Obecně závazné vyhlášky zavádějící místní poplatek za zhodnocení stavebního pozemku stavbou vodovodu nebo kanalizace (dále jen „Poplatek“) vydávané podle § 10c zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích (dále jen („ZMP“) jsou pro obce stálým zdrojem řady potíží. Mezi jednu z nich patří nepochybně okamžik, kdy má být taková OZV vydána.

K (ne)možnosti retroaktivního nastavení OZV vydaných před 1. 7. 2021

Ministerstvo vnitra se před nedávnem vyjadřovalo v rámci přezkumu jedné takové vyhlášky a jeho závěry jsou nepochybně důležité i pro ostatní samosprávy. Je také možné, že o předmětné OZV bude nakonec rozhodovat Ústavní soud, pojďme se proto podívat, co tvrdí ministerstvo o tom, kdy má být OZV správně vydána.

V případě Poplatku ZMP říká, že je nutno vyhlášku vydat nejpozději v kalendářním roce, kdy došlo ke kolaudaci stavby vodovodu nebo kanalizace. Přesto se zdá, že snad může převážit výklad, že je nutno OZV vydat před kolaudací, jinak půjde o pravou retroaktivitu právního předpisu obce, která je zakázaná. MV ČR k tomu konkrétně uvádí (zatím výslovně k vyhláškám vydaným v situaci, kdy ke kolaudaci stavby vodovodu nebo kanalizace došlo před 1. 7. 2017, tj. před novelou ZMP, která zavedla výše uvedenou lhůtu pro vydání OZV:

„V otázce přípustnosti zavedení poplatku za zhodnocení stavebního pozemku možností jeho připojení na stavbu vodovodu nebo kanalizace až po kolaudaci předmětné infrastruktury na půdorysu právní úpravy účinné do 30. června 2017 v judikatuře správních soudů vykrystalizoval jednoznačný závěr, že takový postup byl nepřípustný z důvodu rozporu s principem zákazu pravé retroaktivity… Ministerstvo vnitra se v této otázce přiklání k převažujícímu právnímu názoru správních soudů, který byl potvrzen Nejvyšším správním soudem…

Nutno přitom opakovaně podotknout, že poplatek za zhodnocení stavebního pozemku je konstruován tak, že jeho výše v praxi dosahuje vyšších desítek tisíc korun (neobvyklé nebývají ani částky výrazně převyšující sto tisíc korun), přičemž poplatková povinnost vlastníkům vzniká na základě objektivní skutečnosti dané prostým zhodnocením jejich stavebních pozemků, tedy bez ohledu na to, zda o takové zhodnocení vůbec stojí (mají např. vlastní studnu a odpadní vody odstraňují prostřednictvím jímky či domácí ČOV), anebo zda se na stavbu vodovodu nebo kanalizace skutečně připojí.

Prizmatem shora uvedených nálezů Ústavního soudu lze dospět k závěru, že má-li být předmětem zdanění či poplatku jednorázová skutečnost, jíž je určité navýšení hodnoty majetku, k němuž došlo v konkrétním okamžiku (zde zhodnocení stavebního pozemku), není jej možné zavést až ex post, tedy až po nabytí tohoto majetkového prospěchu, a to bez ohledu na fakt, že majetkový prospěch osobě plyne jako jisté beneficium (dobrodiní) ze strany veřejné moci. V daném případě jde o již uzavřenou právní skutečnost, ke které nelze v budoucnu stanovit zpětně vznik poplatkové povinnosti…“

V daném případě nebylo možné zohlednit novelu zákona o místních poplatcích

„Závěrem Ministerstvo vnitra považuje za nezbytné zdůraznit, že při svém závěru o nepřípustně retroaktivním působení OZV č. 3/2017 ve znění OZV č. 1/2023 neodhlíželo od skutečnosti, že dne 1. července 2017 nabyla účinnosti novela zákona o místních poplatcích provedená zákonem č. 170/2017 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti daní (dále jen „zákon č. 170/2017 Sb.“), v návaznosti na kterou od tohoto data platí, že obec může obecně závaznou vyhlášku vydat nejpozději v kalendářním roce, kdy došlo ke kolaudaci stavby vodovodu nebo kanalizace (§ 10c odst. 3 věta poslední zákona o místních poplatcích). Dle přechodného ustanovení obsaženého v čl. VIII bod 1 zákona č. 170/2017 Sb. platí, že „[p]ro poplatkové povinnosti u místních poplatků, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související, vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použije zákon č. 565/1990 Sb. a obecně závazné vyhlášky vydané na základě jeho zmocnění, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona“.

Ze znění uvedeného přechodného ustanovení, jakož i z obecných intertemporálních zásad vyplývá, že se nová právní úprava mohla uplatnit pouze prospektivně. Ke zhodnocení stavebních pozemků možností jejich připojení na stavbu vodovodu nebo kanalizace v části obce… došlo v návaznosti na nabytí právních účinků příslušného kolaudačního souhlasu již 18. května 2017, tedy před účinností uvedené novely, přičemž v souladu se závěry v té době již existující judikatury správních soudů26 platilo, že vyhláška zavádějící místní poplatek musela být vydána před tímto datem. Na tom pozdější nabytí účinnosti zákona č. 170/2017 Sb. zpětně nemohlo ničeho změnit, neboť ve vztahu k právním skutečnostem, které se odehrály před 1. červencem 2017, se uplatnila dosavadní právní úprava.

Ze shora uvedeného vyplývá, že OZV č. 3/2017 ve znění OZV č. 1/2023 obce… je jako celek v rozporu s ústavními principy zákazu pravé retroaktivity a právní jistoty, které jsou obsaženy v čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky, jakož i s § 10c zákona o místních poplatcích, neboť místní poplatek za zhodnocení stavebního pozemku zavedla s účinností od 24. listopadu 2017 ve vztahu ke skutečnostem, k nimž došlo již dne 18. května 2017, a které dle zákona zakládají vznik poplatkové povinnosti. Tyto závěry jsou mimo jiné opřeny o judikaturu správních soudů (včetně Nejvyššího správního soudu), ke které je Ministerstvo vnitra povinno přihlížet (§ 2 odst. 4 správního řádu).“

Pozor na přísnější judikaturu ESLP

Domníváme se, že je nutno upozornit na to, že MV ČR ve svém rozhodnutí odkazuje i na judikaturu Evropského soudu pro lidská práva, kde se mj. uvádí: „Do práva vlastnit majetek je nepřípustně zasaženo, pokud jednotlivec nabude příjem v domnění, že tento příjem na základě zákona podléhá určité míře zdanění, avšak následně, byť jen po několika měsících, je na tento příjem uvalena dodatečná daň. Takový zásah nelze ospravedlnit ani obecnými hospodářskými zájmy státu či zájmem na sociální spravedlnosti (rozsudek ESLP ze dne 2.7.2013, R. Sz. proti Maďarsku, č. 41838/11, body 54-62).“

Z toho lze dovozovat, že ministerstvo nesouhlasí ani s tím, že obce nyní mohou vydávat OZV v podstatě zpětně, byť jen v roce, ve kterém došlo ke kolaudaci stavby vodovodu nebo kanalizace. Také takovým postupem totiž dochází k praxi, kterou ESLP odsuzuje. Další závěry budeme moci učinit až tehdy, pokud se ministerstvo obrátí s nějakou konkrétní OZV na Ústavní soud, resp. až tento rozhodne.

Podle rozhodnutí MV ČR, čj. Č. j. MV-122730-16/ODK-2023 ze dne 28. 8. 2023.

Více našich článků k problematice místních poplatků najdete zde.