Územní plány mnoha obcí trpí jednou nepříjemnou bolístkou – mnohdy nesmyslným nadužíváním institutu územní studie, jejichž pořízení podmiňuje výstavbu v jednotlivých zastavitelných plochách. V některých případech se proto stává, že územní studie se nezpracuje včas a někdy se dokonce obce pokouší podmínku obsaženou v územním plánu jeho změnou prodlužovat.
Krajský soud v Českých Budějovicích řešil opět otázku (po zrušujícím rozsudku NSS), jestli by úřad měl víceméně pokaždé v úředních hodinách umožnit zastupiteli nahlížet do zápisů z jednání rady. Řekl, že ano a neumožnění nahlížení je nezákonným zásahem.
U soudu jsme dosáhli dvou významných vítězství. Nejdříve potvrzení toho, že nepořízení změny po zrušení části územního plánu, je nezákonným zásahem. V návaznosti na tento rozsudek se nám podařilo pro dotčeného vlastníka vysoudit i náhradu újmy.
Nejvyšší správní soud řešil zajímavou otázku. Konkrétně šlo o to, jestli obec může podat zásahovou žalobu, kterou by se domáhala zahájení řízení o změně či zrušení dobývacího prostoru z moci úřední.
Dnes jsme podali k Městskému soudu v Praze žalobu, která žádá, aby soud konstatoval nečinnost prezidenta republiky, vzhledem k tomu, že k Ústavnímu soudu nebyl dosud podán návrh na přezkoumání ústavnosti norem EU v rámci balíčku Fit for 55, včetně systému emisních povolenek pro domácnosti ETS2. Máme za to, že je důležité, aby návrh podal právě prezident, aby se tématu nechopili extremisté.
Uspěli jsme ve složitém sporu, kdy jsme hájili právo vlastníka pozemku na to, aby obec změnou územního plánu vyplnila tzv. bílé místo v územním plánu, které vznikne, když dojde ke zrušení části dokumentace. Krajský soud v Českých Budějovicích konstatoval, že se obec svojí nečinností dopustila nezákonného zásahu. Soud rozhodoval napodruhé (nejprve soudci žalobu odmítli a museli jsme se obracet na NSS).
Až k Nejvyššímu správnímu soudu jsme museli dovést kauzu jednoho našeho klienta, který se snaží o to, aby obec vyplnila bílé místo v územním plánu. Krajský soud v Českých Budějovicích totiž odmítl uznat, že ponechání pozemků bez regulace poté, když část územního plánu byla zrušena, může zasáhnout do práv vlastníka. Stavební zákon, jak starý, tak nový, přitom obcím přikazují, aby o pořízení změny územního plánu v takovém případě rozhodla bezodkladně.
Nejvyšší správní soud se zabýval zajímavou věcí – konkrétně tím, zda lze nepřijetí územního plánu (jeho změny) považovat za nezákonný zásah ve smyslu soudního řádu správního. Spor se zde týká toho, zda dochází k přímému dotčení vlastníka na jeho právech, pokud žalovaná obec dlouhodobě nečiní kroky k přijetí změny územního plánu, který by odpovídal požadavkům stanoveným v protipovodňovém opatření vodoprávního úřadu, i přes to, že žalobkyně podala návrh na změnu územního plánu
Před časem jsme psali o tom, že obce, jejichž územní plány podmiňují další rozhodování v území vydáním regulačního plánu na žádost, mají problém, protože nový stavební zákon tyto regulační plány nezná. Potíží si je vědomo i ministerstvo pro místní rozvoj. Proto vydalo nový metodický pokyn, který je pro obce příznivější než názor náš. Pokud se na věc budou dívat stejně i soudy, situace nebude pro samosprávy tak tragická. Škoda, že pravidla uvedená v metodice nejsou obsažena, ač by to bylo logické, přímo ve stavebním zákoně. Ušetřilo by se tím dost starostí.
Krajský soud v Plzni vyhověl naší žalobě, kterou jsme podali za příjemce dotace. Přestože jsme uspěli s odvoláním proti platebnímu výměru na odvod za porušení rozpočtové kázně, krajský úřad včas nevrátil uhrazené finanční prostředky a učinil tak až na základě intervence ministerstva.