Městský soud se v rozsudku ze dne 21. 12. 2023 zabýval tím, zda byly dány důvody pro nevyplacení části dotace pro neziskovou organizaci, která obálky s nabídkami v rámci veřejné zakázky otevřela až po 10 hodinách od uplynutí lhůty pro jejich podání. Nebudeme vás napínat, soud se dané organizace nezastal.

Jak vše proběhlo?

Obecně prospěšná společnost jako příjemce dotace obdržela v roce 2020 informaci Řídícího orgánu Integrovaného regionálního operačního programu o opatření o nevyplacení části dotace podle § 14e zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění účinném do 31. 12. 2021.

Centrum pro regionální rozvoj České republiky (CRR ČR), jakožto zprostředkující subjekt poskytovatele dotace, provedlo administrativní ověření žádosti o platbu a konstatovalo zjištění nezpůsobilých výdajů. Pochybení mělo spočívat v tom, že organizace při zadávání veřejné zakázky porušila § 110 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve spojení s § 6 odst. 1 tohoto zákona, když otevírání obálek s nabídkami v listinné podobě nezahájila bez zbytečného odkladu po uplynutí lhůty pro podání, nýbrž s časovou prodlevou v délce 10 hodin.

Tuto prodlevu společnost neodůvodnila objektivními skutečnostmi, což mělo přímý dopad na porušení zásady transparentnosti, přičemž tento postup mohl mít vliv na výběr nejvhodnější nabídky. Vůči veřejné zakázce byla uplatněna finanční oprava ve výši 5 % z částky poskytnuté podpory na veřejnou zakázku, resp. ve výši 124 347,67 Kč včetně DPH, a rozhodnuto o nevyplacení části dotace ve výši 118 130,29 Kč. Tato částka nevyplacené dotace se vztahuje k finančním prostředkům, které dosud nebyly společnosti vyplaceny, a dle opatření z 18. 3. 2020 jí nemají být vyplaceny ani v budoucnu.

Organizace se proti krácení dotace bránila

Proti opatření z 18. 3. 2020 podala organizace námitky, ve kterých vyjádřila nesouhlas s tím, že důvodem pro kvalifikovaný odklad otevírání obálek může být jen administrativní, technická a organizační příprava tohoto otevírání v uvedeném úzkém slova smyslu. Za objektivní je třeba dle žalobkyně považovat všechny skutečnosti, které nejsou subjektivní, bez ohledu na dobu jejich trvání. Případným nařízením otevírání obálek v noční dobu by se zadavatel spíše vystavoval podezření z možného účelového šikanování případných uchazečů, zvláště pak mimobrněnských.

Společnost dále uvedla, že dobu od skončení lhůty pro podání nabídek (půlnoc dne 13. 8. 2018) do zahájení otevírání obálek (10:00 následujícího dne) lze považovat za zcela legitimní součást doby nezbytně nutné k administrativní, technické a organizační přípravě příslušného úkonu zadavatele, neboť z velké části šlo o dobu noční, tj. čas mimo běžný provoz příjemce i účastníků zadávacího řízení.

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR rozhodnutím ze dne 8. 7. 2020 toto opatření potvrdilo jako oprávněné. Společnost proto podala žalobu.

Co k zásadě transparentnosti v kontextu projednávaného případu judikuje NSS?

Městský soud poukázal na rozsudek NSS ze dne 27. 4. 2021, č. j. 1 Afs 362/2020 – 67, kde Nejvyšší správní soud uvedl, že: „[z]ásada transparentnosti je přitom jednou ze zásad, které musí zadavatel při postupu podle zákona o zadávání veřejných zakázek dodržovat (viz ustanovení § 6 odst. 1) a to ve všech fázích zadávacího řízení. Tak např. právní komentář k zákonu o zadávání veřejných zakázek účel této zásady charakterizuje tak, že „účelem této zásady je, aby na příslušnou veřejnou zakázku mohlo být, zejména z pohledu dodavatelů, nazíráno jako na čitelnou a předvídatelnou a rovněž aby tato zakázka mohla podléhat efektivní veřejné kontrole a správnímu přezkumu“ (Vilém PODEŠVA, Lukáš SOMMER, Jiří VOTRUBEC, Martin FLAŠKÁR, Jiří HARNACH, Jan MĚKOTA a Martin JANOUŠEK. Zákon o zadávání veřejných zakázek. Komentář. Ustanovení § 6. 2016. Praha: Wolters Kluwer).

V posuzovaném případě je proto nutné vzít v potaz účel ustanovení § 110 odst. 1 zákona o zadávání veřejných zakázek, stejně jako zásady, na kterých je zákon o zadávání veřejných zakázek postaven (především výše zmíněnou zásadu transparentnosti). Soud považuje za zřejmé, že cílem daného ustanovení, tj. otevírání obálek za přítomnosti účastníků řízení, je zaručení transparentnosti celého řízení, a zároveň co největší znemožnění možnosti manipulovat s nabídkami ze strany zadavatele (resp. dalších osob). Lhůtu „bez zbytečného odkladu“ je tak nutné v případě ustanovení § 110 odst. 1 vykládat v zásadě jako lhůtu v řádu minut, resp. desítek minut. Jinak řečeno, obálky by měly být otevřeny, co nejdříve po uplynutí lhůty pro podávání nabídek.

Lze zároveň v odůvodněných případech připustit, aby k otevření obálek došlo v řádu několika málo hodin, pokud to odůvodňují okolnosti daného případu (např. organizace a technické zabezpečení celého procesu). Zadavatel by však neměl s otevíráním obálek otálet.“

Městský soud k tomu dodal, že „Zásada transparentnosti se tak v zadávacím řízení odráží mimo jiné v požadavcích na optimální průběh procesu po podání nabídek, proto by se obálky s nabídkami měly otevřít v co nejkratším čase po skončení lhůty pro podání nabídek. Samozřejmostí by mělo být umožnit při tomto úkonu zadavatele účast uchazečů.“

Noc nelze považovat za objektivní překážku znemožňující otevírání obálek

Pokud šlo o námitku neziskové organizace, že noc lze považovat za objektivní překážku znemožňující otevírání obálek soud poukázal na rozsudek NSS č. j. 1 Afs 362/2020 – 67, kde tento soud uvedl, že „s takovou interpretací nesouhlasí. V první řadě je třeba zdůraznit, že je to právě zadavatel veřejné zakázky, který svým rozhodnutím stanovuje, kdy uplyne konkrétní lhůta pro podávání nabídek. Bylo tedy na žalobci, aby zvolil takovou lhůtu, která by mu umožnila dostát svojí zákonné povinnosti otevřít obálky s nabídkami bez zbytečného odkladu po uplynutí této lhůty. Soud musí přisvědčit žalovanému, že noční doba sama o sobě nemůže nijak zabránit případné manipulaci s obsahem nabídek či „spekulacím o možném osudu obálek během nočních hodin“

Stejně jako v citovaném případě řešeném ze strany NSS, i v nyní projednávané věci tak soud dospěl k závěru, že společnost porušila svou zákonnou povinnost stanovenou v ustanovení § 110 odst. 1 zákona o zadávání veřejných zakázek, když začala otevírat obálky až po deseti hodinách po uplynutí lhůty pro podávání nabídek, což žalobkyně odůvodnila zcela shodně i v této věci toliko poukazem na noční dobu. Noční dobu nelze bez dalšího považovat za objektivní okolnost znemožňující proces otevírání obálek s nabídkami, neboť se nejedná o nepředvídatelnou, neodvratitelnou a nezaviněnou událost.

Podle rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 21. 12. 2023, č.j. č. j. 5 A 98/2020- 43.

Více našich článků k problematice dotací najdete zde.