MS v Praze ke krácení dotace při zadávání veřejných zakázek a zásadě přiměřenosti

Městský soud v Praze se na počátku ledna zabýval krácením dotace za namítané pochybení příjemce dotace při zadávání veřejných zakázek. Rozhodnutí ministra průmyslu a obchodu o podaných námitkách bylo zrušeno jako nepřezkoumatelné, soud se dále vyjádřil k aplikaci zásady přiměřenosti při krácení dotace.

Krácení dotace v gesci ministerstva průmyslu a obchodu

Příjemce dotace podal v březnu 2021 žádost o platbu části dotace. Ministerstvo průmyslu a obchodu ovšem konstatovalo, že příjemce se v zadávacím řízení („ZŘ“) č. 2 a 3 dopustil porušení ustanovení § 122 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek v rozhodném znění („ZZVZ“). Porušení spočívalo v nepředložení dokladů o základní a profesní způsobilosti poddodavatele, prostřednictvím kterého prokazoval účastník ZŘ svou technickou kvalifikaci. V souladu s dokumentem D12_2_M_Kategorizace sankcí za porušení postupu zadavatele zakázek s platností ode dne 24. 10. 2019 („Kategorizace sankcí“), bod č. 26 – Jiné porušení výše neuvedené, byla příjemci udělena sankce ve výši 5 %. Dále se příjemce v ZŘ č. 2 dopustil porušení ustanovení § 79 odst. 2 písm. b) ZZVZ.

Porušení spočívalo v akceptaci nabídky s referencí, která z časového hlediska neodpovídala požadavkům uvedeným v Zadávací dokumentaci („ZD“). Účastník ZŘ rovněž nepředložil přehled nástrojů, které bude mít k dispozici, což bylo rovněž požadováno v Zadávací dokumentaci. V souladu s dokumentem Kategorizace sankcí, bod č. 14, byla příjemci vyměřena sankce ve výši 25 % splátky dotace.

Příjemce podal proti opatření poskytovatele dotace námitky. Ministr průmyslu a obchodu o námitkách rozhodl tak, že opatření poskytovatele dotace ze dne 22. 3. 2021, kterým byla částka dotace požadovaná k proplacení zkrácena na částku 1 020 268,12 Kč, se jako částečně oprávněné potvrzuje a částečně ruší (výrok I.) a rozhodl, že příjemci dotace bude vyplacena částka dotace ve výši 1 027 539,45 Kč (výrok II.).

Argumentace ministra

Ministr uvedl, že sankce v ZŘ č. 2 nebyla udělena z toho důvodu, že by se poskytovatel domníval, že poddodavatel a tím pádem i vítězný účastník neplnili technickou kvalifikaci. Sankce byla udělena z toho důvodu, že příjemce dotace akceptoval nabídku, která neodpovídala jeho požadavkům specifikovaným v ZD. Na základě doložené nabídky měl být účastník vyloučen, jelikož neprokázal splnění technické kvalifikace dle čl. 5.4 a 5.5 ZD. Doložená faktura a dodací list sice potvrzují, že vítězný účastník prostřednictvím svého poddodavatele technickou kvalifikaci plní, avšak tato skutečnost nemohla být příjemci dotace, resp. hodnotící komisi, v okamžiku hodnocení nabídek známa. Příjemce dotace, resp. hodnotící komise, tedy akceptoval nabídku, která nesplňovala technickou kvalifikaci dle čl. 5.4 ZD.

Příjemce dotace doložil v rámci Námitek ještě čestné prohlášení o dispozici legálním konstrukčním softwarem dle čl. 5.5 ZD. Avšak ani tento dokument nemohl být v okamžiku hodnocení nabídek příjemci dotace, resp. hodnotící komisi, znám. Z těchto důvodů měla být nabídka vítězného účastníka vyloučena, jelikož účastník neprokázal splnění technické kvalifikace dle čl. 5.4 a 5.5 ZD. Ministr dále konstatoval, že výše sankce za uvedené pochybení je v dokumentu Kategorizace sankcí taxativně stanovena a ministr není oprávněn v případě prokázaného pochybení tuto sankci snížit. Vzhledem k akceptaci nabídky nesplňující technickou kvalifikaci tak ministr potvrdil sankci ve výši 25 %.

K sankcím ve výši 5 % v ZŘ č. 2 a č. 3 ministr uvedl, že akceptuje argumentaci příjemce. Kontrolou úplného výpisu z Obchodního rejstříku  bylo zjištěno, že účastník i jeho poddodavatel základní a profesní způsobilost plní a plnili ji i ve chvíli podání nabídky. Ministr uznal, že základní a profesní kvalifikaci mohl příjemce skutečně ověřit prostým nahlédnutím do OR. Vzhledem ke skutečnosti, že toto pochybení mělo pouze formální charakter bez jakéhokoliv skutečného nebo potenciálního finančního dopadu, zrušil ministr sankce ve výši 5 %.

Soud: rozhodnutí ministra je nepřezkoumatelné

Soud posoudil skutkový stav vyplývající z obsahu spisu a uvedl, že „přisvědčuje žalobci, že z předložených dokladů, zejména z Faktury a dodacího listu ze dne 24. 4. 2019, naopak vyplývá, že dodavatel podmínku stanovenou v čl. 5.4. zadávací dokumentace splňoval, a to už ke dni 24. 4. 2019. Soudu tak z odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí vůbec není zřejmé, na základě jaké skutečnosti žalovaný dovodil, že splnění technické kvalifikace nemohlo být žalobci či hodnotící komisi známo.

Soudu proto nezbylo, než žalobě vyhovět a žalobou napadené rozhodnutí zrušit pro nepřezkoumatelnost, jelikož se správní orgány nevypořádaly s pro rozhodnutí ve věci podstatnou námitkou žalobce. Zároveň soud zdůrazňuje, že mu za této procesní situace nepřísluší předjímat konkrétní věcné vypořádání této námitky (tj. zda dne 8. 10. 2020, tedy ještě před podpisem smlouvy o dílo, byly příslušné doklady žalobci ukázány na počítači bývalé zaměstnankyně, nebyly ovšem uchovány).

Soud shrnuje, že žalovaný měl reagovat na žalobcovo tvrzení v námitkách, že žalobce předmětné doklady měl k dispozici již dne 8. 10. 2020, administrativním pochybením však tyto nebyly uloženy a nebyly tak součásti dokumentace předložené prvostupňovému správnímu orgánu v žádosti o platbu. Žalovaný k žalobcovu tvrzení v námitkách ničeho neuvedl, pouze přebral nedostatečné posouzení prvostupňového správního orgánu, zatížil tím řízení vadou nepřezkoumatelnosti.

Dospěje-li žalovaný v navazujícím řízení po vrácení věci žalovanému od soudu k dalšímu řízení k závěru, že žalobce měl předmětné doklady k dispozici již dne 8. 10. 2020 resp. před uzavřením smlouvy o dílo, pak nemůže žalobcovo pochybení zařadit pod bod 14. Kategorizace sankcí, neboť žalobcovo pochybení by neodpovídalo popisu uvedenému pod bodem 14. Kategorizace sankcí. žalobce.“

Při krácení dotace je potřeba zohlednit také zásadu přiměřenosti

Městský soud dále připomněl závěry usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 10. 2018, č. j. 1 Afs 291/2017-33, č. 3854/2019 Sb. NSS: „při stanovení výše odvodu je třeba zvažovat všechny podstatné okolnosti konkrétního porušení rozpočtové kázně a vycházet z principu přiměřenosti, tedy rozumného poměru mezi závažností porušení rozpočtové kázně a výší za ně předepsaného odvodu. Pokud tedy okolnosti konkrétního případu vyvolávají otázku ohledně závažnosti porušení dané povinnosti, musí správce daně zvážit, zda je důvod k odvodu v plné výši čerpaných či poskytnutých prostředků státního rozpočtu, či pouze k odvodu odpovídajícímu závažnosti a významu porušení povinnosti.“

Městský soud dále uvedl, že „s právě uvedenými závěry se ztotožnil rovněž Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn. III. ÚS 1344/23 ze dne 18. 10. 2023, v němž uzavřel, že shora citované závěry Nejvyššího správního soudu „lze použít i v případech, kdy je dotace krácena ještě před jejím vyplacením.“ Rovněž v rozsudku ze dne 14. 4. 2023, č. j. 10 Afs 319/2022-33, se Nejvyšší správní soud zabýval méně závažným porušením dotačních podmínek, přičemž dospěl k závěru, že „nevidí důvod, proč by stěžovatel v nynější věci nemohl po zohlednění zásady přiměřenosti přiznat žalobci s ohledem na malou závažnost porušení podmínek dotační smlouvy sníženou hodnotu faktury. Nikdo nezpochybňuje, že žalobce podmínky dotační smlouvy (byť marginálně) porušil. Krácení dotace však nesmí být přepjatě formalistické a nepřiměřené ve vztahu k závažnosti porušení dotační smlouvy a naplnění jejího účelu.““

Podle rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 3. 1. 2024, č.j. 5 A 134/2021- 47, dostupný na stránkách MS.

Více našich článků k problematice krácení dotace a porušení rozpočtové kázně najdete zde.