Obce se často bojí vydat stavební uzávěru, protože to vede ke sporům s investory. Soudy jsou přitom v naprosté většině případů na straně obcí. Dá se říct, že když samosprávy neudělají velkou procesní chybu nebo není odbyté odůvodnění územního opatření, existuje značná naděje na úspěch. Uvedené znovu potvrdil Nejvyšší správní soud, když nevyhověl návrhu vlastníků pozemků na zrušení stavební uzávěry.
Nejvyšší správní soud se vyjadřoval k jednomu nepěknému nešvaru – rozporu mezi grafickou a textovou částí územního plánu.
Často se stává, že je třeba po veřejném projednání návrh územně plánovací dokumentace ještě upravit. Pokud by šlo o tzv. podstatnou úpravu územního plánu, je třeba uspořádat opakované společné jednání a veřejné projednání.
Aby mohla být veřejně přístupná účelová komunikace vymezena na pozemku „soukromého“ vlastníka, je mj. třeba, aby pro její existenci byla dána tzv. nutná komunikační potřeba. To znamená, že je dané cesty v místě skutečně zapotřebí a neexistuje žádná jiná přijatelná alternativa. NSS se zabýval tím, jak najisto zjistit, zda ona komunikační potřeba skutečně existuje.
Nejvyšší správní soud se vyjadřoval k otázce, zda by následné udělení služebnosti k užívání cesty uzavřeným okruhem lidí mohlo způsobit zánik veřejně přístupné účelové komunikace. Dospěl k závěru, že ne.
Nejvyšší správní soud se vyjadřoval k tomu, kdy lze považovat tzv. obtěžování pohledem za přípustné a kdy už je naopak do soukromí souseda zasaženo příliš. Níže předkládáme hlavní závěry jeho rozsudku.
Nejvyšší správní soud se vyjadřoval k tomu, zda a jak se mohou stavební úřady odchýlit od územní studie. Co k tomu soudci řekli?
Jednou z nepříjemností spojených s veřejnoprávní plánovací smlouvou, kterou obce uzavírají se stavebníky, pokud chtějí řešit budování potřebné veřejné infrastruktury, je fakt, že se na veřejnoprávní smlouvy nevztahuje řada ustanovení občanského zákoníku.
Nejvyšší správní soud se zabýval dalším územním plánem a řešil vztah jednotlivých regulativů v územním plánu z hlediska jejich obecnosti a speciality. Šlo o incidenční přezkum.
Nejvyšší správní soud řešil případ, který se mj. týkal výstavby v ochranném pásmu lesa, což bývá poměrně často jádrem sporů, kdy jedna stran tvrdí, že se v tomto ochranném pásmu stavět nedá a druhá, že ano.