V systému VeKLEP je právě teď k nalezení návrh vyhlášky o požadavcích na výstavbu, která provádí zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon. Pro řadu obcí je jistě zajímavé, jakým způsobem se mají v budoucnu řešit parkovací místa. Dnes platí podle normy ČSN 73 6110, že by 2 parkovací stání měly mít byty od 100 m2.  Jak bude ale úprava nakonec vypadat, není úplně jasné, neboť MMR ze svých původních pozic začalo couvat:

„Protože vyhláška musí být použitelná pro každou obec v republice od největších po nejmenší, zvolili jsme postup, kdy se ve vyhlášce uvede nejvyšší hodnota, kterou MMR považovalo za vhodnou, a samosprávy budou mít možnost nastavit si nižší. Protože se v aktuálně probíhajícím připomínkovém řízení ukazuje, že tento legislativní text vede ke značnému nedorozumění, MMR ho v další fázi procesu změní. Není pravdou, že by MMR vysoké hodnotě parkovacích minim dávalo přednost. Hledáme jinou, lépe srozumitelnou a univerzálně použitelnou formulaci, včetně definice parkovacích maxim. Zůstává naším cílem, aby obce měly v tomto ohledu volnost.“

Navrhovaná úprava

V § 9 vyhlášky se k navrhované úpravě dočteme následující:

Parkovací stání

(1)          Pro stavby nebo pro účel využití pozemku, s výjimkou staveb dočasných na dobu nejvýše 1 roku, je nutné zřídit parkovací stání v počtu podle přílohy č. 1 k této vyhlášce.

(2)          Parkovací stání musí být zajištěna jako součást stavby nebo souboru staveb, a to jako provozně neoddělitelná část stavby nebo na pozemku stavby, pokud tomu nebrání omezení vyplývající ze stanovených ochranných opatření podle lázeňského zákona.

(3)          Nelze-li parkovací stání zajistit jako součást stavby nebo na pozemku stavby, musí být umístěna na stavebním pozemku v docházkové vzdálenosti v souladu s požadavky určené normy. Docházková vzdálenost se měří jako nejkratší spojnice mezi stavbou a pozemkem, na kterém budou parkovací stání umístěna.

(4)          Na veřejných plochách pro parkování pro vozidla musí být vyhrazena stání pro vozidla přepravující osoby s omezenou schopností pohybu nebo orientace nejméně v počtu uvedeném v příloze č. 1 k této vyhlášce. Technické parametry vyhrazených stání musí být v souladu s požadavky určené normy

V příloze č. 1 k vyhlášce se uvádí, že celkový počet parkovacích stání vychází ze základního počtu stání po procentuální korekci. Procentuální korekce musí být stanovena v územním plánu, v územním plánu s prvky regulačního plánu nebo v regulačním plánu. Procentuální korekce může definovat minimální požadovaný a maximální přípustný počet stání pro jednotlivé účely staveb. Pokud nejsou určeny procentuální korekce, rovná se celkový počet stání základnímu počtu stání. Základní počet stání je součtem počtu stání, odpovídajících jednotlivým účelům stavby nebo souboru staveb. Celkový počet základního počtu stání pro účelové jednotky stavby se stanoví součinem jejich počtu a počtu stání pro jednotlivou účelovou jednotku podle jejich druhu podle tabulky č. 1. Výsledný celkový počet stání pro celou stavbu se zaokrouhluje na celá stání.

Pro potřeby návrhu stání se uvažují 2 druhy stání:

  • krátkodobé parkovací stání – slouží k parkování osobních vozidel návštěvníků, zejména po dobu nákupu, návštěvy, naložení nebo vyložení nákladu,
  • dlouhodobé parkovací stání – slouží k parkování osobních vozidel pro zaměstnance nebo pro rezidenty.

V tabulce pak najdeme tyto údaje pro výpočet počtu parkovacích stání pro bydlení:

Pro byt větší než 70m2 bude tedy zapotřebí minimálně dvou parkovacích státní, což je pro řadu obcí, které se nyní podobné regulativy snaží dát do územních plánů a musí počítat kvůli této regulaci se soudními spory, dobrá zpráva.

O soudním sporu o parkovací místa jsme psali zde. Obec v onom případě dala do územního plánu požadavek na minimálně 2 odstavná stání na každou bytovou jednotku do 80 m2 a 3 odstavná stání pro bytové jednotky nad 80 m2 na vlastním pozemku.

Krajský soud v Praze k problému tenkrát řekl: „Soud nevyvrací, že odpůrkyně zvolila, pokud jde o požadavek na zajištění parkovacích míst (odstavných stání) na stavebním pozemku, přísnější regulaci než v případě pražských stavebních předpisů. Soud však přisvědčuje odpůrkyni, že nelze na území obce Tachlovice nazírat stejnou optikou jako na velkoměstskou zástavbu v metropoli, kde je zpravidla zajištěna podstatně kvalitnější infrastruktura veřejné hromadné dopravy, což znamená nižší potřebu osobní automobilové dopravy u rezidentů. Naopak v obci, jako jsou Tachlovice, lze důvodně předpokládat, že využití osobních motorových vozidel k dopravě bude intenzivnější, což klade odlišné nároky i na dopravu v klidu.

Lze předpokládat i používání více motorových vozidel v jedné domácnosti. Nepřiměřenost napadeného regulativu tak nelze dovozovat jen z toho, že odpůrkyně zvolila přísnější regulaci než v případě pražských stavebních předpisů. Soud nesouhlasí ani s namítanou nesrozumitelností tohoto regulativu. Užití pojmu odstavné stání pro parkovací místa na stavebním pozemku může být z odborného hlediska nepřiléhavé, nicméně je zcela zřejmé, že má jít o parkovací (odstavná) stání určená primárně pro uživatele (obyvatele) rodinných domů tak, aby se parkující auta (doprava v klidu) nesoustředila na přilehlých komunikacích, ale na pozemcích rodinných domů.“ (Podle rozsudku Krajského soudu v Praze, čj. č. j. 43 A 104/2022- 104 ze dne 28. 3. 2023.)

Nová pravidla proto i s ohledem na výše uvedený rozsudek podle našeho názoru obcím pomohou. Je totiž naprosto naivní se domnívat, že omezení povinnosti developerů budovat parkovací místa pro menší byty, bude znamenat, že si lidé v nich bydlící druhé auto nepořídí a spolehnou se na veřejnou dopravu. To je možné leda v Praze, Brně či Ostravě. Na vesnici by zrušení požadavku na 2 parkovací místa i pro menší byty znamenalo leda to, že by lidé auta parkovali, kde by se dalo na veřejných prostranstvích a zatížili by namísto stavebníků obec. Právě Praha, Ostrava a Brno ale dostaly výjimku a mohou si vytvořit svoje vlastní stavební předpisy (§ 152 odst. 2 v kombinaci s § 333 odst. 2 nového stavebního zákona).