Otázka: je možné někde najít kompletní přehled dotčených orgánů v řízeních podle nového stavebního zákona?
Nejvyšší správní soud občas vydává pěkně podivné rozsudky. Jedním z nich je i ten, ve kterém soudci tvrdí, že obec, která vymezí nové zastavitelné plochy, vlastně efektivně bojuje proti změně klimatu. Podivné, viďte. Jestli vás to zajímá, čtěte dál.
V § 130 odst. 1 zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon (dále jen „stavební zákon“) se píše, že plánovací smlouvou je veřejnoprávní smlouva uzavřená mezi stavebníkem a obcí, městskou částí hlavního města Prahy nebo krajem nebo vlastníkem veřejné infrastruktury, jejímž obsahem je vzájemná povinnost stran poskytnout si součinnost při uskutečnění ve smlouvě uvedeného záměru a postupovat při jeho uskutečňování ujednaným způsobem.
Poslanecká sněmovna včera schválila v prvním čtení novelu stavebního zákona, která se týká zveřejňování v Portálu stavebníka a v Národním geoportálu. Pokud bude legislativní proces řádně dokončen, budou v brzké době stanovena dvě přechodná období, ve kterých budou orgány veřejné správy používat staré systémy.
Nejvyšší správní soud ve stručném rozsudku připomněl jedno zajímavé pravidlo týkající se tzv. incidenčního přezkumu územního plánu. Šlo o návrh společnosti, která se bránila proti rozhodnutí Krajského úřadu Moravskoslezského kraje, jímž bylo zamítnuto odvolání proti rozhodnutí Magistrátu města Karviné. Ten navrhovatelce nařídil odstranění změny stavby skladové haly, která byla provedena bez stavebního povolení a nebyla dodatečně povolena, a obnovení předcházejícího stavu stavby. Navrhovatelka se žalobou spojila návrh na zrušení opatření obecné povahy. Jenže nepochodila, protože takový postup není zrovna v popsaném případě možný.
Ministerstvo životního prostředí zveřejnilo návrh metodiky týkající se urychlení výstavby obnovitelných zdrojů energie (OZE). Zaujala nás zejména kapitola o tzv. incentivách, což je sofistikovaný název pro finanční a nefinanční „úplatu“ za to, že obec a občané nebudou dělat OZE problémy.
Když dojde ke změně územního plánu, kvůli které musí vlastníci změnit svoje plány a někdy se i smířit s tím, že místo pozemků k zastavění mají jen pole, dojde obvykle tvrzení, že obec porušila legitimní očekávání majitelů a že je kvůli tomu územní plán nezákonný. Často pak dojde na spor o regulaci obsaženou v územním plánu, v rámci kterého vlastníci uvádí, že jim obec přislíbila, že stavět budou moci a že se územní plán buď nezmění nebo že se změní tak, aby se mohlo stavět víc. Mají takové přísliby vliv na pořizování územně plánovací dokumentace?
Čím urputněji se stát snaží na sílu prosadit solární elektrárny nebo větrníky, tím víc se lidé staví na zadní a vymoženosti moderní doby jaksi odmítají. Krásně na to poukazují referenda proběhlá s podzimními volbami. Podle dat ministerstva vnitra se konalo sedm referend o této problematice a v naprosté většině lidé řekli obnovitelným zdrojům ne. Blbou zprávou je, že vůle lidu je „těm nahoře“ jako obvykle ukradená, protože se postupně mění zákony tak, aby se větrné i fotovoltaické elektrárny daly prosadit stůj co stůj, i když se bude zastupitelstvo stavět třeba na hlavu a odrážet se ušima. Pojďme se nyní podívat na otázky, o kterých se v obcích hlasovalo.
Jedna obec měla územní plán, ve kterém posuzovaná lokalita byla označena za stabilizovanou plochou průmyslové výroby, i když se jednalo o pole využívané pro zemědělství. To se nelíbilo krajskému úřadu a proto vyzval stanoviskem podle § 171 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon pořizovatele, aby zjednal nápravu, a to v rámci pořizovaní změny tohoto územního plánu. Náprava měla spočívat v tom, že stavové plochy nebudou nadále ignorovat skutečný stav v území. Obci se to vůbec nelíbilo, a tak se bránila zásahovou žalobou proti této „výzvě“.
Dostali jsme zajímavý dotaz od jedné samosprávy, který by mohlo řešit více obcí, a proto jsme se rozhodli zpracovat odpověď jako článek na náš web. Problém lze ve stručnosti popsat takto: Zastupitelstvo schválilo zprávu o uplatňování územního plánu, jejímž obsahem byly i pokyny pro zpracování návrhu změny územního plánu, přičemž tato změna se měla zpracovat zkráceným postupem. To už ale nový stavební zákon nezná, ale umožňuje v § 111 odst. 4 sloučit společné jednání a veřejné projednání v jedno. Otázka zní: „Může dotyčná obec spojit i v případě změny pořizované na základě zprávy o uplatňování postupovat podle § 111 odst. 4 nového stavebního zákona. nebo ne?“