Mnohé samosprávy již pochopily, že právě územní plán je alfou a omegou nejen územního rozvoje, ale celkové kvality života v obci. Má vliv na dostupnost občanského vybavení, na fungování vodovodu, kanalizace, na životní prostředí. Proto se také zastupitelé snaží do územních plánů dostat potřebnou regulaci, která omezí divoké (a mnohdy k okolí bezohledné) nápady investorů snažících se (logicky) vytěžit jejich pozemky na maximum.
Příkladem dobré regulace je správné nastavení pojmů, které územní plán používá. Pokud jsou v tomto ohledu obce důsledné a pravidla odůvodní, zpravidla obstojí i u soudů, jako tomu bylo i v Liberci, kde zavedli termín viladům a skrze jeho význam pak omezili nežádoucí výstavbu.
Jak definovat viladům?
V rozsudku Krajského soudu v Liberci se k vymezení termínu viladům ve (starém) územním plánu Liberce dočteme: „Viladomem se rozumí vícebytový dům s výškou do 3 NP s využitelným podkrovím a poměrem stran maximálně 1 ku 1,2. Architektonickým pojetím odpovídá rodinné vile. Za nadzemní podlaží se považuje i podlaží překryté střechou mansardového typu.“ Podstata sporu spočívá ve výkladu zmíněné definice.
Žalobcem odkazovaný rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 3. 10. 2010, č. j. 7 As 76/2010-91, zabývající se pojmem viladům v kontextu libereckého územního plánu, neřeší nyní podstatnou otázku nutnosti využitelného podkroví, nicméně z něj plyne, že: „Nelze proto po stěžovateli požadovat splnění jiných než zákonných požadavků a dále jednoznačně stanovených požadavků územního plánu. Město Liberec tím, že použilo v územním plánu pojem „viladům“ včetně jeho definice, stanovilo takto limity, které musí navrhované stavby splňovat… Nejvyšší správní soud v uvedeném rozhodnutí mj. zdůraznil nutnost respektovat výslovně vyjádřený obsah územního plánu a vymezil se proti rozšiřování nastavených omezení cestou výkladu jdoucího nad rámec textu územního plánu.“
Územní plán pro viladům vyžadoval podkroví
Krajský soud pokračoval: „Veden zmíněnými hledisky však zdejší soud nemůže přisvědčit argumentaci žalobce ohledně volitelnosti využitelného podkroví. Právě s ohledem na potřebu respektovat územním plánem výslovně vyjádřené podmínky soud konstatuje, že územní plán využitelné podkroví v případě viladomu vyžaduje… Stejně jako nelze podmínky územního plánu rozšiřovat o takové, jež v něm uvedeny nejsou, nelze na druhé straně negovat výslovný text územního plánu.
Výklad žalobce, dle nějž viladům může či nemusí mít podkroví, a pokud je má, je možné je využít, nemá oporu v textu územního plánu a směřuje k popření smyslu zakotvení předmětné podmínky do územního plánu… Soud tedy konstatuje, že nesouhlasné závazné stanovisko nadřízeného orgánu na úseku územního plánování bylo jednak opřeno o závěr ohledně rozporu záměru s cíli a úkoly územního plánování, proti němuž žalobce v plné šíři ani nebrojil, a dále o závěr ohledně rozporu záměru s územním plánem, který soud shledává zákonným, resp. majícím oporu v textu územního plánu.“
Závěrem k důležitosti odůvodnění regulace
Jak vidno, obce by si měly dát s územním plánem ve spolupráci s projektantem (a ideálně také právníkem, neboť o osudu územního plánu budou nakonec vždycky rozhodovat právníci) práci a neodbývat ani jednu jeho část. Jedině kvalitní a promyšlený územní plán jednak obstojí u soudu a jednak bude obci skutečným pomocníkem při řešení problémů.
V naší advokátní kanceláři vám s územním plánem rádi pomůžeme – ať už při jeho tvorbě anebo při obraně u soudu.
Podle rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci, čj. 59 A 65/2021 – 103 ze dne 22. 5. 2022 a rozsudku NSS ze dne 31. 1. 2024 čj. 8 As 132/2022-71, dostupné na www.nssoud.cz
Více našich textů k problematice územního plánování najdete zde.