Nejvyšší správní soud opět rozhodoval případ z oblasti územního plánování, kdy si investor stěžoval v rámci incidenčního přezkumu, že v územním plánu není definovaný pojem proluka, a tudíž dochází ke špatnému výkladu územního plánu během povolovacích procesů.

Pojem proluka podle NSS neumožňuje svévoli

NSS k tomu řekl: „Stěžovatelka spatřuje nezákonnost § 3 odst. 3 územního plánu města Pardubice v absenci definice výrazu ‚proluka‘. Nejvyšší správní soud však již v rozsudku ze dne 16. 6. 2011, č. j. 7 Ao 2/2011 – 127, konstatoval, že ‚skutečnost, že […] pravidla chování používají neurčité, odborné či jinak na první pohled možná ne zcela jednoznačné nebo obsahově zřejmé pojmy, není důvodem, pro který by bylo možno dovodit jejich nezákonnost.

Právní pravidla často obsahují takové pojmy a je zcela běžné, že jejich obsah a význam je určován výkladem za pomoci jejich obecného jazykového významu, významu přisuzovaného v odborných kruzích, jde-li o odborné pojmy, a s přihlédnutím ke kontextu užití daného pojmu a smyslu a účelu právní úpravy, v níž se objevuje.‘ Ačkoli šlo v dané věci o zásady územního rozvoje, citovaný závěr se shodně uplatní i na jiná opatření obecné povahy, tedy i na územní plán města Pardubice…

Absence definice výrazu ‚proluka‘ v územním plánu či v jiných právních předpisech nepředstavuje vadu, kvůli které by měl být § 3 odst. 3 územního plánu města Pardubice jako takový nezákonný. Tento výraz v žádném případě není natolik abstraktní, aby aplikujícím orgánům umožňoval ničím neomezenou svévoli.“

Proluka je běžně užívaným výrazem

NSS dodává: „Jak uvedl správně již krajský soud v bodech 9 až 11 napadeného rozsudku, jedná se o terminus technicus, kterému je přisuzován určitý význam, jenž jeho dosah omezuje. V tomto směru tak není ani rozhodné, že krajský soud na podporu svého závěru odkázal pouze na ustanovení právních předpisů a další podklady, které v době přijetí územního plánu města Pardubice ještě neexistovaly.

Termín „proluka“ je stále běžně používaným výrazem, který lze předvídatelným a očekávatelným způsobem interpretovat. Jak bylo uvedeno, takový výklad se provádí za pomoci obecného jazykového významu výrazů, případně významu přisuzovaného jim v odborných kruzích, a s přihlédnutím ke kontextu užití daného pojmu a smyslu a účelu právní úpravy, v níž se objevuje.“

K námitce nesprávného výkladu pojmu stavebními úřady

Pokud jde o nesprávný výklad pojmu z územního plánu stavebním úřadem, NSS uzavřel, že „na případný nesprávný výklad výrazu ‚proluka‘ ze strany aplikujících správních orgánů či soudů (nebo jeho nejednotný, respektive nekonzistentní výklad v různých případech), je možné reagovat prostředky ochrany v rámci správního či soudního řízení. Stejným způsobem je možné domoci se ochrany proti případnému zneužití dotčených ustanovení v rámci procesu aplikace, či proti diskriminaci ze strany aplikujících orgánů.

Tyto případné vady interpretace či aplikace však nečiní nezákonným samotné opatření obecné povahy. Pokud k nim dojde, lze se v rámci správního soudnictví domoci ochrany v řízení o žalobě proti aplikujícímu aktu, ne však již návrhem na zrušení opatření obecné povahy. Chybnost výkladu určitého výrazu v opatření obecné povahy obsaženého není a nemůže být vadou, která by způsobovala nezákonnost územního plánu obecně.

Lze proto shrnout, že existence jednoznačné definice výrazu ‚proluka‘ ani jednotnost jeho výkladu aplikujícími orgány nejsou podmínkou zákonnosti či závaznosti těch ustanovení územního plánu, která tento výraz užívají. Význam nedefinovaných výrazů v územním plánu, jako je i termín „proluka“, je možné získat prostřednictvím výkladu, jehož správnost podléhá přezkumu v rámci opravných prostředků existujících ve správním a soudním řízení.“

Podle rozsudku NSS čj. 3 As 234/2022 – 29, ze dne 9. 10. 2023, dostupný na www.nssoud.cz

Více našich článků k problematice územního plánování najdete zde.