou vyhlášku oznamující vydání územního plánu totiž v uvedené věci vydal Magistrát města Pardubic jakožto správní orgán, který zjevně nebyl součástí obce Ráby, na svém hlavičkovém papíře, svým jménem a s podpisem své oprávněné úřední osoby.

V projednávaném případě byl naopak na úřední desce obce Vráž zveřejněn celý text napadeného OOP vydaného odpůrkyní, včetně údaje o jeho vydání a vyvěšení, veřejnost tedy byla řádně seznámena s jeho vydáním i obsahem. I kdyby tedy byl porušen formální požadavek na oznámení napadeného OOP samostatnou listinou formálně označenou jako veřejná vyhláška, nemohla by být důsledkem takového pochybení nezákonnost (či neúčinnost) napadeného OOP, neboť primární účel tohoto postupu, tedy seznámení veřejnosti s napadeným OOP, byl naplněn.“

Závěr

Podle našeho názoru je dosti nelogický závěr, že chybná hlavička samostatného dokumentu označeného jako veřejná vyhláška vede k nicotnosti opatření obecné povahy, ale naprostá absence samostatné veřejné vyhlášky ne. Naše klientka naštěstí k NSS se svým problém jít nemusí, ale jistě se brzy objeví jiná příležitost k tomu, aby NSS svoje postoje vyjasnil.

Podle rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 6. 6. 2023, čj. č. j. 43 A 26/2023- 81.

Více našich textů k problematice územního plánování najdete zde.