Před měsícem jsme na těchto stránkách zveřejnili komentovaný vzor stanov pro založení spolku. Z našich kontaktů s občany a neziskovými organizacemi víme, že příprava stanov není jedinou věcí, se kterou se při zakládání spolku potýkají. Volba nezaměnitelného jména, správné vyplnění formuláře a doložení všech potřebných příloh mnohdy představují pro ty, kdo nemají s právem nic společného, nemalý problém. Proto jsem se rozhodl poskytnout návod krok za krokem, jak spolek založit.

Co potřebujeme k založení spolku?

Spolek je právnickou osobou, k jejímuž založení jsou zapotřebí alespoň tři osoby. Ty se nejprve musí shodnout na určitých základních náležitostech a pravidlech fungování spolku, které jsou zahrnuty ve stanovách. Zde se nebudu věnovat stanovám a odkážu na náš komentovaný vzor stanov, přesto bych se krátce zdržel u několika otázek, které v praxi dělají problémy.

Název spolku musí být nezaměnitelný s názvem jiné právnické osoby. Proto je vhodné si nejprve v elektronickém rejstříku dostupném na stránkách ministerstva spravedlnosti ověřit, zda neexistuje právnická osoba se stejným nebo velmi podobným názvem.

Sídlo spolku musí být určeno celou adresou. Zde je potřeba myslet také na to, že aby rejstříkový soud danou adresu zapsal, je zapotřebí přiložit souhlas vlastníka nemovitosti (viz níže).

Účel spolku je povinnou součástí stanov. Účel může být v podstatě libovolný. Pokud se jedná o spolek, jehož členové se chtějí účastnit řízení, v nichž budou dotčeny zájmy přírody a krajiny, je vhodné uvést na prvním místě účel „ochrana přírody a krajiny“ s poznámkou „je hlavním posláním spolku“.

Určení orgánů spolku bude obvykle znamenat určení nejvyššího orgánu (členská schůze), který rozhoduje o nejdůležitějších otázkách spolku, a orgánu statutárního, který spolek zastupuje navenek. Statutární orgán může být individuální (předseda) nebo kolektivní (výbor). Pokud ovšem má mít spolek například předsedu a místopředsedu, jedná už se o kolektivní statutární orgán, jehož členové mají funkce předseda a místopředseda (tyto mohou být zapsány i v rejstříku a používány při zastupování spolku).

V případě statutárního orgánu je zapotřebí určit také způsob, jakým jeho členové jednají – jestli jednají samostatně (každý člen statutárního orgánu může za spolek uzavřít jakoukoli smlouvu), nebo společně (pouze společným rozhodnutím mohou uzavřít smlouvu). Mezi těmito variantami ještě samozřejmě existuje řada podvariant a je dobré zvážit jak ochranu zájmů spolku, tak operativnost jeho fungování. Další orgány (např. kontrolní či rozhodčí komise) nejsou povinné a je dobré vždy zvážit, jestli je nově vznikající spolek skutečně potřebuje.

Založení spolku ustavující schůzí

Občanský zákoník říká, že spolek je možné založit shodou zakladatelů na obsahu stanov nebo usnesením ustavující schůze. Protože v praxi tíhnou lidé spíše k druhé variantě, budu se držet této varianty.

Ustavující schůze má být svolána alespoň 30 dnů před jejím konáním. Schůze může být svolána také elektronicky, například vyvěšením pozvánky na webu či jejím rozesláním e-mailem. Pozvánka by měla obsahovat místo, čas a program jednání. Pozvánka nemusí být k návrhu na zápis spolku přikládána, ale informace o svolání schůze je vhodné uvést v zápise (viz níže). Osoby, které se účastní ustavující schůze, se zapíší do listiny přítomných (podpisy nemusejí být ověřeny), jejíž vzor najdete zde.

Do 30 dnů má být z ustavující schůze pořízen zápis. Ten je důležitou přílohou návrhu na zápis spolku. Podpisy zapisujících nemusejí být ověřeny. Zápis se skládá ze seznámení  s důvody vzniku a účelem spolku, volby předsedajícího, soupisu listiny přítomných, schválení stanov, volby orgánů spolku a určení osoby, která podá návrh na zápis spolku. Vzor najdete zde.

Samostatnou přílohou je také souhlas statutárních zástupců a členů kontrolních či jiných orgánů se zápisem do spolkového rejstříku a čestná prohlášení, že splňují podmínky pro výkon funkce statutárního orgánu spolku či člena jiného orgánu spolku (v souladu s § 46 a § 63 zákona č. 304/2013 Sb. a § 152 odst. 2 a § 153 zákona č. 89/2012 Sb.). Podpisy zde musí být ověřeny (ověření je možné učinit na poště, na matrice nebo u notáře). Vzor najdete zde.

Konečně je pak přílohou ještě již zmíněný souhlas vlastníka nemovitosti s umístěním sídla spolku. Podle adresy je možné poměrně snadno veškeré údaje dohledat na stránkách Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního. Nejpodstatnější ovšem je, aby byla nemovitost jasně označena celou adresou a aby souhlas dali všichni spoluvlastníci, nebo v případě, kdy je nemovitost ve společném jměním manželů, oba manželé. Vzor prohlášení vlastníka najdete zde.

K návrhu mohou být přiloženy také další přílohy, které ale nejsou ze zákona povinné. Pokud ovšem chce spolek například v rámci vedlejší činnosti podnikat, je zapotřebí přiložit také živnostenské oprávnění.

Návrh na zápis do spolkového rejstříku

Návrh musí být vyplněn přes interaktivní formulář dostupný na stránkách ministerstva spravedlnosti. Zde je potřeba formulář vyplnit bez ohledu na to, jestli pak bude formulář podáván v elektronické podobě (se zaručeným elektronickým podpisem) nebo bude uložen a vytištěn (pak musí být podpis navrhovatele ověřen). Pokud v zápise z ustavující schůze bude určena osoba, která je pověřena podáním návrhu, postačí, když návrh podepíše tato osoba (jinak by návrh museli podepsat a podpisy si nechat ověřit) všichni zakladatelé. Vzor vyplněného formuláře najdete zde.

Podle zákona vzniká spolek zápisem do spolkového rejstříku. Rejstříkový soud, kterým je krajský soud příslušný podle sídla spolku. Rejstříkové soudy se nacházejí v Praze, Českých Budějovicích, Plzni, Ústí nad Labem, Liberci, Hradci Králové, Pardubicích, v Brně, Ostravě a Olomouci. Jejich seznam včetně adres najdete zde. Návrh můžete podat osobně na podatelně soudu (pak si s sebou vezměte kopii a tuto si nechte potvrdit), nebo je možné návrh poslat poštou.

Soud usnesením rozhodne o zápisu spolku. Toto usnesení má soud vydat do 5 pracovních dnů ode dne podání návrhu na soud. Usnesení nabývá právní moci až uplynutím 15 dnů od doručení, tuto lhůtu ale můžete zkrátit, pokud se práva na odvolání vzdáte (postačí jednoduché prohlášení podané na soudu po doručení usnesení).

Pokud návrh nebyl zcela v pořádku (například chyběla některá příloha), soud navrhovatele do 3 dnů vyzve k jeho doplnění. Pak běží opět lhůta 5 dnů pro vydání usnesení o zápisu.

Shrnutí

Co tedy na založení spolku potřebujete?

  1. Stanovy (postačí prosté podpisy).
  2. Zápis z ustavující schůze s listinou přítomných (postačí prosté podpisy) – vzor zde a zde.
  3. Souhlas statutárních zástupců a členů kontrolních či jiných orgánů se zápisem do spolkového rejstříku a čestná prohlášení, že splňují podmínky pro výkon funkce statutárního orgánu spolku či člena jiného orgánu spolku (podpisy musí být ověřeny) – vzor zde.
  4. Souhlas s umístěním sídla spolku (podpisy musí být ověřeny) – vzor zde.
  5. Vyplněný formulář (podpisy musí být ověřeny) s nalepeným kolkem – vzor zde.

Hodně zdaru při zakládání spolků a hlavně při následné spolkové činnosti!

David Zahumenský, advokát

Připadá vám celý postup příliš složitý? Napište nám na adresu spolky@davidzahumensky.cz, připravíme vše za vás již za 5 tisíc Kč plus DPH. 

Aktualizováno ke dni 1. 5. 2015
Od 29. 12. 2014 nejsou vybírány soudní poplatky u existujících spolků. Od 1. 5. 2015 je účinná další novela zákona o soudních poplatcích, která již zcela nepochybně osvobozuje od soudního poplatku také zakládání nových spolků.