Vláda se opět pokouší zasáhnout do práva na samosprávu. Tentokrát snahou prohlásit výhradní ložiska štěrkopísků za ložiska strategického významu. Pro dotčené obce je to signál, že by měly „držet pusu a krok“, neboť se to děje z důležitého veřejného zájmu. My si myslíme, že to není pravda a že by se samosprávy naopak výrazným negativním dopadům těžby měly aktivně bránit. Důvody pro to mají více než dobré – těžba štěrkopísků ohrožuje spodní vody, což je v době klimatických změn a sucha rozhodně špatně.
Nejvyšší správní soud opět řešil územní plán, tentokrát šlo o obec z Libereckého kraje. Jeden vlastník nebyl spokojen s tím, že namísto původně uvažované plochy smíšené obytné výsledné opatření obecné povahy jeho pozemku přiřklo způsob využití zemědělské všeobecné. Krajský soud i NSS vlastníkovy nároky neuznaly. Důvodem ve zkratce bylo stanovisko orgánu ZPF.
Stavební zákon řeší to, co se stane po zrušení územně plánovací dokumentace nebo její části, v § 114. Bohužel, stejně jako mnoho jiných jeho ustanovení, ani toto není zrovna nejprecizněji formulováno a zasloužilo by si při některé novelizaci doladit.
Zastupitelstvo obce rozhoduje podle stavebního zákona nejen o pořízení územního plánu nebo jeho změny nebo o jejich vydání, ale také může v jakékoliv fázi procesu říct, že se proces pořizování ukončuje.
Mnohé obce bojují s tím, že si nejrůznější „vykukové“ načerno přestaví administrativní budovy nebo rodinné domy na ubytovny. Jejich obyvatelé pak obtěžují široké okolí a jen těžko se s tím něco dělá. Existují ale úřady, které takové nelegální úpravy nařídí odstranit a soudy je v tom podrží, jako třeba ten v Ústeckém kraji.
V systému VeKLEP je návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 157/2024 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a jednotném standardu. V důvodové zprávě se uvádí, že se tímto krokem mají změnit požadavky na obsah jednotného standardu. Co konkrétně to znamená?
Krajský soud v Ústí nad Labem se vyjadřoval k tomu, jak by mělo být v územním plánu odůvodněno určení ploch k vyvlastnění, i když byl vlastník v procesu územního plánování pasivní.
Máte pozemek a rádi byste na něm namísto klasického domu postavili jen mobilheim nebo třeba maringotku? Za jakých podmínek je to možné bez povolení stavebního úřadu?
Zákon č. 249/2025 Sb., o urychlení využívání některých obnovitelných zdrojů energie přinesl možnost vybírat poplatky za větrné elektrárny. Mění se totiž zákon o podporovaných zdrojích energie, do kterého se vkládají nová ustanovení o poplatku za výrobu elektřiny ve výrobně elektřiny využívající energii větru.
V naší nové sérii článků se budeme postupně věnovat dopadům zákona č. 249/2025 Sb., o urychlení využívání některých zdrojů energie (ZOZE). Tentokrát se zaměříme na přechodná ustanovení týkající se územního plánování.