Otázka: Může starosta sám bez vědomí zastupitelů podepsat smlouvu s pořizovatelem územního plánu?

Domníváme se, že nikoliv. Možnost pořizovat územní plán obecním úřadem obce, která si zajistí kvalifikačních požadavků na výkon územně plánovací činnosti skrze tzv. létajícího pořizovatele je aktuálně upravena v § 6 odst. 2 a § 24 zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon. Právní úprava je ale strohá a nereaguje na problémy, které přináší praxe.

Co říká důvodová zpráva k novému stavebnímu zákonu?

To ostatně potvrzuje důvodová zpráva k nového stavebnímu zákonu (č. 283/2021 Sb.): „S ohledem na ponechání pořizovatelské činnosti v rámci výkonu přenesené působnosti jak na obecních úřadech obcí s rozšířenou působností, tak na krajských úřadech, bylo rozhodnuto o ponechání možnosti obcí, které nejsou úřadem územního plánování, aby i tyto mohly vykonávat územně plánovací činnost, avšak pouze v omezeném rozsahu (viz výše). Jedná se o navázání na stávající právní úpravu obsaženou v § 6 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., která je však považována za velmi vágní, neupravující důsledně a transparentně postup, kterým se obecní úřad, který není úřadem územního plánování, stane pořizovatelem.

Na základě těchto zkušeností a na základě výsledků projednání návrhu zákona v Legislativní radě vlády byla do návrhu včleněna podrobná úprava s uvedením podmínek, které musí obecní úřad, který není úřadem územního plánování, splnit, aby mohl vykonávat činnosti pořizovatele. Je potřeba konstatovat, že tato úprava se může jevit jako nadbytečná, avšak dosavadní zkušenosti s výkonem funkce pořizovatele ze strany těch obecních úřadů, které nejsou úřady územního plánování, jsou velmi nevyrovnané. Bylo tedy nezbytné přistoupit k této podrobnější úpravě, která má zajistit bezproblémový výkon této kompetence.“

Vážné rozhodnutí o způsobu výkonu přenesené působnosti

V § 6 odst. 6 písm. c) stavebního zákona se uvádí, že rada obce a v obcích, kde se rada nevolí, zastupitelstvo obce schvaluje uzavření smlouvy s právnickou nebo fyzickou osobou oprávněnou k výkonu územně plánovací činnosti. Z tohoto řešení ještě nevyplývá, který orgán má rozhodnout o tom, že vůbec obec hodlá využít služeb létajícího pořizovatele.

Domníváme se, že by o tom, kdo bude pořizovatelem a jakým způsobem budou zajištěny kvalifikační požadavky, pokud to má být úřad obce, který tyto zatím nesplňuje, mělo rozhodnout zastupitelstvo obce, a to v usnesení o pořízení územního plánu. Na základě toho pak rada (nebo opět zastupitelstvo) schválí uzavření smlouvy s architektem nebo je podána žádost příslušné obci s rozšířenou působností nebo podle podmínek v § 6 odst. 2. Podobně to uzavírá NSS v rozhodnutí č.j. 8 As 28/2019-50.

Proto nemůže sám starosta bez pověření radou obce uzavřít smlouvu s létajícím pořizovatelem a tím de facto rozhodnout, že bude obec pořizovatelem územního plánu (jedná se o vážné rozhodnutí o způsobu výkonu přenesené působnosti spojené s odpovědností).

Co k věci řekl NSS?

K této otázce se vyjadřoval i Nejvyšší správní soud: „Ze zápisu ze zasedání rady městyse Drásov konaného 22. 2. 2017 vyplývá, že rada projednala výsledky výběrového řízení na zpracovatele a pořizovatele územního plánu, přičemž nejvýhodnější nabídku podala společnost STUDIO Lenka Šímová. Následně proto došlo ke „schválení uzavření Smlouvy o dílo na zpracování a pořízení územního plánu městyse Drásov se společností XYZ“…

Stěžovatel spatřoval pochybení, jež podle něj zakládá nezákonnost územního plánu, v tom, že zatímco usnesení rady odsouhlasilo uzavření smlouvy o dílo, starostka následně s Ing. L. Š. kromě smlouvy o dílo uzavřela i smlouvu příkazní. Takovýto výklad je však nutno považovat za nepřijatelně formalistický.

Stěžovatel správně uvedl, že proces tvorby a vyjádření vůle obce je dvoustupňový, a starosta tedy není (až na drobné výjimky) oprávněn uzavírat jménem obce smlouvy bez předchozího souhlasu rady (a v některých případech zastupitelstva). To však neznamená, že pro platnost smlouvy by bylo nutné trvat na tom, aby rada odsouhlasila přesný text smlouvy či její přesný název. Usnesení rady o udělení souhlasu s uzavřením smlouvy představuje akt politický, nikoliv soukromoprávní. Nelze na něj tedy klást stejné požadavky jako na vlastní smlouvu. Smyslem projednání těchto otázek v radě obce je zajistit, aby smlouvy sjednávané jménem obce (zejména ty, jež obec zavazují k významným finančním plněním) byly uzavírány se souhlasem politické většiny v rámci místní samosprávy po řádném uvážení.

S ohledem na výše uvedené tak lze mít za zcela postačující, pokud se rada městyse Drásov otázkou zpracování územního plánu externím pořizovatelem řádně zabývala a vyjádřila jasnou vůli ohledně dalšího postupu. Ze zápisu z jednání rady je přitom jasné, že oba tyto požadavky v projednávané věci naplněny byly. Jak přitom správně uvedl krajský soud, z obsahu uzavřených smluv je zřejmé, že úzce souvisejí právě s radou schváleným účelem (tedy pořízením územního plánu). Smlouva o dílo upravovala samotné zhotovení územního plánu v roli projektanta, příkazní smlouva pak výkon a zajištění územně plánovací činnosti. Za těchto okolností tak nelze spatřovat žádné pochybení v tom, že za účelem realizace radou řádně schváleného cíle starostka neuzavřela s vítězem výběrového řízení na pořízení územního plánu pouze jednu smlouvu, nýbrž že obsah jejich vzájemných závazků formálně upravila dvěma smlouvami.

Konkrétní způsob realizace usnesení rady totiž nepochybně náleží do pravomocí starosty, přičemž při jejich výkonu je vázán pouze právními předpisy, obsahem a smyslem schválených usnesení a výslovnými pokyny rady. Vzhledem k tomu, že usnesení rady přijaté v projednávané věci je velmi strohé a starostce výslovně nestanoví podrobné náležitosti úpravy smluvních vztahů mezi městysem Drásov a pořizovatelem územního plánu, byla jejich volba v gesci starostky. Způsob, jaký starostka v projednávané věci zvolila, přitom jistě nelze považovat za rozporný se smyslem přijatého usnesení rady, neboť vhodným způsobem smluvně zajistil pořízení územního plánu.

S ohledem na výše uvedené tedy není možné dospět k závěru, že by při uzavírání smluv došlo k pochybením, jejichž důsledkem by bylo nesplnění povinnosti odpůrce zajistit výkon územně plánovací činnosti osobou, která splňuje kvalifikační požadavky pro výkon této činnosti.“ (Rozsudek NSS, čj. 4 As 293/2021 – 74 ze dne 4. 5. 2022)

TENTO DOTAZ BYL ZVEŘEJNĚN V RÁMCI NAŠÍ VÝZVY: 365 ČLÁNKŮ NEBO DALŠÍ KOČKA. PŘIJÍMÁME DOTAZY OBCÍ A MĚST, KTERÉ ZDARMA ZODPOVÍME. 

Všechny zodpovězené dotazy najdete zde.