Občané, kteří po lednu 2014 zvažují založení neziskovky, jsou obvykle postaveni před volbu, zda založit spolek nebo ústav. Stejně tak 85 985 občanských sdružení, které evidovalo ministerstvo vnitra ke konci roku 2013 a které se automaticky staly spolkem, mají stále možnost, kterou jim dává § 3045 NOZ, tedy transformovat se na ústav. Patříte také vy k těm, kteří si kladou otázku nad výhodami jedné či druhé právní formy? Pak právě vám je určen následující text.

I. Spolek – univerzální právnická osoba

Pokud zvažujete založení neziskovky a nezajímá vás primárně kapitál (to byste se zřejmě orientovali na nadaci nebo nadační fond), bude v naprosté většině případů první volbou spolek. Hrajete šachy? Sportujete? Chráníte přírodu? Rozvíjíte kritické myšlení dětí? Analyzujete transatlantické vztahy? Poskytujete služby? Pokud chcete své fungování formalizovat a založit si právnickou osobu, která bude moci vstupovat do právních vztahů, se spolkem v podstatě nemůžete šlápnout vedle.

Limity zákon stanoví pouze v tom, že musíte mít alespoň 3 zakladatele, kteří mají společný zájem něco dělat (pro sebe či pro druhé)a že hlavním účelem spolku nesmí být podnikání. Jinak spolek může mít takřka libovolný účel a věnovat se libovolným činnostem.

Tato flexibilita možností, které právní úprava spolku přináší, umožňuje zaměřit se v rámci této právní formy rozličným aktivitám a v rozličném rozsahu. Spolek tak může mít 3 členy a pouze jeden orgán (členská schůze může být jak nejvyšším tak statutárním orgánem), stejně tak ale může mít spolek stovky či tisíce členů, komplexní organizační strukturu a ještě desítky pobočných spolků po celé ČR.

Spolek a členství

Spolek je postaven na určité angažovanosti svých členů. Vychází se v zásadě z toho, že občané se stávají jeho členy, protože sledují stejný zájem s dalšími lidmi. To umožňuje, aby spolek nabíral nové členy, rostl a sílil při prosazování svojí věci. Tato skutečnost, která je určitou hodnotou spolku, může být v určitém případě také rizikem pro fungování spolku. Již jsme se totiž setkali s tzv. „nepřátelským převzetím spolku“ (nebo dříve občanského sdružení), protože vyloučit člena spolku není možné z jakéhokoli důvodu a pokud také způsob přijímání členů je volný (což je někdy výhoda), pak hrozí, že se členy spolku stanou osoby naopak s cílem spolek poškodit nebo zrušit.

Určité diskuse se někdy vedou o tom, zda spolkem může být profesionální organizace, která má například 5 členů, ale má vedle toho řadu zaměstnanců a například poskytuje sociální služby. Osobně jsem přesvědčen, že tomu nic nebrání. Také tyto osoby se mohou ve spolku společně realizovat například za účelem pomoci osobám se zdravotním postižením či seniorům.

Vedení účetnictví spolku

Pokud jde o účetní souvislosti, tak také zde platí pro spolky (alespoň z části) nejmenší regulace. Ustanovení § 38a zákona o účetnictví umožňuje spolkům, které byly založeny před lednem 2014 jako občanská sdružení a jejichž příjmy za poslední uzavřené účetní období nepřesáhnou 3 miliony korun, aby nadále vedly „jednoduché“ účetnictví. Podle převažujícího výkladu tuto možnost již nemají nově založené spolky, ale uvažuje se zde o legislativní změně. Spolky nemají ze zákona povinnost ověřit účetní závěrku auditorem a nemusejí vydávat výroční zprávu.

Daňové souvislosti spolku

Z příjmového a daňového hlediska zůstává spolkům možnost vybírat od svých členů členské příspěvky, které jsou pro spolek podle § 19 odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmu (ZDP) příjmem osvobozeným od daně. Na druhou stranu ovšem pro plátce takového příspěvku nejsou tyto daňově uznatelným nákladem (§ 25 odst. 1 písm. zo) ZDP).

Zákon o dani z příjmu zavádí také nový pojem „veřejně prospěšný poplatník“ (§ 17a ZDP), která se ale vztahuje stejně tak na spolek, jako na ústav. Z hlediska tohoto příspěvku pro nás tedy bude podstatnější skutečnost, že spolky jsou podle ZDP poplatníkem „s úzkým základem daně“, což znamená, že se pro každou činnost spolku posuzuje zvlášť, jestli příjmy z této činnosti jsou vyšší než výdaje (náklady) vynaložené s prováděním této činnosti.

II. Ústav – provozovatel služeb

Zatímco v souvislosti se spolkem jsem vyzdvihoval jeho univerzálnost, kdy podstatnou roli hraje stanovení účelu spolku, tak v případě ústavu stanoví přímo zákon, že jeho účelem je provozování činnosti užitečné společensky nebo hospodářsky. Ústav je tak potenciálně vhodnou formou především pro poskytovatele sociálních a jiných služeb.

Ustanovení § 402 NOZ obsahuje zásadní omezení pro fungování ústavu, kdy výsledky činnosti provozované ústavem musí být každému rovnocenně dostupné za podmínek předem stanovených. Ústav tak nemůže sloužit zájmům například pouze příbuzných zakladatele, protože pak by nebyla splněna tato podmínka. Také v případě ústavu platí, že hlavní činností nemůže být podnikání, to může být pouze činností vedlejší, přičemž podle zákona tato podnikatelská činnost nesmí být na újmu jakosti, rozsahu a dostupnosti služeb provozovaných v rámci hlavní činnosti.

V případě ústavu je dána možnost, aby zvláštní postavení měl zakladatel nebo zakladatelé, kteří ústav zakládají, určují pravidla jeho fungování a majetkově mu přispívají ve formě peněžitého nebo nepeněžitého vkladu. Ze zákona zakladatel také jmenuje a odvolává členy správní rady (statut ale může určit jiný způsob jejich jmenování a dovolávání).

Na rozdíl od spolku, který si může zvolit monokratický či kolegiální statutární orgán, v případě ústavu je (zřejmě) kogentně stanoveno, že statutárním orgán je monokratický, je jím ředitel. Dalším povinným orgánem je pak již zmíněná správní rada, která volí a dovolává ředitele, dohlíží na výkon jeho působnosti a jedná za ústav vůči řediteli. Ústav nemá členy a tak také nemá možnost stanovit členské příspěvky.  Povinnou náležitostí je v případě ústavu údaj o výši vkladu (popř. o jeho nepeněžitém předmětu), který se zapisuje do rejstříku ústavů.

Vedení účetnictví ústavu

Ústav je povinen vést podvojné účetnictví. Účetní závěrka musí být povinně ověřena auditorem pouze v případě, že výše čistého obratu ústavu překročí 10 milionů korun. Ústav je také podle § 416 NOZ povinen vydávat výroční zprávu (spolek takovou povinnost ze zákona nemá).

Daňové souvislosti ústavu

Také ústav je veřejně prospěšným poplatníkem. Podle § 18a odst. 5 ZDP jsou ústavy poplatníkem „se širokým základem daně“, u nichž jsou předmětem daně všechny příjmy, kromě příjmů z investičních dotací. Právní forma ústavu tak může být výhodná pro ty organizace, které mají diverzifikované činnosti, kdy jedna činnost je velmi zisková a druhá velmi ztrátová.

III. Závěr

Jak jsem již předestřel, právní forma spolku je díky své flexibilitě použitelná takřka pro jakoukoli neziskovou činnost. Minimálním požadavkem jsou alespoň 3 členové, kteří spolek zakládají k uspokojování a ochraně společných zájmů. Činnost spolku je stále oproti ústavu méně formalizována a regulována.

Na druhou stranu je ústav právní formou, která je „šitá“ na míru poskytovatelům sociálních a jiných služeb, zejména tam, kde jejich praktické fungování nenese rysy spolkové činnosti. Ústav může být založen již i jedním zakladatelem, pro další subjekty, kteří s ústavem vstupují do právních vztahů, pak může mít určitou vypovídající hodnotu také výše vkladu zapsaná v rejstříku ústavů.

Právní úprava neziskových organizací v novém občanském zákoníku nebyla přijata pro to, aby aktivním lidem ztrpčovala život. Oproti stavu před lednem 2014 máme některé nové povinnosti, které mají přispět zejména k vyšší transparentnosti fungování neziskových organizací, je ale na občanech samotných, aby dobře zvážili, jakým činnostem se chtějí v rámci své „neziskovky“ věnovat a jak bude daná organizace fungovat.

David Zahumenský, advokát 

Obecnější úvod ke změnám, které přinesl od ledna 2014 nový občanský zákoník, najdete zde.

Přehledný návod, jak založit spolek, najdete zde.

Aktualizováno: Návod, jak založit ústav, najdete zde.