Nejvyšší správní soud opět řešil územní plán jedné středočeské obce, která se pokusila redukovat příliš štědře vymezené zastavitelné plochy, přičemž hlavním důvodem pro zásah do vlastnického práva byla změna koncepce územního plánu, nedostatečná veřejná infrastruktura a nesouhlasné stanovisko orgánu ochrany zemědělského půdního fondu. Namísto doposud zastavitelných ploch měly vlastnice jen pozemky v územní rezervě, které by někdy v budoucnu mohly být opět do zastavitelných ploch (teoreticky) překlopeny.
Krajský soud v Praze již několikrát řekl, že územní plán může určit i to, kolik bytů smí mít jeden rodinný dům, jedinou podmínkou je, že bude pořízen tzv. s prvky regulačního plánu. Teď tento pohled potvrdil i Nejvyšší správní soud.
Obce i vlastníci by měli vědět, že nový stavební zákon mohl slušně zamíchat i s platnými územními plány. Pokud totiž územní plán rozvoj nějaké lokality podmiňoval vydáním regulačního plánu, může se docela dobře stát, že od 1. 7. 2024 tato podmínka neplatí a může se stavět jen podle toho, co chce územní plán. Doporučujeme samosprávám i stavebníkům, aby si všechno dobře prověřili.
Jak se dalo očekávat, „slavnostně“ spuštěný Národní geoportál územního plánování vůbec nefunguje, alespoň podle informací, které se do naší advokátní kanceláří dostávají od obcí. Protože nový stavební zákon vymyšlený předními experty z řad advokátů na takovou maličkost nepamatoval a zveřejňování návrhů územních plánů a stavebních uzávěr důsledně navázal právě a jen na geoportál, dostaly se samosprávy do úzkých. Nemohou totiž pokračovat v procesech územního plánování a nemají, jak by ochránily svoje území před nežádoucí výstavbou.
Jedna obec vymezila v územním plánu zastavitelnou plochu veřejného prostranství. Dotčená vlastnice (sousedka oné plochy) tvrdila, že jí to znemožní, respektive ztíží, zemědělské podnikání na sousedních pozemcích a že možnost využití sporné plochy pro dětská hřiště, otevřená malá sportoviště včetně technického zázemí, stánkový prodej a zastávky nepochybně povede ke zvýšení hluku a dopravního zatížení v lokalitě, ztrátě soukromí navrhovatelky a její rodiny, a tím k podstatnému snížení pohody a kvality bydlení.
O tom, že jsme u Krajského soudu v Praze obhájili stavební uzávěru našeho klienta z řad obcí ze středních Čech, jsme už psali. Teď nám dal za pravdu i Nejvyšší správní soud. Pro ostatní samosprávy, které se také kvůli výstavbě potýkají s neudržitelnými dopady na infrastrukturu, vyzdvihujeme závěr, že pokud do uzávěry uvedou skutečné důvody a problémy, se kterými se potýkají, měli by před soudem uspět.
Městská část Praha 4 se bránila proti rozhodnutí stavebního úřadu městské části Praha 4, resp. proti rozhodnutí pražského magistrátu o odvolání. Nelíbilo se jí, že má na jejím území vyrůst Administrativní centrum Budějovická – další výšková stavba. Městský soud v Praze se zastal úřadů, ale NSS udělal všem čáru přes rozpočet a zrušil jak rozhodnutí soudu, tak magistrátu. Hlavní argumentační linií městské části bylo, že se výšková budova nehodí do okolní zástavby a narušuje stabilizované území.
V připomínkovém řízení je návrh nového zákona o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie (dále jen „ZOZE“), který přináší mimořádně kontroverzní změny ve způsobu plánování a umisťování větrných a solárních výroben elektřiny. Ty se totiž budou moci realizovat prakticky kdekoliv bez ohledu na ochranu zvířat, rostlin nebo cenných přírodních oblastí. Výstavbě OZE bude do budoucna velmi obtížné zabránit, a to jak ze strany obcí, tak i občanů nebo jejich spolků.
Město Brno poměrně odvážně vyvěsilo na úřední desce dne 26. 6. 2024 veřejnou vyhlášku s informací, že se 31. 7. 2024 bude konat veřejné projednání návrhu nového územního plánu. Pomineme fakt, že se nic nezměnilo na staré špatné praxi projednávání těch nejdůležitějších územně plánovacích dokumentací během letních prázdnin, kdy má veřejná správa alespoň nějakou šance na to, že si nebozí vlastníci a spolky ničeho nevšimnou a uteče jim tak možnost na řádný soudní přezkum. Zaměříme se na to, jestli si Brno (které hodlá dokončit proces přípravy nového územního plánu podle starého stavebního zákona) nezadělalo na báječně krásný problém – nezákonnost nového územního plánu. Podle nás ano. Proč si to myslíme?
Krajský soud v Brně vydal rozsudek týkající se územního plánu jedné jihomoravské obce, který není pro vlastníky zrovna příjemný. Podle soudu totiž obce mohou v územním plánu podmínit realizaci rodinných domů rozšířením pozemní komunikace, i když nejsou vyjasněny majetkové vztahy v území. Pro vlastníky to znamená, že mohou čekat celé roky, než se ti, komu patří pozemky pod budoucí komunikací, rozhodnou silnici postavit nebo dovolí zájemcům o budování domů na parcelách cestu zrealizovat.