Právo podat odvolání proti rozhodnutí o tom, že záměr nepodléhá posouzení vlivů záměru na životní prostředí (EIA) má oznamovatel, dotčená veřejnost uvedená v § 3 písm. i) bodě 2 a dotčené územní samosprávné celky (§ 7 odst. 6 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí). NSS se v nedávném rozsudku zabýval tím, zda obec Palkovice splňovala podmínku, aby se ve vztahu k řešenému záměru jednalo o dotčený územní samosprávný celek.
U soudu jsme dosáhli dvou významných vítězství. Nejdříve potvrzení toho, že nepořízení změny po zrušení části územního plánu, je nezákonným zásahem. V návaznosti na tento rozsudek se nám podařilo pro dotčeného vlastníka vysoudit i náhradu újmy.
Praha, Brno a soudy, které je budou chránit doslova hlava nehlava, zavádí nová a podivuhodná pravidla územního plánování. Někdy se stane, že nový územní plán zakáže to, co by bylo podle starého možné stavět. Doposud platilo, že vlastníky chrání jen pravomocné rozhodnutí stavebního úřadu. Nepravomocné rozhodnutí nemělo prakticky žádný vliv a vůbec nemuselo být zohledněno, podle soudů bylo správné a přiměřené, že vlastník lidově řečeno „utřel nos“.
Nejvyšší správní soud vydal další ze svých rozsudků, ve kterých je velmi přísný na obce a menší města. Věříme, že stejně neústupný bude i v případě Brna a brzy i Metropolitního plánu Prahy. Oba dva dokumenty totiž mají do kvalitního a podrobného odůvodnění velmi daleko.
V Čáslavi se konalo na podzim 2025 referendum o tamní skládce, které se mj. týkalo změny územního plánu, aby se nemohla skládka dále rozšiřovat. Během průběhu hlasování prý měli být voliči ovlivněni jakýmsi příspěvkem na Facebooku sdělujícím (dosti nejasně) informace o průběžné účasti v referendu.
Není tajemstvím, že nový stavební zákon není napsán zrovna nejlépe. Jednou z potíží jsou poměrně nejasné formulace, které umožňují dvojí výklad pravidla. Příkladem je § 123 odst. 5, který se týká stavebních uzávěr a možnosti zakázat realizaci dopravní a technické infrastruktury.
Nový Územní plán hl. m. Prahy, známý jako Metropolitní plán (dále jen „MP“) předurčí podobu výstavby v Praze na desítky let. Proto je třeba prověřit, co se má stavět v sousedství nebo co se stane právě s Vaším pozemkem. MP už prošel společným jednáním a prvním veřejným projednáním. Nyní probíhá opakované veřejné projednání. Právě během něj mohou vlastníci nemovitostí nebo spolky a občané uplatňovat námitky a připomínky. Jak ale na to?
Dne 2. září 2025 byla ve sbírce zákonů zveřejněna novela soudního řádu správního (s.ř.s.), která zavádí některé poměrně podstatné změny. Budou se týkat kupř. přezkumu negativních závazných stanovisek nebo incidenčního přezkumu opatření obecné povahy. Změny jsou účinné od 1. 1. 2026.
Krajský soud v Brně se zabýval přípustností výjimek z odstupové vzdálenosti. Stěžejní otázkou bylo, zda v daném případě charakter okolní zástavby umožňoval umístit krb s udírnou při hranici sousedního pozemku. Stavební úřady odpověděly kladně ale soudci se s jejich hodnocením neztotožnili.
Krajský soud v Praze potvrdil, že není možné „technicky“ upravovat úplné znění územního plánu a tím v podstatě měnit regulaci pozemků.