Otázka: Když vlastník napadá územní plán až spolu s žalobou proti územnímu rozhodnutí, může soud zrušit větší části územního plánu?

Odpověď:

Soudy dovodily, že existují dvě cesty, jak „žalovat“ územní plán. Tou první je tzv. abstraktní přezkum, kdy je možno napadnout územní plán v části, která zasahuje do práv vlastníka nebo třeba spolku. Takový návrh je možno podat do 1 roku od účinnosti územního plánu. Vedle toho máme tzv. incidenční přezkum, což je specifický typ soudního přezkumu územního plánu. Dochází k němu v souvislosti s podáním žaloby proti (typicky) územnímu rozhodnutí nebo společnému povolení, při jehož vydání byl napadený územní plán použit.

Protože se jedná o přezkum, ke kterému zpravidla dochází až po několika letech od účinnosti územního plánu, a proto je v podstatě výjimečný, je nutné být s jeho rozsahem opatrný. Proto také z judikatury soudů vyplývá, že „návrhem na incidenční přezkum opatření obecné povahy navrhovatel přímo brojí proti té jeho části, která byla přímo užita ve správním řízení, jehož výsledkem bylo žalobou napadené správní rozhodnutí. Napadat opatření obecné povahy v jiné části, než která posloužila jako podklad správního rozhodnutí, může navrhovatel stále klasickým návrhem na abstraktní přezkum opatření obecné povahy podle odst. 1 věty první § 101a odst. 1 s. ř. s., samozřejmě jsou-li splněny další podmínky, zejména je-li dosud zachována lhůta pro podání takového návrhu…

Na popsanou akcesorickou povahu návrhu na incidenční přezkum opatření obecné povahy navazuje výše citovaný § 101d odst. 2 věty první s. ř. s., podle něhož v případě důvodnosti takového návrhu soud zruší opatření obecné povahy. Učiní tak však pouze v nezbytném rozsahu, přičemž zmíněné ustanovení dovoluje zrušení rovněž pouze části opatření obecné povahy… Jinak řečeno, v případě, kdy navrhovatel brojí návrhem na incidenční přezkum proti části opatření obecné povahy, které bylo užito ve správním řízení, jehož výsledkem bylo žalobou napadené správní rozhodnutí, bylo by nelogické, aby soud v takovém případě rušil i části opatření obecné povahy, které v daném řízení užity nebyly.“ (Podle rozsudku NSS ze dne 30. 5. 2023, čj. 4 As 185/2022-94.)

Je tedy zjevné, že v rámci incidenčního přezkumu je možno napadnout jen striktně omezenou část územního plánu a není možné skrze tyto postupy nahrazovat řádný návrh na zrušení části územního plánu.

TENTO DOTAZ BYL ZVEŘEJNĚN V RÁMCI NAŠÍ VÝZVY: 365 ČLÁNKŮ NEBO DALŠÍ KOČKAPŘIJÍMÁME DOTAZY K ÚZEMNÍMU PLÁNOVÁNÍ A DOTACÍM, KTERÉ ZDARMA ZODPOVÍME.