Nejvyšší správní soud se zabýval situací, kdy příjemci dotace byl uložen odvod za porušení rozpočtové kázně ve výši celé dotace. Příjemce se bránil, že účel dotace byl naplněn, k porušení dotačních podmínek došlo spácháním trestného činu ze strany třetí osoby. Ta za toto jednání byla odsouzena v trestním řízení a byla jí uložena povinnost nahradit škodu. Soudy to k závěru o tom, že by příjemce nemusel odvod hradit, nevedlo.
Na začátku února 2024 se Nejvyšší soud zabýval dalším případem odškodňování nepřiměřené délky řízení. Zrušil rozsudek odvolacího soudu s tím, že se tento nedostatečně zabýval zhodnocením kritéria chování poškozeného.
V pondělí 19. 2. mají do Prahy, alespoň podle organizátorů, dorazit stovky traktorů, jejichž řidiči budou protestovat proti údajné nespravedlnosti s dotacemi. Za rukojmí si hodlají vzít obyvatele hlavního města, kterým plánují naprosto bezohledně zkomplikovat denní maraton zablokováním hlavní pražské dopravní tepny. Můžeme jen doufat, že tato zvláštní akce nepovede k paralýze složek integrovaného záchranného systému a že za takovou politickou šarádu nikdo nezaplatí životem.
V půlce února se Nejvyšší správní soud zabýval otázkou prekluze práva správních orgánů vyměřit odvod za porušení rozpočtové kázně. Podle žalobce se na věc mělo aplikovat nařízení č. 2988/95, jelikož příslušná dotace byla částečně poskytnuta ze zdrojů EU. NSS tomuto závěru přisvědčil.
Dotaz: Může zastupitel hlasovat sám pro sebe, aby byl zvolen předsedou kontrolního výboru? Co když k takovému hlasování došlo a hlas dotčeného zastupitele byl rozhodující? Odpověď: Pokud nahlédneme do metodických doporučení MV ČR zde nebo zde, najdeme následující: Může člen zastupitelstva obce navrhnout na funkci starosty obce sám sebe? A může hlasovat sám pro sebe? Ano. Tomuto postupu nebrání žádné ustanovení zákona o obcích. Může člen zastupitelstva obce hlasovat sám pro sebe? Zákon o obcích v žádném ze svých ustanovení nevylučuje, aby kandidát na funkci starosty či místostarosty hlasoval sám „pro sebe“ (stejně tak ani nevylučuje, aby sám sebe do této funkce navrhl). Tento zákaz přitom nevyplývá ani z § 83 odst. 2 zákona o obcích… Závěry Z uvedeného usuzujeme, že […]
V rozsudku z 6. února 2024 se Nejvyšší soud zabýval odškodněním za nepřiměřenou délku tzv. kompenzačního řízení. Posuzoval přitom otázku, zda soud při rozhodování v kompenzačním řízení vychází ze stavu ke dni vyhlášení rozhodnutí, pokud posuzované řízení, které má nepřiměřenou délku, stále trvá. Dále se pak zabýval zohledněním postupu orgánů veřejné moci v rámci kritéria složitosti (instančnosti) řízení.
Nejvyšší soud se v rozsudku z konce ledna 2024 věnoval posouzení toho, zda je vydání nesprávného potvrzení o zániku zástavního práva k nemovitosti ze strany finančního úřadu nesprávným úředním postupem a zda stát odpovídá (případně za jakých podmínek) za smluvní pokutu, kterou jednotlivec musel v důsledku toho, že zástavní právo nebylo včas z katastru nemovitostí vymazáno, uhradit.
Na konci ledna se NSS zabýval otázkou doručování do datové schránky advokáta. Jde o důležité téma, protože soudy i další orgány veřejné moci bohužel čas od času doručí datovou zprávu do nesprávné datové schránky. Důsledky přitom mohou být dosti zásadní.
Nejvyšší správní soud se v rozsudku z 6. února 2024 znovu zabýval otázkou (ne)přezkoumatelnosti opatření poskytovatele dotace podle z.č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, které bylo označeno jako „Informace o nevyplacení části dotace“. Zatímco městský soud dospěl k závěru, že dané opatření bylo nepřezkoumatelné, NSS se s tímto hodnocením neztotožnil.
Nejvyšší správní soud dnes rozhodoval o územním plánu, jehož obsah byl ovlivněn výsledky místního referenda. To požadovalo, aby se (stručně řečeno), nevymezovaly nové zastavitelné plochy. Proti územnímu plánu brojili nespokojení vlastníci, na jejichž pozemku nebyla umožněna výstavba.