Nejvyšší správní soud rozhodoval o návrhu nespokojených vlastníků, kteří měli pocit, že územní plán jejich obce zklamal jejich legitimní očekávání. V rozsudku není příliš nových názorů, jeden je však neotřelý.

NSS se s argumenty o tom, že vlastníci měli legitimní očekávání, neztotožnil

NSS totiž konstatoval: „Z argumentace stěžovatelů vyplývá, že své legitimní očekávání dovozují z předchozího postupu odpůrkyně, potažmo jiných správních orgánů, spočívajícího ve vydání souhlasných stanovisek Obecního úřadu Jizbice jako silničního správního úřadu a Městského úřadu Nymburk, odboru výstavby, jako orgánu územního plánování, potažmo dalších správních orgánů, k záměru rozdělit jejich pozemek p. č. 357/19 na celkem 15 parcel pro výstavbu rodinných domů. Tato skutečnost však v projednávané věci legitimní očekávání stěžovatelů ve vztahu k postupu odpůrkyně v procesu územního plánování nemohla založit.

Stěžovatelé nikdy nezískali žádné rozhodnutí o rozdělení dotčeného pozemku v souladu s jejich záměrem. Přijímání nového územního plánu je komplexní proces, podílí se na něm mnoho subjektů, přičemž hlavní odpovědnost leží na voleném zastupitelstvu obce, tedy na zastupitelích, kteří se politicky zodpovídají svým voličům. Závazná stanoviska orgánu územního plánování, potažmo jiných správních orgánů, jsou vydávána v rámci přenesené působnosti, tj. ve sféře výkonu státní správy, a jsou činěna na základě účinné právní úpravy, v tomto případě na základě původního územního plánu z roku 2004.“

NSS dále pokračuje: „Konečně pozornosti Nejvyššího správního soudu neuniklo, že stěžovatelé podali žádost o změnu funkčního využití a dělení pozemku p. č. 357/19 dne 13. 7. 2021, tj. až v době po veřejném projednání návrhu územního plánu Jizbice. V době podání žádosti tak již stěžovatelům byly známy podmínky stanovené v návrhu územního plánu Jizbice a proti těmto stěžovatelé brojili pomocí námitek v rámci procesu přijímání územního plánu.

Stěžovatelé proto museli být srozuměni s možností, že v průběhu řízení o jejich žádosti z července 2021 nabude účinnosti nový územní plán a spolu s ním i podmínky týkající se využití jejich pozemku reflektující aktuální politická rozhodnutí samosprávy. O jejich žádosti by poté muselo být rozhodnuto v souladu s novou územně plánovací dokumentací… V rámci projednávání návrhu územního plánu Jizbice poté stěžovatelé legitimním očekáváním argumentovat nemohli, neboť svůj původní záměr rozdělit pozemek… vzali v roce 2017 ze své vůle zpět.“

Vlastníci nezískali rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas

NSS ještě dodal: „Stěžovatelé z vlastní vůle v roce 2017 vzali zpět své žádosti o povolení stavebních záměrů, kroky k parcelaci jejich pozemku v ploše Z 14 začali opětovně činit až v červenci 2021, po projednání návrhu územního plánu Jizbice. Jak se uvádí již v odůvodnění rozhodnutí o příslušné námitce stěžovatelů k územnímu plánu, od doby nabytí pozemku p. č. 357/19 do vlastnictví stěžovatelů nebylo vydáno žádné rozhodnutí o umístění stavby nebo územní souhlas pro stavbu, pro kterou bylo zastavění určeno. Stěžovateli odkazovaná stanoviska nejsou závaznými v tom smyslu, že by závazně stanovila ponechání celého pozemku p. č. 357/19 v zastavitelné ploše.

 

Podle rozsudku NSS ze dne 22. 4. 2024, čj. 9 As 14/2023 – 58. Dostupné na www.nssoud.cz

Více našich textů k územnímu plánování zde.