Krajský soud v Praze rozhodoval další případ týkající se územního plánování. Tentokrát vlastníci nesouhlasili s tím, že jejich pozemky měly být nezastavitelné, na části byl vymezen biokoridor (podle navrhovatelů pouze lokální, vedoucí od zástavby v západní části k zastavěnému území, tudíž nemůže plnit účel propojování významných biocenter, a ani nevymezuje, jakým druhům fauny a flóry má sloužit) a ještě územní rezerva pro technickou infrastrukturu. Soud se postavil na stranu obce a návrh zamítl. Navrhovatelé nadto tvrdili, že prý byly obcí uvedeni v omyl, neboť v době projednávání územního plánu byly předloženy rozporné výkresy vymezující územní rezervu a oni v důsledku toho nevěděli, že se rezerva týká jejich pozemků.
Nejvyšší správní soud rozhodoval o další referendové věci, tentokrát z Plzeňského kraje. V jedné obci se tam konalo referendum o této otázce: „Souhlasíte s budoucí výstavbou bytových domů na území obce Jenišov (tj. domů s více než třemi samostatnými byty, dvěma nadzemními podlažími a jedním podzemním podlažím a podkrovím, na území obce Jenišov)?“ Krajský soud v Plzni dospěl k závěru, že otázka spadala do samostatné působnosti obce, byla přípustná a rozhodnutí přijaté v místním referendu nebylo neplatné. NSS tento názor potvrdil.
V systému VeKLEP je právě teď k nalezení návrh vyhlášky o požadavcích na výstavbu, která provádí zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon. Pro řadu obcí je jistě zajímavé, jakým způsobem se mají v budoucnu řešit parkovací místa. Dnes platí podle normy ČSN 73 6110, že by 2 parkovací stání měly mít byty od 100 m2. Jak bude ale úprava nakonec vypadat, není úplně jasné, neboť MMR ze svých původních pozic začalo couvat: „Protože vyhláška musí být použitelná pro každou obec v republice od největších po nejmenší, zvolili jsme postup, kdy se ve vyhlášce uvede nejvyšší hodnota, kterou MMR považovalo za vhodnou, a samosprávy budou mít možnost nastavit si nižší. Protože se v aktuálně probíhajícím […]
To, že se ze změny klimatu stalo společenské téma, jde ruku v ruce s tím, že se firmy snaží klientům a zákazníkům nabízet služby, které nepoškozují životní prostředí nebo alespoň tvrdí, že činí kroky, které negativní následky podnikání mírní. Stává se ale, že tvrzení o uhlíkové stopě společnosti občas přehánějí, čímž mohou klamat spotřebitele, kterým ochrana životního prostředí leží na srdci a podle toho činí svá nákupní rozhodnutí. Aby se této špatné praxi zamezilo, připravuje se na úrovni EU nová směrnice, která se týká tzv. environmentálních tvrzení, lidově řečeno bude tento nový předpis brojit proti nekalým praktikám některých společností – greenwashingu. Již dnes ale podle našeho názoru české spotřebitelské právo […]
Říčany u Prahy vydaly před časem změnu č. 3 svého územního plánu. Zajímavá je tím, že se snaží zakázat ubytovny, které mají na život v mnoha obcích negativní vliv a přináší řadu problémů. Navzdory zásahu do vlastnických práv změna č. 3 obstála u krajského i Nejvyššího správního soudu. Do jisté míry to bylo dáno pochybeními vlastníků v rámci procesu územního plánování i před soudy, ale přesto může být regulace pro ostatní obce inspirativní.
Krajský soud v Praze rozhodoval zajímavou věc týkající se místního poplatku za zhodnocení stavebního pozemku stavbou vodovodu nebo kanalizace ukládaného obcemi skrze obecně závazné vyhlášky v souladu se zákonem č. 565/1990 Sb., místních poplatcích (dále jen „Poplatek“). Co konkrétně se v řešeném případu stalo?
Nejvyšší správní soud opět rozhodoval o otázkách spojených s incidenčním přezkumem opatření obecné povahy – územního plánu. Vlastnice se svojí kasační stížností neuspěla – během procesu pořizování předmětného územního plánu byla totiž pasivní a neuplatnila žádné námitky. Správní soudy neshledaly, že by byl územní plán v rozporu s kogentními normami a v souladu s ustálenou judikaturou se právě kvůli zmíněné pasivitě nemohly věnovat přezkumu proporcionality regulace, kterou obec pro svoje území zvolila.
V březnu 2023 vypustila EU do světa návrh tzv. greenwashingové směrnice, která má chránit spotřebitele před nekalými praktikami mnoha společností – nepravdivými environmentálními tvrzeními o tom, jak firma jedná odpovědně a ekologii má na prvním místě při svém rozhodování. Ve skutečnosti se podnikatelský subjekt o životní prostředí vůbec nezajímá a jen se snaží nalákat na své výrobky a služby ty občany, kterým na rozdíl od něj není osud naší planety lhostejný.
Ústavní soud rozhodoval v pro obce důležité věci: o místním koeficientu daně z nemovitosti. Již dlouhou dobu totiž doutná spor mezi samosprávami a ministerstvem financí a vnitra o tom, jak mají vypadat vyhlášky, které tento koeficient zavádějí. Důležitá informace zní, že se Ústavní soud postavil za práva obcí a uznal, že obce mohou zatížit vyšší daní z nemovitostí i jen určité nemovitosti.
Kdyby na dnes již značně mainstreamový (a tím pádem z našeho pohledu dosti nudný, kde jsou časy, kdy se fanoušci neotřelé hudby scházeli na Černé louce) festival Colours of Ostrava nezavítal náš komunistický prezident, ani bychom nevěděli, že už proběhl. Zajímavější než Pavel poslouchající muzikanty z celého světa je pro nás návštěvní řád festivalu, který nastavuje pro spotřebitele (účastníky) podmínky, za kterých se na severní Moravě smí poskakovat s kelímkem piva v ruce před jednotlivými pódii. V bodu 2.1. je zakázána platba hotovostí. Je to legální nebo by měl být organizátor potrestán? A jak?