Krajský soud v Praze řešil územní plán jednoho středočeského města, které v územním plánu vymezilo stabilizované plochy PV – veřejné prostranství. Vlastníci s tím nesouhlasili. Jednou u soudu uspěli, ale napodruhé se podařilo územní plán obhájit.
Nejvyšší správní soud řešil jednu zajímavou věc – opatření obecné povahy, kterým ministerstvo kultury prohlásilo památkovou zónu Brno a určilo podmínky ochrany. Naše druhé největší město bylo s počinem ministerstva dost nespokojené, ale u soudů prohrálo. Možná taky proto, že podalo kasační stížnost v takové (ne)kvalitě, že byla na hraně přípustnosti.
Mnohé obce se potýkají s docela zapeklitým problémem – jak správně regulovat obnovitelné zdroje v územním plánu? Jak to udělat, aby přes výtky investorů územní plán obstál u soudu? Jak vyvážit veřejný zájem na výrobě elektřiny z OZE a ostatní veřejné zájmy? Jak územní plán odůvodnit? Uvedené potíže se zřejmé znásobí s vymezením akceleračních zón, kdy většina investorů nabude dojmu, že mají do slova a do písmene právo realizovat OZE prakticky všude a každé omezen budou brát velmi úkorně.
Mnohé obce se potýkají s docela zapeklitým problémem – jak správně regulovat obnovitelné zdroje v územním plánu? Jak to udělat, aby přes výtky investorů územní plán obstál u soudu? Jak vyvážit veřejný zájem na výrobě elektřiny z OZE a ostatní veřejné zájmy? Jak územní plán odůvodnit? Uvedené potíže se zřejmé znásobí s vymezením akceleračních zón, kdy většina investorů nabude dojmu, že mají do slova a do písmene právo realizovat OZE prakticky všude a každé omezen budou brát velmi úkorně.
Mnohé obce se potýkají s docela zapeklitým problémem – jak správně regulovat obnovitelné zdroje v územním plánu? Jak to udělat, aby přes výtky investorů územní plán obstál u soudu? Jak vyvážit veřejný zájem na výrobě elektřiny z OZE a ostatní veřejné zájmy? Jak územní plán odůvodnit? Uvedené potíže se zřejmé znásobí s vymezením akceleračních zón, kdy většina investorů nabude dojmu, že mají do slova a do písmene právo realizovat OZE prakticky všude a každé omezení budou brát velmi úkorně.
Velmi brzy se jistě začnou pořizovat a veřejně projednávat aktualizace územního rozvojového plánu a zásad územního rozvoje v souvislosti s nutností vymezit tzv. akcelerační zóny, ve kterých následně bude usnadněna realizace obnovitelných zdrojů energie, ať už solárů nebo větrníků. Obce by měly tyto procesy velmi bedlivě sledovat a včas podat připomínky.
Vláda se opět pokouší zasáhnout do práva na samosprávu. Tentokrát snahou prohlásit výhradní ložiska štěrkopísků za ložiska strategického významu. Pro dotčené obce je to signál, že by měly „držet pusu a krok“, neboť se to děje z důležitého veřejného zájmu. My si myslíme, že to není pravda a že by se samosprávy naopak výrazným negativním dopadům těžby měly aktivně bránit. Důvody pro to mají více než dobré – těžba štěrkopísků ohrožuje spodní vody, což je v době klimatických změn a sucha rozhodně špatně.
Česká společnost ornitologická vytvořila novou mapu citlivosti ptáků vůči výstavbě větrných elektráren (VTE). Je to nepochybně velice zajímavý nástroj jak pro povolování větrníků, tak především pro územní plánování a pro vymezování tzv. akceleračních oblastí s ohledem na ochranu populací ptáků.
Nejvyšší správní soud řešil spor o to, jestli Magistrát města Brna rozhodl správně ve věci odvolání proti rozhodnutí o odstranění dočasné stavby, na jejímž místě chtělo stavět samo město Brno. Podstatné je, že úředníci městské části Bystrc vyloučeni už byli. Měli tedy být automaticky vyloučeni i „městští“ úředníci?
Nejvyšší správní soud se zabýval (opět) charakterem území pražské čtvrti, a to ve sporu, v rámci kterého se MČ Praha 5 snažila zabránit realizaci jednoho většího bytového domu. Bohužel byla neúspěšná. Bytové domy podle NSS do větších měst zkrátka patří.