Česká republika podstoupila v posledních letech zdlouhavou, namáhavou a mnohými diskutovanou rekodifikaci soukromého práva. V jejím rámci byl schválen nejen nový zákon o obchodních korporacích a nový zákon o mezinárodním právu soukromém, ale zejména nový občanský zákoník. Co tyto změny přinesly dřívějším občanským sdružením?
Každé občanské sdružení tak od přijetí zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „nový občanský zákoník“) stálo, a nyní pořád ještě stojí, před důležitou volbou, jakým způsobem, resp. v jaké formě bude fungovat dále. Základními možnostmi občanských sdružení bylo a) stát se spolkem, b) transformovat se na ústav, c) transformovat se na obecně prospěšnou společnost (dále také „o.p.s.“) nebo d) sociální družstvo.
Ad a) Aby se občanské sdružení stalo spolkem, nemuselo podniknout žádné kroky. S účinností od 1. ledna 2014, tedy s účinností nového občanského zákoníku, se všechna občanská sdružení stala spolky. Začala se na ně vztahovat nová právní úprava a do 3 let mají povinnost udělat takové úpravy ve svých stanovách, aby tyto vyhovovaly nové právní úpravě.
Spolek zůstal velmi podobný bývalému občanskému sdružení – má členskou základnu, která realizuje aktivity „spolkového“ charakteru, může vykonávat aktivity i vně svých členů, může být poskytovatelem sociálních služeb. Přesto platí, že forma spolku je více „šitá na míru“ pro aktivity typu sportu, myslivosti a zahrádkaření, kde typický není silný profesionální aparát, ale je silnější zapojení členů. Zůstat u formy spolku má větší smysl např. u organizací zabývajících se ochranou životního prostředí, protože možnost účastnit se různých stavebních a územních řízení zůstala pouze spolkům.
Ad b) Pokud se spolek chce následně transformovat na ústav, rozhoduje o takovéto přeměně nejvyšší orgán sdružení. V rozhodnutí o přeměně se určuje tzv. rozhodný den přeměny, kterým může být den zápisu přeměny do rejstříku nebo den předcházející nejvýše o 12 měsíců. Ke dni, který předchází rozhodnému dni přeměny, se sestavuje (jako řádná nebo mimořádná) účetní závěrka. Součástí rozhodnutí o změně právní formy bude také nová zakladatelská listina ústavu. Projekt přeměny musí být alespoň 1 měsíc před schválením zveřejněn na webových stránkách organizace.
Ústav je obdobou bývalé o.p.s. pouze s několika odlišnostmi. Ústav nemá členy, a proto se více hodí pro organizace, jejichž členská základna je pouze formální a které se soustřeďují na poskytování služeb. Praktické omezení pro ústavy je v tom, že mají povinnost služby poskytovat na nediskriminačním základě. Tudíž např. není možné stanovovat různé ceny za stejnou službu pro různé skupiny osob. Naopak u spolků je běžné, že třeba jako vstupné na akci pořádnou spolkem platí nečlenové spolku vyšší ceny než členové, což má mimo jiné motivovat ke vstupu do spolku. Obecně lze ale říci, že ústav se nehodí pro různé rodinné a vzájemné poskytovatele služeb, kteří určité příjemce zvýhodňují oproti jiným. Pro klasickou sociální službu se ústav hodí. Oproti o.p.s. má ústav výhodu, že může podnikat i prostřednictvím další právnické osoby (může tedy např. založit vlastní s. r. o.). Ústav má také trochu volnější pravidla vnitřního uspořádání. Orgány ústavu jsou ředitel, správní rada a (jako dobrovolný orgán, který si ale vynucuje zákon o veřejné prospěšnosti) dozorčí rada.
Ad c) Na obecně prospěšnou společnost bylo možné se podle zákona č. 68/2013 Sb., o změně právní formy občanského sdružení na obecně prospěšnou společnost, transformovat pouze do konce roku 2013. Některé neziskové organizace se k tomuto kroku uchýlily na základě nedostatku informací nebo určitých dezinformací ohledně nového občanského zákoníku. O.p.s. je tak právní forma stávající, která zůstala zachována také pro období po 1. lednu 2014. Zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech, ale byl zrušen a o.p.s. tak od počátku tohoto roku fungují podle zrušeného práva. Je tedy možné očekávat, že se postupně tyto organizace budou dostávat do pozice určitého reliktu historickéhopráva, se kterým bude nová legislativa stále méně počítat. Vedle toho se mohou objevit praktické problémy, protože zrušený zákon o obecně prospěšných společnostech nebude již možné novelizovat a nebude tak možné reagovat na společenské změny. Na druhou stranu se podle ustanovení § 3050 nového občanského zákoníku mohou o.p.s. kdykoli transformovat na ústav, nadaci nebo nadační fond.
Ad d) Pokud jde o sociální družstvo, zatím není úplně možné předvídat, jak úspěšná tato právní forma bude. Nejsou zde žádná omezení pro podnikatelskou činnost (vyjma podmínky získání živnostenského či jiného oprávnění a nutnosti reinvestovat zisk do aktivit družstva) a tato forma se zřejmě bude hodit pro různé typy sociálních podniků. Na druhou stranu zřejmě sociální družstvo nebude moci čerpat daňové výhody, které budou mít spolky, ústavy a o.p.s.
Se změnou na ústav nebo sociální družstvo je možné počkat. Podle přechodných ustanovení nového občanského zákoníku, konkrétně podle ustanovení § 3045 má sdružení možnost se přeměnit na ústav nebo sociální družstvo a podle výkladu tohoto ustanovení, který nyní zcela převládl, tato možnost spolkům zůstává i po 1. lednu 2014. Je tedy možné „počkat, až se věci více usadí“ a rozhodnutí o transformaci udělat např. až po několika měsících účinnosti nové právní úpravy.
Podrobnější informace k výše nastíněné problematice je možné najít v ustanoveních §§ 214 – 268, §§ 402 – 418 a §§ 3041 – 3053 nového občanského zákoníku; ustanovení § 126 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob; v zákoně č. 68/2013 Sb., o změně právní formy občanského sdružení na obecně prospěšnou společnost a o změně zákona č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů; v zákoně č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech.
David Zahumenský, Andrej Lobotka
Text je upravenou podobou příspěvku publikovaného v Mensa: časopis Mensy České republiky. 2013, č. 6, r. XXI, s. 14 – 15. ISSN 1221-8877.