Na konci ledna se NSS zabýval otázkou doručování do datové schránky advokáta. Jde o důležité téma, protože soudy i další orgány veřejné moci bohužel čas od času doručí datovou zprávu do nesprávné datové schránky. Důsledky přitom mohou být dosti zásadní.
Nezaplacený soudní poplatek
Věc se týkala návrhu na zrušení územního plánu, který navrhovatelé podali u Krajského soudu v Praze. Soud navrhovatele vyzval k úhradě soudního poplatku, výzva ale nebyla dodána do datové schránky advokáta, který navrhovatele zastupoval, ale do jeho datové schránky podnikající fyzické osoby.
Advokát si datovou zprávu nevyzvedl, soud tedy vyšel z toho, že k doručení datové zprávy došlo fikcí dne 18. 9. 2023, poslední den pro úhradu soudního poplatku tak dopadl na úterý 3. 10. 2023. Vzhledem k tomu, že soudní poplatek v této lhůtě uhrazen nebyl, krajský soud usnesením řízení zastavil.
NSS: je potřeba doručovat do správné datové schránky
Nejvyšší správní soud poukázal na znění § 42 odst. 1 s. ř. s., podle kterého „soud doručuje písemnosti do datové schránky, není-li možné doručit písemnost tímto způsobem, doručuje ji soud soudním doručovatelem, prostřednictvím držitele poštovní licence, popřípadě zvláštní poštovní licence nebo prostřednictvím veřejné datové sítě. Ukáže-li se toho potřeba, může soud požádat o doručení i jiný státní orgán.“
Z toho NSS dovodil, že „měl-li zástupce stěžovatelů zřízenu datovou schránku, měla mu být výzva soudu k úhradě soudních poplatků zaslána výlučně do této schránky. Otázkou pouze je, zda v případě, kdy má zmocněnec zřízeno více datových schránek, může mu být výzva soudu zaslána do kterékoli z nich s účinky doručení předvídanými zákonem.
Touto otázkou se zabýval Nejvyšší soud ve svém stanovisku ze dne 5. 1. 2017, sp. zn. Plsn 1/2015, v němž uvedl, že „[m]á-li fyzická osoba zřízeno více datových schránek (např. datovou schránku fyzické osoby a datovou schránku podnikající fyzické osoby, nebo advokát datovou schránku podnikající fyzické osoby – advokáta, ale též insolvenčního správce nebo daňového poradce), je třeba jí doručovat písemné vyhotovení rozhodnutí, jiných úkonů a další písemnosti do té datové schránky, která odpovídá povaze doručované písemnosti.“
Stanovisko MV k doručování
NSS poukázal na to, že obdobně i Ministerstvo vnitra ve svém stanovisku „Datové schránky a činnost správních orgánů“, uvedlo, že „[p]řestože advokacie může být vykonávána několika různými způsoby, zřizuje se každému advokátovi datová schránka podnikající fyzické osoby bez ohledu na to, zda se ve skutečnosti jedná o podnikající fyzickou osobu či nikoliv. Dokumenty adresované advokátu je nutno doručovat výhradně do datové schránky podnikající fyzické osoby – advokáta, nikoliv do datové schránky právnické osoby, v níž vykonává advokacii (jako společník nebo zaměstnanec), či jiné datové schránky, která mu byla zřízena (např. datové schránky podnikající fyzické osoby – insolvenčního správce, datové schránky fyzické osoby). Opačný závěr […] by popíral konstrukci více druhů datových schránek, jejímž smyslem je důsledné rozlišování statusu adresáta.“
Podstatné také může být, zda se osoba s písemností seznámila
NSS tedy věc uzavřel s tím, že „písemnost je vždy nutné doručovat do datové schránky, která odpovídá povaze doručované písemnosti, se zřetelem k tomu, v jaké pozici její adresát v daném řízení vystupuje. V posuzovaném případě krajský soud doručoval předmětná usnesení do datové schránky podnikající fyzické osoby zástupce stěžovatelů, ačkoliv ten v posuzovaném případě vystupoval jako jejich advokát, přičemž pro výkon této profese má zřízenou datovou schránku advokáta. Krajský soud proto pochybil, zaslal-li předmětná usnesení do jiné, než advokátní datové schránky zmocněnce stěžovatelů. Výzva k zaplacení soudního poplatku proto nebyla stěžovatelům nikdy doručena.“
NSS nicméně dodal, že „usnesení obsahující výzvu k zaplacení soudních poplatků mělo být do datové schránky zástupce stěžovatelů, jakožto podnikající fyzické osoby, doručeno fikcí, nikoli přihlášením do datové schránky. Je proto vyloučeno uvažovat o tom, že i přes tuto vadu v doručování by mohla být písemnost považována za „materiálně“ doručenou, (tzn. že by se prokazatelně dostala do sféry zástupce stěžovatelů a on by se tak s výzvou k zaplacení soudních poplatků mohl reálně seznámit), jak to plyne z judikatury tohoto soudu (například rozsudky ze dne 16. 12. 2010, č. j. 1 As 90/2010 – 95, nebo ze dne 19. 6. 2019, č.j. 3 Azs 140/2019 – 21).“
V dané věci tedy výzvy k zaplacení soudního poplatku ze dne 6. 9. 2023 nebyla stěžovatelům (prostřednictvím jejich zástupce) řádně doručena. Je ale potřeba dát si pozor na to, že doručeno může být i tehdy, pokud se písemnost prokazatelně dostala do sféry účastníků.
Podle rozsudku NSS ze dne 30. 1. 2024, č.j. 3 As 295/2023-26.