Otázka: Můžeme změnit v územním plánu regulaci, když si to odsouhlasili občané v petici?
Příjemci dotací by neměli zbystřit až v okamžiku, kdy jim přijde výzva k vrácení dotace (o té jsme již psali zde), ale už v okamžiku, kdy je zahájena veřejnoprávní kontrola ohledně dotace. K tomu přitom může dojít ještě před čerpáním dotace, ale také až několik let po ukončení projektu. V tomto textu se budeme věnovat otázce, jak má poskytovatel dotace, resp. kontrolující osoba, postupovat, pokud jsou proti protokolu o kontrole podány tzv. blanketní námitky.
Krajský soud v Praze rozhodoval o územním plánu Pyšel, jehož část vymezovala plochu zemědělskou a plochu veřejného prostranství na dřívější ploše venkovské obytné. Jakým způsobem k tomu přistoupil, si řekneme v tomto článku.
V březnu roku 2023 rozhodoval Krajský soud v Praze o územním plánu jedné středočeské obce. Rozsudek je poměrně rozsáhlý, je v něm ale několik zajímavých pasáží, které si dovolíme ocitovat.
Nejvyšší správní soud opět přezkoumával další územní plán, tentokrát šlo o jednu obec nedaleko Brna. Nejdůležitějším bodem argumentace obce bylo, že dotčený vlastník podal námitky až v souvislosti s opakovaným veřejným projednáním části územního plánu, která ovšem nezasahovala do úpravy poměrů na jeho pozemcích, tj. je podal opožděně. Správní soudy daly obci za pravdu a územní plán podržely.
Jsme rádi, když se nám podaří u soudu obhájit práva našich klientů. Dnes nás proto potěšil rozsudek Krajského soudu v Praze, který dal za pravdu obci a jejímu řešení v územním plánu. Vlastníkům se nelíbilo, že samospráva nově zařadila část jejich pozemků do plochy smíšené nezastavěného území a tím zrušila jejich zastavitelnost. Navrhovatelé se bránili typickými argumenty: porušení principu kontinuity územního plánování a nepřiměřený zásah do vlastnického práva. Vedle toho nebyli dotčení vlastníci spokojeni ani se způsobem vypořádání námitek a odůvodnění rozhodnutí o nich. Spor se týkal také toho, zda k pozemku vede či nevede odpovídající pozemní komunikace.
S Nejvyšším správním soudem se tentokrát podíváme do Horní Bečvy. Tamní zastupitelé schválili územní plán, který na pozemcích jedné vlastnice vymezil plochu silniční dopravy a jinde biokoridor. Krajský soud v Ostravě na základě návrhu zrušil biokoridor, ale plochy dopravy ponechal.
Nejvyšší správní soud rozhodoval o územním plánu obce Úžice, který na pozemku jedné vlastnice vymezil plochu ZV – zeleň ve veřejných prostranstvích a současně bylo k pozemku zřízeno předkupní právo ve prospěch obce. Změnou územního plánu mělo navíc být na dotčeném pozemku přípustné vybudování stavby veřejné dopravní a technické infrastruktury pro rozšíření dálnice D8 včetně souvisejících staveb. V předešlém znění územního plánu byl dotčený pozemek vymezen v ploše NL – plochy lesní a ve velmi malé severní části pozemku v plochách ZN – zeleň nízká a ZI – zeleň izolační. Krajský soud v Praze návrh vlastnice na zrušení opatření obecné povahy zamítl a NSS postupoval s kasační stížností stejně. Proč?
Před Nejvyšším správním soudem stál územní plán obce Janov nad Nisou. Hlavní výtky, které proti němu směřovaly, spadaly především do oblasti ochrany přírody a krajiny (vymezení ploch občanské vybavenosti veřejných prostranství v III. zóně CHKO) a nevypořádání se s koncepčními dokumenty řešícími tyto otázky. Navrhovateli se nelíbil ani celý průběh územně plánovacího procesu. Krajský soud navrhovateli nevyhověl a NSS s ním souhlasil. Některé části odůvodnění jsou zajímavé a hodné pozornosti.
V obci Poříčí nad Sázavou přijali nový územní plán a jak už to bývá, dočkali se návrhu na zrušení jeho části. Jeden z vlastníků nebyl spokojen, že jeho nemovitost byla původně v ploše určené pro bydlení a občanskou vybavenost a nově je z ní jen zahrada – zeleň soukromá a vyhrazená. Vlastník ale udělal jednu podstatnou chybu – nestaral se včas a nehájil svá práva, když měl a mohl. Proto jeho návrh Krajský soud v Praze zamítl.