Nejvyšší správní soud tentokrát ve svém rozhodování zavítal do podhradí Karlštejna. Právě tam totiž chtěl jeden vlastník rekonstruovat penzion. V rozsudku NSS se dočteme, že „z projektové dokumentace vyplynulo, že pro záměr je třeba zajistit šest parkovacích míst. Dle stávajícího stavu jsou na žalobcově pozemku využívána dvě parkovací místa, z nichž jedno se nachází před jihozápadním štítem předního domu a je vhodné pro zásobování, druhé se ze 75 % nachází na pozemku ve vlastnictví žalobce a zbylou plochou zasahuje do přístupové cesty k hradu ve vlastnictví státu.
Otázka: Měli bychom nějak anonymizovat rozhodnutí o námitkách v rámci územního plánování?
Otázka č. 157: Jsou pro obec závazné metodiky jednotlivých ministerstev nebo jsou pro nás jen orientačním vodítkem?
Otázka: Vlastník pozemku v obci tvrdí, že měl být dán jeho souhlas k uzavření veřejnoprávní smlouvy a že kvůli tomu, že tento souhlas chybí, je smlouva neúčinná. Je to pravda?
Nejvyšší správní soud rozhodoval o dalším územním plánu. Tentokrát šlo o to, že plochy, které byly původně ve funkčním využití smíšené výrobní, byly přeřazeny do ploch smíšených obytných městských. Může se zdát, že je to zvláštní, vždyť podobné změny jsou naopak snem většiny vlastníků, nicméně někdy jsou případy zamotány různě a ne každý vlastník hodlá stavět byty. Na pozemcích, o které šlo, se totiž historicky nacházel zemědělský areál a vlastník chtěl z výroby živočišné přejít na výrobu peletek z biomasy (ze sena), tedy na výrobu rostlinnou. Zajímavostí je, že změna územního plánu byla zrušena i přes procesní pasivitu vlastníka během procesu územního plánování, což nebývá tak časté.
Nejvyšší správní soud rozhodoval o tom, jakým způsobem se posuzují v řízeních před stavebním úřadem tzv. sousedské imise – zastínění, hluk, vibrace, zápach a podobně. Žalobci, kterým nevyhověl magistrát hl. m. Prahy, ani Městský soud v Praze uplatnili v řízení zajímavou námitku – ztrátu solárních zisků. Protože se jedná o věc nepříliš obvyklou, stojí za to se podívat na to, co k tomuto tématu v rámci řešení případu padlo za argumenty.
Otázka: Je možné veřejnoprávní smlouvu změnit nebo vypovědět? Musí pro to mít správní orgán nějaký důvod?
Krajský soud v Ostravě – pobočka Olomouc vydal před časem zvláštní rozhodnutí, když nepřipustil aktivní procesní legitimaci lokálně působícího ekologického spolku k podání návrhu na zrušení části územního plánu. Ve věci přitom šlo o vynímání cenných zemědělských půd ze ZPF a chybějící ochranu před změnami klimatu. Spolek jsme zastupovali u Nejvyššího správního soudu a máme radost, že náš klient uspěl. Věc se nyní vrací zpět do Olomouce.
Otázka: Jaký má následek, když orgán nakonec veřejnoprávní smlouvu s fyzickou nebo právnickou osobou neuzavře? Musí pak rozhodnout nebo jak se dál postupuje?
Otázka: Jsou si orgán a fyzická nebo právnická osoba jako druhá strana veřejnoprávní smlouvy rovny?