V únoru 2015 naše advokátní kancelář zpracovala posudek ohledně možnosti vydání placenty rodičce. K této otázce chyběla výslovná úprava, stejně jako jakákoli judikatura. V souladu se zásadou autonomie jednotlivce jsme dospěli k závěru, že pokud zde nejsou závažné důvody proti vydání placenty, je nutno dát přednost jejímu vydání:

Právní předpisy nikde neobsahují zákaz, podle kterého by si žena nemohla svou placentu ponechat. V nakládání s ní je omezena pouze ustanoveními OZ, které zakazují nakládání, které by bylo nedůstojné nebo by ohrožovalo veřejné zdraví.  V případě placenty jde ale podle všeho o orgán, který není z hlediska rizika pro ostatní osoby problematický, a není tak ani třeba, aby poskytovatel zdravotních služeb přistoupil k její likvidaci dle ZZS.“

V mezidobí se objevil text MUDr. Bartáka, který argumentuje ve prospěch opačného závěru:

Vydání placenty rodičům po porodu, k němuž došlo ve zdravotnickém zařízení, je tedy jednoznačným porušením Zákona o zdravotních službách, který je přednostním předpisem při výkonu zdravotní služby i z hlediska soukromoprávní úpravy ochrany osobnosti ve vztahu k tělesné integritě. Tímto porušením se zdravotnické zařízení (i konkrétní její zaměstnanec) vystavuje riziku citelného postihu. Na věci nic nemění skutečnost, že placenta žádné ohrožení pro své okolí obvykle nepředstavuje. Ani jakákoliv “dohoda” s rodiči nebo jejich “prohlášení” nezbavuje poskytovatele zdravotních služeb povinnosti nakládat s placentou podle zákona 372/2011 Sb., tedy zpravidla nechat ji spálit v autorizované spalovně.“

Je tedy ale pádný důvod, proč by se zdravotníci a zdravotnická zařízení neměly řídit názorem MUDr. Bartáka. Právní odbor ministerstva zdravotnictví totiž vydal k této otázce své stanovisko. V něm se prakticky ztotožňují s argumentací, kterou jsme zpracovali s kolegyní .Podle stanoviska ministerstva současná legislativa nezakazuje nakládání s palcentou ve smyslu jejího vydání matce, z čehož je nutno dovodit, že „vydání placenty nelze ženě za běžných okolností odepřít“. K nevydání placenty by podle ministerstva mělo docházet pouze v „krajních a odůvodněných případech.“

Obecně tedy platí, že by vydání placenty nemělo nic bránit. Tento závěr považuji za vítězství zdravého rozumu.