Mnohé samosprávy již pochopily, že právě územní plán je alfou a omegou nejen územního rozvoje, ale celkové kvality života v obci. Má vliv na dostupnost občanského vybavení, na fungování vodovodu, kanalizace, na životní prostředí. Proto se také zastupitelé snaží do územních plánů dostat potřebnou regulaci, která omezí divoké (a mnohdy k okolí bezohledné) nápady investorů snažících se (logicky) vytěžit jejich pozemky na maximum.
Jedna obec vymezila nové zastavitelné plochy na zemědělské půdě. To se nelíbilo jedné vlastnici, které by případná zástavba omezila přístup na zahradu a k rybníku. V původ ním územním plánu z roku 2001 (dále jen „předchozí územní plán“) byla soudem řešená plocha B1 a část plochy B-R označeny jako plochy pro obytné objekty ve výhledu. Nynější územní plán plochu B1 vymezuje již jako plochu změny k bydlení.
V naší praxi jsme se setkali s tím, že samosprávy řeší, jestli smí dát stavební uzávěru na celé území obce, nebo jestli je nutné přesně vymezit plochy, kterých se týká. To je logicky složité, když se výrazněji mění regulace nebo když se dokonce přijímá nový zemní plán. Nejvyšší správní soud jim dal další oporu, rozhodnou-li se vložit stavební uzávěru na celé své území.
Zaujal nás rozsudek Nejvyššího správního soudu, kterým NSS vyřešil zásahovou žalobu proti údajně nepovolené žumpě postavené v osmdesátých letech 20. století. Nebudeme se věnovat popisu případu, mnohem zajímavější totiž byly myšlenkové pochody NSS k tzv. zneužití práva narušením pokojného stavu. Umíme si představit situace, kdy by se podobné závěry aly aplikovat na „uměle“ vyvolaný incidenční přezkum územního plánu po mnoha letech od nabytí účinnosti předmětného opatření obecné povahy. Co soudci NSS řekli?
Investor nám hrozí: budete cálovat! Že jsme si troufli nový plán schvalovat. Je zas jen pole tam, kde stavět chtěl. Investici zmařenou prý z toho měl. Pět let nic nedělal, máme to na háku! Územko nezískal, nemá na nás páku. Naše články k náhradám ze změny v území najdete zde.
Územní plány či stavební uzávěry se vydávají formou opatření obecné povahy, tudíž se vše zveřejňuje jen na úřední desce. S tím samozřejmě velice úzce souvisí běhy lhůt pro uplatňování připomínek a také pro nabytí účinnosti samotného opatření obecné povahy.
Zítra nabude účinnosti zákon č. 149/2023 Sb., kterým se mj. mění zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu (dále jen „zákon o ZPF“). To má dalekosáhlý dopad i na územní plánování. Zajímá vás proč? Pak čtěte pečlivě náš silvestrovský článek.
Nemáme kanály, cesty jsou v háji, na školu nebude snad ani v máji! Starosta pije už jako Dán, protože chybí tu územní plán. Takové problémy neřešte plačky: Etapizace vám přinese kačky! Více o etapizaci a podmíněnosti výstavby v našich článcích zde.
V jedné obci se chystala vlastnice pozemků stavět 37 rodinných domů a související občanskou vybavenost. Během přípravy projektu obec zveřejnila návrh územního plánu, dle něhož byly dotčené pozemky změněny na nestavební a u dalších došlo ke změně funkčního využití na bydlení příměstské, což znemožnilo provedení zástavby v míře pro stavební záměr navrhovatelky nezbytné (byl zakotven požadavek na 60% nezastavěnost plochy stavebního pozemku). To se samozřejmě investorce ani trochu nelíbilo.
Z nedávné judikatury správních soudů jasně plyne, že územní plán obce může čelit několika typům soudního přezkumu. Prvním z nich je klasický abstraktní přezkum, ke kterému dochází na základě návrhu na zrušení části územního plánu nebo jeho změny (nejčastěji jej podává nespokojený vlastník). Druhý je tzv. incidenční přezkum. Ten dovodily soudy a může nastat spolu se žalobou proti (typicky) územnímu rozhodnutí nebo společnému souhlasu, jehož podkladem byl právě přezkoumávaný územní plán.