Před Vánoci nás napadlo, že bychom naše nekonečné debaty nad územními plány a rozsudky správních soudů přesunuli z naší kuchyně také do online světa. Přesně takto vzniklo „Povídání o územním plánování“, jehož první díl si můžete poslechnout na našem youtube kanálu.
Jedno z těch drsnějších ustanovení Babišovy novely stavebního zákona říká, že se v podstatě nemusí při povolování záměrů respektovat územní plán nebo vymezené zastavitelné území. Jedná se o čistou svévoli, ale evidentně to stávající vládě přijde v pořádku. Veřejné zájmy a zájmy sousedů nikoho nezajímají. Na druhou stranu si určitě nebudou stěžovat developeři.
Nejvyšší správní soud se dnes vyjadřoval k zajímavé právní otázce. Konkrétně šlo o to, zda je příkazní smlouva s pořizovatelem absolutně neplatná, protože ji schválilo zastupitelstvo namísto rady, o jejíž vyhrazenou pravomoc jde. NSS nad takovou prkotinou mávl rukou, vůbec to nevadí, vyhrazená pravomoc sem, vyhrazená pravomoc tam, všechno jedno. Už asi neplatí vůbec žádná pravidla, hlavně, když se to tak nějak „zašudlí“.
Obce se často bojí vydat stavební uzávěru, protože to vede ke sporům s investory. Soudy jsou přitom v naprosté většině případů na straně obcí. Dá se říct, že když samosprávy neudělají velkou procesní chybu nebo není odbyté odůvodnění územního opatření, existuje značná naděje na úspěch. Uvedené znovu potvrdil Nejvyšší správní soud, když nevyhověl návrhu vlastníků pozemků na zrušení stavební uzávěry.
Plánovací smlouvy musí podle § 132 odst. 1 zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon schvalovat zastupitelstvo. Co když ji ale schválí pouze rada? Je taková smlouva absolutně neplatná nebo nezákonná?
V březnu jsme informovali o rozsudku Krajského soudu v Plzni, který dovodil, že pokud smlouvu o souhlasu se stavbou na obecním pozemku uzavře rada obce, je taková smlouva neplatná. A stejně tak je neplatná tehdy, pokud záměr smlouvu uzavřít nebyl v souladu s § 39 odst. 1 zákona o obcích předem zveřejněn. Nyní máme k dispozici aktuální stanovisko ministerstva vnitra, které výklad krajského soudu nepovažuje za obecně závazný a vymezuje se proti němu.
Krajský soud v Plzni v rozsudku ze dne 20. prosince 2023 dospěl k poměrně překvapivým závěrům, když zrušil usnesení rady obce Chotíkov z listopadu 2021, kterým rada „schvaluje smlouvu o právu provedení stavby – Faltusův most dle návrhu Správy veřejného statku Magistrátu města Plzně.“ Co je na tom tak přelomového? To si řekneme v tomto článku.
Jeden investor chtěl realizovat výrobně-skladovací areál, ale obec, kde měla stavba vzniknout, si řekla, že o nic takového zájem nemá, a z ploch výroby v územním plánu udělala plochy zemědělské (tedy nezastavitelné). Takových změn jsou desítky a případ sám o sobě kvůli pasivitě vlastníka v procesu územního plánování zajímavý není. Na celé věci je pozoruhodná jedna maličkost: otázka, jestli obec řádně schválila smlouvu s létajícím pořizovatelem, resp. jestli se tedy stala nebo ne pořizovatelem svého vlastního územního plánu. Je třeba zdůraznit, že daná obec má jak zastupitelstvo, tak radu, což je důležitý aspekt.
V jednom městě, kde mezi zastupiteli nepanují patrně ty nejlepší vztahy (a takových bude jistě víc), bránili na městském úřadu zastupiteli, který nebyl radním, nahlížet do zápisů z rady. Onen zastupitel se rozhodl bránit u soudu proti takovému nezákonnému zásahu. Uspěl a jeho případ může být zajímavý i pro ostatní z obou stran barikád.
Otázka: Může dodatek ke smlouvě, kterou muselo schvalovat zastupitelstvo, schválit jen rada obce?