Městský soud v Praze se v nedávném rozsudku zabýval otázkou významu řízení o odstranění stavby pro osoby, které jsou vlastníky pozemku sousedícího s černou stavbou. V dané věci museli na pravomocné skončení řízení tito vlastníci čekat přes 10 let. Rozhodnutí stavebního úřadu bylo opakovaně rušeno, věc byla vedena také před správním soudem.

Odvolací soud nepřistoupil na argumentaci ministerstva, že žalobci nebyli hlavními účastníky řízení o odstranění stavby a že se jich tedy řízení prakticky netýkalo a uvedl: „Žalobci byli účastníky posuzovaného správního řízení jako další dotčené osoby, tudíž mohli být rozhodnutím přímo dotčeni ve svých právech a povinnostech. V případě vlastnictví sousední nemovitosti se jednalo o dotčení vlastnických práv k ní a zamýšlený záměr řízení (odstranění stavby) mohl mít přímý vliv na užívání jejich nemovitosti. Z popsaných důvodů odvolací soud uzavřel, že zadostiučinění ve formě peněžitého plnění je důvodné.“

Odvolací soud kromě celkové délky řízení vzal v úvahu, že řízení již z důvodu rozhodování o opravných prostředcích a o správní žalobě bylo složitější, že postup orgánů veřejné moci během posuzovaného řízení nebyl prost neodůvodněných průtahů, že žalobci v řízení vystupovali aktivně, přiměřeně se zasazovali o hájení svých zájmů a řízení pro ně mělo nikoliv malý význam, protože zjištěný průběh řízení důvodně mohl negativně zasáhnout jejich psychickou sféru a zejména důvěru v řádný a účinný postup orgánů veřejné moci.

Městský soud tak vyšel ze základní částky 15 000 Kč za první dva roky a za každý další rok trvání řízení. Základní částka odškodnění tak činila 142 626 Kč. Tuto pak modifikoval v návaznosti na kritéria vyjádřená v ust. § 31a odst. 3 zákona č. 82/98 Sb.

Složitost řízení

Při posouzení kritéria složitosti řízení vzal odvolací soud v úvahu, že věc byla posuzována na dvou stupních správního řízení a posléze u správního soudu. Odvolací správní úřad opakovaně projednal opravný prostředek proti rozhodnutí prvostupňového správního orgánu (Okolnost, že šlo vesměs o zrušující rozhodnutí zohlednil odvolací soud v rámci kritéria postupu orgánu veřejné moci v řízení). Dále bylo řízení opakovaně přerušeno a stavební úřad se musel vypořádat s mnoha návrhy hlavního účastníka, což rovněž přispělo k délce řízení. Odvolací soud proto snížil základní částku z důvodu složitosti věci o 20%.

Jednání poškozených

Městský soud konstatuje, že žalobci svým jednáním v průběhu posuzovaného řízení nepřispěli k průtahům v řízení, a proto nejsou důvody pro snížení či zvýšení základní částky z důvodu jednání žalobců v průběhu posuzované věci.

Postup orgánu veřejné moci

Z hlediska posouzení kritéria „postupu orgánu veřejné moci“ odvolací soud zohlednil, že celkem čtyřikrát odvolací orgán zrušil rozhodnutí prvostupňového stavebního úřadu pro vady řízení či jiná pochybení a tato okolnost tak jde na vrub žalované České republiky. Dále v průběhu řízení došlo k opakovaným průtahům. Proto byla základní částka navýšena o 30%.

Význam posuzovaného řízení pro poškozené

Význam posuzovaného řízení pro žalobce odvolací soud hodnotí jako standardní, nešlo o řízení s presumovaným zvýšeným významem a důvody hodné zvláštního zřetele stran významu řízení pro žalobce soud neshledal.

Sdílená újma

V projednávané věci se řízení dotýkalo žalobců jako společných vlastníků a zároveň společných uživatelů pozemku, který byl dotčen neoprávněnými stavbami na pozemcích sousedních. Svá práva v posuzovaném řízení uplatňovali společně a ve shodě, nadto byli a jsou manželé, proto podle městského soudu nemůže být pochyb o tom, že v řízení uplatňovali svůj společný, nikoliv individuální zájem a nemajetkovou újmu sdíleli společně. Proto odvolací soud rozhodl o snížení základní částky z důvodu sdílené újmy o 30%.

Závěr

Základní částka 142 626 kč byla tedy v souhrnu snížena o 20% a odškodnění pro každého z žalobců tak činí 114 100,80 Kč. Soud I. stupně žalobcům přisoudil 85 576 Kč, odvolací soud tedy přisoudil každému z nich po zaokrouhlení ještě dalších 28 525 Kč.

 

Zpracováno podle rozsudku Městského soudu v Praze č.j. 28 Co 19/2022-167 ze dne 2. 3. 2022.