Krajský soud v Praze rozhodoval o dalším územním plánu. Rozsudek je obsáhlý, a tak si dovolíme článek rozdělit na několik částí a okomentovat je.
Krajský soud v Brně dostal možnost vyjádřit se k podmínce územní studie a etapizace (stanovení procenta zastavění jiných zastavitelných ploch) v územním plánu.
Jedna obec přijala nový územní plán, ve kterém dost zkrouhla možnosti výstavby. Na plochách pro bydlení totiž zakotvil za účelem méně intenzivní výstavby koeficient zastavitelnosti tak, že nezastavěná plocha musela tvořit nejméně 60 % výměry pozemku, a dále požadavek na minimální výměru zastavitelného pozemku (1 100 m2). Přes tuto přísnost obec u soudu vyhrála.
Brněnský územní plán nemá v soudních sporech štěstí, ruší se jedna jeho část za druhou. To bohužel dokazuje, jak špatnou práci odvedl tým podílející se na jeho pořizování. V naší advokátní kanceláři jsme měli tu čest být u dalšího vítězného rozsudku. Opět museli soudci konstatovat, že Brno doslova odfláklo odůvodnění a naprosto svévolně zasáhlo do práv vlastníků.
Krajský soud zrušil další regulaci obsaženou v územním plánu jihomoravské metropole. S nadsázkou se dá říct, že celý územní plán je svévolný a Brno není schopné uvést jediný relevantní důvod, proč vůbec územní plán připravilo a vydalo. Jediné štěstí druhého největšího města ČR je, že se vlastníci o územní plánování ani výstavbu v podstatě nezajímají, a tak zůstane valná většina ploch ušetřena potupného soudního přezkumu.
Brněnský územní plán zažívá u soudu jednu pernou chvilku za druhou. Poslední zrušená regulace se týká okolí Brněnské přehrady.
Soudních spory o Územní plán Brna stále probíhají a nějakou dobu ještě budou. Brnu se ale smůla lepí na paty – znovu totiž prohrálo a neubránilo územní rezervu v Medlánkách.
Jeden by řekl, že územní plán města jako je Brno, který se připravoval tolik let a prošel rukama celé čety pořizovatelů, architektů, urbanistů a advokátů, bude v pořádku a bude směle konkurovat územně plánovací dokumentaci malých obcí a měst. Opak je ale pravdou. Brněnská regulace čelí samé kritice. Krajský soud v Brně teď zrušil jeho další část.
Prakticky všechny obce a města by měl zajímat nejnovější nález Ústavního soudu týkající se složitého problému: náhrad za užívání pozemků, které jsou veřejným prostranstvím. Vlastníkům takových nemovitostí se samozřejmě nelíbí, že na jejich pozemky může „kdekdo vstupovat“, a tak často přemýšlí o tom, že by obec žalovali za bezdůvodné obohacování a chtěli po ní desítky, ne-li stovky tisící jako náhradu.
Nejvyšší správní soud opět potvrdil, že je hodně přísný na tzv. pasivní vlastníky, tedy na ty, kdo se o svoje nemovitosti dostatečně nestarají a nezajímají se o připravované stavební uzávěry. NSS si zjevně myslí, že vlastníci, kteří se dobrovolně vzdají péče o svoje pozemky nebo stavby, si za problémy mohou sami (a má pravdu).